Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Je otázka, jestli volit slovo „už“, nebo „až“, to nechám na vás. Nicméně nikoli letos, ale až v příštím roce v prvním čtvrtletí (což nejpravděpodobněji znamená post-CESové období druhé poloviny ledna) přijdou na trh levné varianty CPU na bázi 22nm architektury Intel „Ivy Bridge“.
Teprve až za čtvrt roku tedy dostane své bratříčky v současnosti již dostupný procesor Intel Pentium G2120, 3,1GHz dvoujádro s odlehčeným IGP, TDP 65 W a podporou DDR3-1600. Příští rok k němu přibude model G2130 (velmi pravděpodobně o 100 MHZ vyšší takt), nižší řadu pak zastoupí G2020 (2,9 GHz) a tu nejnižší již Celerony G1620 a G1610 (ty by měly mít takty 2,7, resp. 2,6 GHz a samozřejmě méně cache, případně i další parametry osekanější). Tak jako u vyšších CPU řady Core iX, přijde i úsporný Celeron. Model G1610T sice poběží jen na 2,3 GHz, ale zato nabídne TDP 35 W.
Jak s vyššími pozicemi (o kterých to dnes není) zacvičí uvedení procesorů architektury „Haswell“ to se ukáže, ale bude to jistě zajímavé. S ohledem na to, že „Piledriver“ zatím vypadá, že bude víceméně jen drobným faceliftem „Bulldozeru“ a ač desktopová APU „Trinity“ jsou slušným upgradem předchozí generace „Llano“, AMD letos nijak na Intel netlačí, takže modrého giganta vlastně nic moc nenutí spěchat.
AMD jde totiž právě opačným směrem. Tím, který jí vytýčil její aktuální šéf Rory Read. Nově uvedený čip Z-60 „Hondo“ je totiž od pohledu sympatický skvost: dvoujádrový procesor s taktem 1 GHz, ale doprovázený grafickým jádrem (HD 6250) s 80 stream procesory či 1MB L2 cache totiž vedle obvyklé výbavy nabídne tabletům mimo jiné USB 3.0 rozhraní, samozřejmě hardwarovou akceleraci 1080p videa atd. To vše při TDP pouze 4,5 W, díky němuž AMD hovoří o výdrži typického tabletu s tímto čipem na hodnotě 10 hodin s běžícími Windows, 8 hodin při používání internetu a 6 hodin přehrávání videa. Tablet s „Hondo“ pod kapotou také vydrží až dva týdny v S3 režimu. Z-60 si totiž bere v idle jen 750 mW (při S3 si to celé mimochodem řekne jen o 80 mW!), 1,12 W při surfování a 1,57 W při přehrávání videa. FCH si žádá 600 mW, zbytek systému pak 1,58 W v idle, resp. 2,17/2,54 W při surfu/přehrávání videa.
Typický tablet s „Hondo“ pod kapotou by měl mít tloušťku těla menší než 10 mm, přičemž tím hlavním tahákem bude jasná věc: „Hondo“ není nějaký „trapný ARM“, jde o x86 procesor, na kterém tedy nepoběží vykastrované Windows RT, ale plnotučné Windows 8. Konkurenční Atomy si mohou o jeho výkonu nechat jen zdát: v 3D Marku 03 je to „Hondo“ vs. Atom N2600 jasných 1701 bodů : 373 bodů. O 137 bodech tabletového čipu Intel Z670 snad raději pomlčíme
.
Pomalu ale jistě nám přibývá výrobců displejů s (minimálně) FullHD rozlišením a úhlopříčkou umožňující, při troše skřípění zubů, použití v mobilních telefonech. Nejnověji se svým displejem přišla firma Sharp, a to na akci CEATEC 2012 v Japonsku.
Nový displej má rozlišení 1920×1080 (resp. 1080×1920, jak se říká smartphonovým dialektem
) a úhlopříčku 5 palců. A když už řadu měsíců máme na trhu smartphone od Samsungu s 5,3palcovou úhlopříčkou, tak ač je obojí ve skutečnosti „pádlo“ není možné jej nepovažovat za displej pro mobilní telefony. Tento Sharpův tak nabízí 443 ppi, což by nejspíš v Applu označili již jako „über-retina“.
Z historie připomenu, že svůj 5palcový IPS displej s rozlišením 1920×1080 představila konkurenční LG již v květnu tohoto roku. Ostatně jsou to právě tito dva výrobci, kteří se drží na špici vývoje a mimo jiné dodávají Applu jeho „Retina“ displeje, včetně těch pro nové Macbooky Pro s rozlišením 2880×1800. Vedle toho se ale sluší připomenout i japonskou Toshibu, která už před rokem demonstrovala v akci 6,1palcový displej s rozlišením 2560×1600, tedy 498 ppi. Takto velký smartphone ale (zatím?) nikdo neměl tu drzost na trh uvésti
.
Osobně mám takový zvyk: pokud některý výrobce dělá prasárny, kterými chce v podstatě „podvést“ neznalé zákazníky (i když si o to často svojí neznalostí koledují), pak od tohoto výrobce přestávám kupovat. Tak jako nevolím ČSSD (od chvíle, kdy volby do krajského zastupitelstva provázely billboardy s mladou maminkou s dítětem v ruce a nápisem „Minule jsem nevolila a pak nám všechno zdražili“) a nekupuju polské výroby („posypová sůl inside“), tak vím, že nikdy nekoupím žádnou grafickou kartu od Club 3D. Drzost tohohole výrobce totiž překročila všechyn meze.
Club 3D totiž uvedl GeForce GT 640 osazenou 4 GB paměti. GT 640, která je nejplesnivější, nejpomalejší možnou grafikou poslední generace, ve skutečnosti tím nejnižším, co nevzniklo jen přeznačením generace minulé, nabízí tolik paměti, že nejméně 4×, ale spíše 8× převyšuje rozumně využitelné množství. Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5. Fujtajksl.
Pokud jste si oblíbili SDHC karty s integrovanou WiFinou, které není potřeba přehazovat do čtečky či s foťákem připojovat k PC, ale díky nimž lze přímo z foťáku na dálku snímky stahovat, tak by vás mohla potěšit zbrusu nová kartička od tohoto výrobce.
Eye-Fi uvádí 16GB kartu Pro X2 Class 10, která vedle dvojnásobné kapacity oproti dosavadním kartám nabízí i vyšší rychlostní certifikaci, tedy minimálně 10 MB/s při čtení/zápisu. Na jednu stranu hezké, ale mám pocit, že důvod pro nevydání 32GB karty bude ryze marketingový, technicky ji lze jistě vyrobit z již dnes dostupných čipů (ať již pro WiFi část, tak co se NAND flash týče). U nás bych očekával cenu někde mezi 2 500 až 3 500 Kč, uvidíme, kdy se karta objeví.
Srdcem Eye-Fi systému je vedle karty samozřejmě softwarová podpora instalovaná na uživatelovo PC. Software Eye-Fi Center je k dispozici pro Windows a Mac OS X, pod Linuxem se dle Wikipedie musíme zatím spokojit s nástroji jako eyefi-config (zobrazení logů, nastavení bezdrátového připojení) a několika nástroji pro příjem snímků z karty: EyeFiServer (Python), iiid (C++), RyFI (Ruby) či Node-Eyefi (NodeJS). Nicméně prvotní nastavení UploadKey a TransferMode musí stále být uděláno v originální aplikaci pod některým z výrobcem podporovaných uzavřených OS. Používáte tohle někdo pod Linuxem?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5.To jo... skoro 4500,- za kartu s čipem na 900 Mhz a paměmi na 1600 Mhz je opravdu moc. Ale proč je tu cena porovnávána s AMD? pro srovnání: SAPPHIRE HD 7850 - GPU: 860MHZ (AMD) MEM: 4800MHz ( 1GB DDR5 ) Cena : 4459,- GIGABYTE N650OC-1GI - GPU: 1100MHz (nVidia) MEM: 5000MHz ( 1GB DDR5 ) Cena: 2675,- (Zdroj Alsa.cz ) Není to trochu nefér srovnání? Skoro to vypadá jako by autor chtěl protěžovat karty AMD....
Fakt to jde srovnat?Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná. Ono se dá v podtextu té odkazované věty číst "kašlete na to, radši si kupte tenhle Radeon", což mi příjde trochu nekorektní....
Nehledě na to, že některé projekty podporují jenom ATI…A to souvisí s kartami nVidia jak? A krom toho, jestli máš na mysli softwarové projekty, tak ať si je strčí co nejdál a nejhlouběji - až tam kde slunko nesvítí.
Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná.Aha, ale co když jsou všechny nVidie prostě méně výkonné než ATI?
A to souvisí s kartami nVidia jak?Pravda, to tam bylo trochu offtopic.
A krom toho, jestli máš na mysli softwarové projekty, tak ať si je strčí co nejdál a nejhlouběji - až tam kde slunko nesvítí.A když žádný jiný projekt, který by uměl danou věc, prostě neexistuje?
Aha, ale co když jsou všechny nVidie prostě méně výkonné než ATI?Může bejt, o tom se tady fakt nechci hádat. Ale pokud jsem si dobře přečetl ten úryvek, tak autor nerecenzoval kartu založenou na AMD GPU, ale nVidida. Nabídl jsem konkrétní příklad, kde bych srovnal poměr cena/výkon. A ta karta od Gigabyte je rozhodně neporovnatelně výkonnější a levnější, než ta od Club 3D ne? Proto se ptám proč zrovna AMD.
A když žádný jiný projekt, který by uměl danou věc, prostě neexistuje?A kolik jich je a takových aby to bylo možné nějakým způsobem odstínit přes os (případně jeho komponenty)? Jediný případ, kdy to osobně považuji za ospravedlnitelné je, když dany SW. nějak manipuluje přímo s daným HW. (například poskytuje možnost jeho nastvení, měření, atpd...)
Proto se ptám proč zrovna AMD.Nevím, asi chtěl ukázat, že konkurence má mnohem rychlejší karty.
A kolik jich je a takových aby to bylo možné nějakým způsobem odstínit přes os (případně jeho komponenty)? Jediný případ, kdy to osobně považuji za ospravedlnitelné je, když dany SW. nějak manipuluje přímo s daným HW. (například poskytuje možnost jeho nastvení, měření, atpd...)Já nemůžu za to, že to vývojáři napsali v Brooku s ATI-specific ASM optimalizacemi…
Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná. Ono se dá v podtextu té odkazované věty číst "kašlete na to, radši si kupte tenhle Radeon", což mi příjde trochu nekorektní....Proboha, četl jsi ten text vůbec? Tak ještě jednou:
Osobně mám takový zvyk: pokud některý výrobce dělá prasárny, kterými chce v podstatě „podvést“ neznalé zákazníky (i když si o to často svojí neznalostí koledují), pak od tohoto výrobce přestávám kupovat. Tak jako nevolím ČSSD ... , tak vím, že nikdy nekoupím žádnou grafickou kartu od Club 3D. Drzost tohohole výrobce totiž překročila všechny meze. Club 3D totiž uvedl ... Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5. Fujtajksl.Autor tu rozhodně neporovnává AMD vs. nVidia, ale zcela konkrétně kritizuje uvedení karty s nevýkonným chipem osazeným nadměrným množstvím paměti za nesmyslnou cenu. Toto není o AMD vs. nVidia, jak se to snažíš interpretovat, ale o Club 3D.
Proboha, četl jsi ten text vůbec?Dost často nereaguji, když si něco přečtu. Opačně to neumím ;)
Autor tu rozhodně neporovnává AMD vs. nVidia, ale zcela konkrétně kritizuje uvedení karty s nevýkonným chipem osazeným nadměrným množstvím paměti za nesmyslnou cenu. Toto není o AMD vs. nVidia, jak se to snažíš interpretovat, ale o Club 3DMě to tak prostě vyznívá, vzhledem k tomu, že vím, že existují mnohem kvalitnější a zároveň levnější gr.karty na bázi nVidia čipu. Navíc, jestli jsi četl můj příspěvek tak jsem se jen prostě ptal proč je to tedy srovnáváno s cenou Radeonu, když když tyhle čipy dělá jiný výrobce. Když nechápu, tak se zeptám. Nebo je na tom něco špatného?
..... Prostě základní PC-compatible look and feel má pro "průmyslové využití" nezpochybnitelné výhody. .....Což je škoda, protože většina periférií je na PC totálně neefektivní. Už jenom ten blbej standardizovanej RS232 má furt FIFO jako z roku razdva (~16550A). Přitom jsem viděl kartu přes 10 let (no možná už 20) starou a s označením vyšším (tuším, že se dalo na uartu vyšplhat až do 1kB FIFO a automatickým handshakem, pak už se to IMHO rozmělnilo kvůli usb apod.). A samozřejmě co je v kompu z roku 2006? Maximálně 16550A s možností tak ~500kbps
.
Jinak souhlasím, ARM SoCy by potřebovaly standardizaci jak prase drbání.
Pokud se týče latencí, tak ty taky postupně spíš rostou: vemte si, že v dávných dobách měl procesor ISA jako svou nativní sběrnici. Dneska jde transakce do ISA sběrnice skrz FSB, north bridge, hublink/DMI/PCI-e, south bridge, typicky PCI, PCI/ISA bridge... a pak zase celou cestu zpátky. Je fakt že propoj mezi S.B. a N.B. už není pomalý hublink jako u posledních PIII (i815) a prvních P4 (i845), takže od té doby se absolutní délka latencí asi už neprodlužuje a především se trochu "umravnila" co do determinismu. Přesto: kolik asi čekacích stavů CPU jádra způsobi instrukce inb/outb na nějakou ISA periferii?
Dobrá finta jsou taky různá zapojení GPIO v embedded počítačích. Lepší případ je, že to SuperIO šváb na LPC (=ISA) vyexportuje jako samostatný I/O port v ISA address space. Už jsem ale taky viděl zapojení, kde venkovní GPIO bylo obsluhováno nějakým expandérem na I2C, I2C master byl implementován GPIO piny SuperIO švába, ale nejednalo se o hardwarový I2C master, nýbrž o softwarovou bit-banging implementaci, která navíc pro každý "bit bang" musela sahat do SuperIO švába skrz jeho "configuration access port" = multiplex skrz dva porty v IO prostoru (protože zrovna tenhle šváb měl GPIO přístupné v řídícím registru). Libovka.
Pokud se týče měřících a I/O karet, není všechno nutně starý šunt. Tuším se dělají i měřící karty na PCIe (resp. PXI) - viz NI. Ale většina low-endových I/O karet je pořád na PCI, dělají se i historické modely na ISA (protože to zákazníci pořád chtějí). Dodnes se občas objeví někdo, kdo potřebuje zachovat v provozu starožitný software který cosi reguluje, a hledá k němu kompatibilní hardware. Futuretro - člověk se nenudí. A nejlepší je, když ta starožitnost napsaná v DOSu má rychlejší odezvu regulační smyčky, než by měl systém postavený z "dnešní moderní" HW+SW skládačky na bázi PC nebo PLC. Staré věci v DOSu na PCčku mají blíž k dnešním jednoúčelovým řešením na bázi MCU+FW.
Spousta aplikací ale rychlou odezvu nepotřebuje, vstupy bere "jednou za uherák" (strojového času), výkon CPU potřebuje spíš na vizualizaci a "základní životní funkce operačního systému", případně se CPU většinu času fláká. A starožitné sběrnice z rodiny RS232/422/485 mají kromě jiných výhod možnost provozu na větší vzdálenosti, docela širokou kompatibilitu, spojovat se to dá šroubovacími svorkami... třeba oproti Ethernetu jsou "jednoduché jako koloběžka". Fakt je, že pamětníci pomalu odcházejí do důchodu a mladší generace lidí "od fochu", načichlá ethernetem a TCP/IP, už tyhle retro věci moc nechápe / neocení / do hloubky jim nerozumí.
Mimochodem, pokud se týče RSxyz UARTů, hodně dobrý je už dlouhá léta OX16C950 od Oxford Semiconductors, resp. před časem je koupilo PLX. OX16C950 má FIFO 128B TX a 128B RX, umí hardwarově řídit RS485 half-duplex, je prověřený a spolehlivý. Dlouhá léta se prodávají OX16PCI95x = 2x/4x/8x 16C950 s PCI rozhraním = UART 16C950 dostupný v hostitelském PC na bázové adrese někde vysoko nad ISA prostorem, která se dynamicky ustavuje při inicializaci PCI stromu (= při startu systému). OX16PCI950 umí pochopitelně používat PCI level-triggered interrupty (= sdílení bez problému). OX16PCI16C95x resp. OXuPCI95x ještě neumí DMA. DMA umí až OXPCIe95x (PCI-Express) - umí taky MSI. Použití DMA a MSI není povinné, nadále to jde používat jako tupé UARTy, pokud už na ty porty potřebujete šahat přímo na hardware...
kde se někdo dožaduje HW akcelerace OpenGLProblém je, že tohleto obvykle zabije binární GPU blob
.
Když je to do Polska skutečně kousíček a kvalita je lepší, tak proč ne. A o obcházení systému to tak moc není, spíš se těším na ten Kalouskův ksicht, až bude okecávat čísla na konci roku :) Nejlepší ministr...
Ve třetí větě o Hondu je jsou přehozené písmenka v "skovst: dvoujdárový".
V první větě druhého odstavce o Eye-Fi je "j" místo "m" v "minijálně", a na konci druhé jsou přehozené písmenka v "por".
.
Takže jo, věřím, že to na leccos může stačit, ale na leccos taky ne. Zatím to řeším outsourcováním žravých výpočtů na jiné počítače, kam mám přístup, ale pošilhávám po něčem lepším.
Komplikují mi to moje požadavky, že to musí být notebook pod 13", měl by vydržet alespoň 6 hodin, měl by mít Intelí grafiku a nechci do toho vrazit přes 10 tisíc. Asi zkusím nějaký bazarový ThinkPad, cokoli je lepší než Atom N270 (výkonově pod úrovní P3 nebo Celeronu na 1GHz)
Pokud vám vadí přítomnost touchpadu jako taková, je situace samozřejmě jiná.
Nechci vám ho cpát, jen jsem vycházel z dojmu, že vám vadí nepřítomnost poštěváku. Jinak je to váš boj... Takže je, řekl bych, asi zbytečné pokračovat v diskusi.
Asi jste měl špatný kus, mě se nic neviklá a prachem se to zanáší úplně stejně jako kterýkoli jiný, se kterým jsem dělal (viz příloha).
Ošmatlával jsem víc laptopů a bylo to u všech stejné. Prach lezl do škvíry mezi touchpadem a šasi, ani odtamtud nešel pořádně dostat, oproti tomu u klasických touchpadů tam žádná taková škvíra není, leda pouze u tlačítek. Kamarád má stejný touchpad na jiném modelu thinkpadu, do té škvíry se mu dostalo nějaké svinstvo a od té doby mu v touchpadu křupe, když si o něj opře dlaň — to se samozřejmě může stát i u tlačítka, ale to je menší a jde se bez něj obejít.
Pokud má můj počítač Escape a funkční klávesy tužší, je to asi pod moji rozlišovací schopnost, nic takového nepozoruju. Nemohl to být vadný kus, stejně jako ten touchpad?
Měl jsem možnost to pozorovat na více kusech a potvrdilo mi to několik dalších lidí — považuji to tudíž za záměr výrobce.
Začínám si připadat jako obchodník s Thinkpadama.Nechci vám ho cpát, jen jsem vycházel z dojmu, že vám vadí nepřítomnost poštěváku. Jinak je to váš boj... Takže je, řekl bych, asi zbytečné pokračovat v diskusi.
Jak jsem psal, já mám X200T, jsem s ním spokojený, ale "inovace" v novějších generacích se mi nelíbí do té míry, že mě odrazují od případného přechodu na novější model — budu ho odkládat, dokud to půjde, a dost možná budu zvažovat i jiné výrobce (byť nevím které, protože lesklé displeje 16:9 se šíří jako mor a nejspíš se k tomu přidá Secure Boot a další odpad).
radeon z gitu.
To bych se na to podíval aby to nešlo 
a navíc.
P.S. hmm cdr a diit nějak nejedou :-/. Doufám, že to je jen chvilková chyba.