HW novinky: cloudové grafiky Nvidia – 1 karta, 4 GPU a stovky pracovních ploch

19. 10. 2012 | David Ježek | Hardware | 4233×

Nvidia to s profi segmentem myslí nadále vážně, až vážněji. Zatímco konkurence (AMD Fire) víceméně dále pokračuje ve své linii, Nvidia nyní posouvá své karty Quadro do další oblasti. Quadro VGX je svého druhu malou revolucí v řadě dřívějších malých revolucí, které firma představila. Vedle toho se ale samozřejmě podíváme i na jiná témata.

Obsah

• Nvidia Quadro VGX
• Rozkol Apple × Samsung dokončen, Apple přechází k TSMC
• Seagate s heliem nepočítá

Nvidia Quadro VGX

Do řady Quadro VGX v tuto chvíli spadají dvě karty, jejichž cílem je nabídnout zobrazování vzdálených ploch v počtu desítek až stovek, mimo jiné pro terminálové servery Citrixu. Model VGX K2 zakládá na dvojici GPU GK104 s plně aktivními 2×1536 CUDA procesory, jde tedy o variaci na kartu Tesla K10, resp. desktopovou GeForce GTX 690. Karta nese celkem 8 GB GDDR5 paměti. Svým klientům poskytne takový výkon, který by odpovídal v jejich stroji skutečně přítomnému akcelerátoru Quadro, jenže vzdáleně, ať již na desktopu, notebooku, nebo dokonce tabletu či smartphonu. Ve svém důsledku je Quadro VGX navázáním na loňský projekt cloudových Tesla karet, jejichž výpočetní výkon byl také přístupný jakoukoli formou na dálku.

VGX K2 se vejde do 225W odběru (75 W z PCI Express socketu a 150 W z 8pin napájení PCI Express) a jak se na serverovou kartu pro „cloudové použití“ sluší, nemá sama o sobě vyvedeny žádné grafické výstupy – o to lépe mohlo býti řešeno chlazení.

Vedle modelu VGX K2 přichází ale i unikátní VGX K1, která tak trochu evokuje vzpomínky na dávné karty jako Matrox Millenium G200 MMS nesoucí celkem čtyři GPU a dvojici DMS-59 konektorů. Quadro VGX K1 totiž nese čtveřici úsporných GPU rodiny „Kepler“, (velmi pravděpodobně jde o GK107), každé po 192 CUDA procesorech. Celkově tato karta nese 16 GB paměti a na rozdíl od K2 není určena primárně pro nabízení vysokého grafického výkonu, ale spíše pro velký počet jednoduchých pracovních ploch, přičemž jediná tato karta jich může nabídnout až 100 – ovšem bez uvedení rozlišení či refreshe, přeci jen je zde úzké hrdlo ×16 slotu PCI Express 3.0, přes který všechny virtuální plochy a jejich komunikace musí proudit. Nicméně je asi dobré si říci, že pro teoretickou firmu se stovkou „obyčejných“ počítačů může být virtualizace všech pracovních ploch s kartou, jejíž TDP jen 130 W, zajímavou volbou.

Hypervizor přitom dokáže současně nabídnout pod sebou spravovanou grafiku i více hostovaným operačním systémům najednou, do uživatelských terminálů pak putuje H.264 stream. Uvidíme, jestli se Nvidii podaří toto řešení prosadit na trhu, minimálně zpočátku však Quadra VGX nebudou v běžném prodeji, nýbrž pouze jako součást produktů významných partnerů: Cisco, Dell, Hewlett-Packard, IBM, či SuperMicro.

Rozkol Apple × Samsung dokončen, Apple přechází k TSMC

To, co bylo asi nevyhnutelné, nyní definitivně nastává. Poté, co Apple žaloval firmu Samsung snad na každém kontinentu (vyjma Antarktidy, odtamtud by jej vyhnali tučňáci ) a následně se na mnoha místech karta obrátila – naposledy se Apple musí nyní Samsungu omluvit v Anglii – bylo jen otázkou času, než si Apple přestane nechávat u Samsungu vyrábět své čipy. Zatím spolupráce na výrobě běžela, ale nyní je jasné, že již jen dobíhá.

Na 28nm výrobě už Apple začal přecházet k TSMC a na 20nm technologii bude toto dokončeno. Cesty obou gigantů se tak rozcházejí. Stane se tak s čtyřjádrovými SoC. Předpokládat lze tedy, že TSMC se Applu dokázala přesvědčivě zaručit za včasnost dodávek na dané výrobní technologii i svoji schopnost vyrábět při dostatečné výtěžnosti a dostatečných objemech. Toto nelze srovnávat s vleklými problémy TSMC s výrobou velkých GPU, Apple si nechává typicky vyrábět u partnerů malé SoC pro své mobilní telefony a tablety (byť do budoucna nelze opomenout drby, že by jeho ARMy měly obsadit i jistou část modelů Macbook). Apple už v tuto chvíli dle dostupných informací u TSMC testuje první zkušební 20nm výrobu a na sériovou výrobu touto technologií by měl u TSMC najet někdy za rok až rok a čtvrt.

Na jednu stranu je toto logické vyústění sporů, na stranu druhou se nemohu než podivit nad tím, co to Apple dělá: namísto toho, aby diverzifikoval výrobu mezi více subjektů, tak se raději poutá na jednoho, ač technologicky špičkového a vynikajícího, avšak s pověstí, která hovoří o pravidelných odkladech výrobních technologií a velmi pozvolných nábězích na slušnou výtěžnost. Uvidíme, jestli se tento krok Applu vyplatí, nebo vymstí. O Samsung moc obavy nemám, ač jej opouští významný zákazník, jistě nebude mít nouzi o další partnery, kteří uvolněné kapacity využijí. Realisticky bych si tipl třeba AMD (a Nvidii), ale kdo ví, kdo další se v příštích letech k Samsungu s částí své výroby přesune.

Seagate s heliem nepočítá

Takřka přesně před měsícem jsme si povídali o tom, že Hitachi bude plnit své pevné disky heliem. Bylo jen otázkou času, než se k tomuto tématu vyjádří i jediný další hráč na trhu 3,5palcových HDD, firma Seagate. A ten čas uplynul.

Seagate slovy svého manažera konstatovala, že ač sama technologie kolem použití helia v pevných discích zkoumá také již řadu let – a v této oblasti drží 80 patentů – nasazení tohoto plynu v tuto chvíli neplánuje. Technologická úskalí jsou podle ní příliš velká a benefity malé.

Seagate nevěří mimo jiné v dlouhodobou udržitelnost čistě heliové atmosféry v pevném disku (helium, ostatně i jako jiné plyny, v čisté podobě má tendenci unikat a uvnitř disku by tak bylo ředěno okolním vzduchem), kterou tedy buď v Hitachi vyřešili, nebo je to součást plánované životnosti jejich chystaných 7plotnových heliových HDD (česky tomu říkáme: helium = kurvítko). Tuto neshodu mezi oběma výrobci ale asi rozlouskne až čas.

Seagate se hodlá nadále zaměřovat především na klasické technologie, nově podepřené tím, na čem již řadu let pracují (stejně jako jiné firmy): HAMR (heat-assisted magnetic recording) a SMR (shingled magnetic recording). Ty mají zajistit dostatečný růst kapacit i bez nutnosti cpát dovnitř disků více ploten a helium a budou z nich tudíž benefitovat nejen 3,5palcové HDD (u nichž má Hitachi udržení helia konstrukčně vyřešeno), ale i 2,5palcové disky pro menší/přenosná zařízení.

Seagate ale nějak opomněla dodat, že vedle růstu kapacit zvyšováním hustoty záznamu na plotnách může Hitachi kombinovat toto i s vyšším počtem ploten a heliem. Není to totiž o tom, že Seagate bude zvyšovat kapacity díky HAMRu a Hitachi díky heliu: je to o tom, že Hitachi vedle HAMRu může přidat ještě více terabajtů právě díky možnosti nacpat do vnitřku o dvě plotny navíc (a oproti Seagate je to dokonce 4 vs. 7 ploten: protože zatímco Hitachi už dávno použivá v HDD 5 ploten a pro heliové plánuje 7 ploten, Seagate v novodobé historii nikdy nešla na více než 4 plotny a i Samsung, jehož HDD divizi si koupila, neuměl více – naopak u Samsungu jsme se vždy těšili, že ač nabídne danou kapacitu později, tak ji narozdíl od Hitachi (5 ploten) a WD/Seagate (4 plotny), nabídne na pouze 3 plotnách).

Upřímně, osobně jsem „stará konzerva“ a mám z hlediska dlouhodobější životnosti HDD (přesahující 2 roky EU záruční doby) obavy jak z technologií typu HAMR, tak z helia. Přeci jen přijít kupříkladu o 7 až 10 TB dat jen proto, že jak HAMR, tak helium, jsou v principu kurvítka, se mi nechce ani v nejmenším. Jak se na to díváte vy?

       

Komentáře

[Josef Kufner]

Přeci jen přijít kupříkladu o 7 až 10 TB dat jen proto, že jak HAMR, tak helium, jsou v principu kurvítka, se mi nechce ani v nejmenším. Jak se na to díváte vy?

Zálohujem.

[TomCat1]

Prosím o radu, jak v domácích podmínkách (kde prioritou je většinou nízká cena) zálohovat 10TB dat. Předem děkuji.

[ui]

život je otázkou priorit. A nutně musíte počítat s tím, že disk jednoho dne odejde. Pokud potřebujete 10TB disk pro sbírku porna, asi nemá cenu jej zálohovat. Pokud 500GB z toho tvoří citlivá data (největší asi budou fotky, přiznejme si, že normální člověk toho příliš nevyprodukuje) tak asi nebude problém mít doma síťově dostupné úložiště na jiné mašině, kam půjde těch 1TB pravidelně kopírovat. Osobně to mám tak, že rsyncem zálohuju PC na btrfs na routeru a router rsyncem na zfs na PC.

[BrainLess]

No hlavne bych chtel videt nekoho kdo v domacich podminkach ma 10TB smysluplnych dat. Ja mam ve svem archivu 32GB fotografii a cca 1GB dokumentu a tim to hasne. Takze moje NASka jsou 2 x 500GB disky v mirroru a jsem uplne v pohode. Vsechno ostatni je balast ktery je kdykoliv znovu ziskatelny z internetu.

[Pindal]

Jo na balast ten mirror stačí. Otázka je, zálohuješ ty důležité data?

[Heron]

No a teď si představ, že někdo nemá 32GB fotografií (já mám 207GB, no a co?), ale má třeba HD videa?. Podívej se na yt a oblíbené kanály (aktuálně třeba Pewdiepie) nebo Geek Group. Kdyby si to chtěli skladovat, jakože skladují, tak těch 10TB může být málo.

[Bedňa]

9,9TB porna nebudeš zálohovať.

[Guru]

levný systém: najdi si motherboard pro AMD za 1500 Kř, který umí 6x SATA II s RAID5. Postav PC s tímto MB. Připoj 4ks 3TB HDD a máš nejlevnější systém na 10TB

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Jestli 'mainboard umi' RAID5 je uplne jedno, Linux umi RAID5 na cemkoliv.

[Jendа]

Navíc obzvláště u těchto levných řadičů „hardwarový“ fakeraid způsobuje spíš problémy, nehledě na proprietární formát (když shoří deska s linuxovým md, dostanu z toho data na libovolném jiném Linuxu; když shoří deska tady, bude to mnohem těžší).

[xkucf03]

+1 a hlavně bych víc věřil GNU/Linuxu, než nějaké desce za 1500.

[Guru]

zde je levná MB co umí RAID5 a 6x SATAII

http://www.alza.cz/gigabyte-970a-ds3-d308659.htm

[phr]

Nechápu tendence dávat do domácích serverů full ATX klády, když na totéž stačí třeba takovéhle koťátko s mnohem menší spotřebou.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pokud ten domaci NAS ma i transparentne sifrovat, tak by ten Atom tezce nestihal.

Jinak koukam, ze vyrobci MB uz dost kaslou na PATA. Skoda, to je idealni na pripojeni CF se systemem.

[phr]

Jedu na Atomu OpenVPN server a přijde mi, že limitující je spíš rychlost netu (mám 20/4 Mbit).

Systém jsem dal na SSD, CF je stejně už asi dožívající technologie.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Myslel jsem transparentni sifrovani zapisovanych dat na disk, to jsou (pri pristupu z lokani site) preci jen dost jine datove toky.

[xkucf03]

Jenže doma tě bude spíš zajímat rychlost LAN. A ušifrovat gigabit/s je pro procesor už docela záhul.

[phr]

Šifrovat vnitřní síť ? Není to trochu paranoia ?

[xkucf03]

Možná

Ale nešifrovaně bych data nechal proudit asi leda po vyhrazených kabelech v rámci jednoho racku – to se dá brát jako jeden velký počítač.

[phr]

Už vidím, jak se mi soused vloudí do bytu, rozplete UTPéčko, aby mezi páry strčil citlivé snímače signálu (a já nic nepoznal) a pak sleduje co mi běhá po síti

[pavlix]

Schválně kolik lidí tady má kus UTP (nebo jiného kabelu) i mimo byt :).

[phr]

Přesto vždycky větší nebezpečí hrozí od někoho, kdo v té síti má co dělat (a ten vidí komunikaci rozšifrovanou) než od kohokoli bez oprávnění vstupu do sítě.

[pavlix]

Tak to jsem opravdu nečekal. Zkus mi říct příklady lidí, kteří bydlí v bytě a nemají žádnou kabeláž mimo byt. Já myslím, že jich bude menšina.

[phr]

Tak samozřejmě, i mně vede z bytu jeden kabel někam do racku ISP. Ale ten už nejede na gigabitu a kritická komunikace jede přes OpenVPN. Na těch menších rychlostech Atom šifrovat stíhá. A gigabit je za NATem a firewallem.

[Atom321]

Při dnešních cenách SSD už redukce na CompactFlash ztrácejí smysl.

[Heron]

Z tohoto pohledu ano. Jenže spousta desek má jen 6 SATA slotů, což je docela vhodný počet pro jedno pole (RAID5 pro velikost, nebo RAID10 pro rychlost) nad pevnými disky. CF karta do IDE byla dobrou volbou pro root OS.

[phr]

6 disků v domácím NASu ? Tady má někdo elektřinu zadarmo. Kromě toho RAID není záruka dobře zálohovaných dat, zažil jsem ve své praxi několik rozpadlých RAID5 polí, ze kterých se data vytáhnout nepodařilo. V tomhle ohledu víc věřím pravidelným zálohám na nezávislý hardware třeba na druhý konec světa.

[Heron]

6 disků v domácím NASu ? Tady má někdo elektřinu zadarmo.

Disky mají už hodně dlouho kolem 4W i méně. Celý server žere cca 65W (i3 540, 16 GM RAM, 6 disků, toť vše).

Kromě toho RAID není záruka dobře zálohovaných dat

To ani nikdo netvrdí. V tomhle případě se zálohuje na externí disky.

[phr]

kolem 4W i méně

. 2,5" ano. Ale po čerstvé zkušenosti bych nedal do NASu dvaapůlku a už vůbec ne Seagate. Po výměně za 3,5" s deklarovanou spotřebou 3,7W při R/W potom stoupla spotřeba o 5W. Takže důvěřovat, ale prověřovat.

se zálohuje na externí disky.

K čemu potom RAID ? Pro dobrý pocit ?

[pushkin]

5 W? Nevzrostl tam jenom přechodový odpor? :)

[phr]

Měřil jsem to Lidlovským wattmetrem, takže vyloučit se nadá nic. Ale to zvýšení vypadalo věrohodně, změny spotřeby při startu systému, při zatížení i bez zatížení se dost podobaly u obou disků. Zdroj ATX 250W s aktivním PFC. V absolutních číslech spotřeba stoupla z cca 35W na cca 40W. Kolik z toho připadá na ztráty ve zdroji netuším. Co by se spotřebou udělal PicoPSU zdroj se taky neodvažuju hádat.

[Heron]

Nejak tomu nerozumim. Nejdriv me upozornite, ze raid neni zaloha (coz opravdu neni) a potom, se me zeptate, na co mam raid, kdyz zalohuji. :)

Raid je ochrana pred vypadkem (v tomto priade) jednoho disku. Zaloha je ochrana proti ztrate dat, nejcasteji chybou uzivatele. Resi to zcela jinou situaci.

[phr]

Ta situace není až tak jiná. RAID se také snaží řešit ztrátu dat vzniklou chybou hardware v reálném čase tím, že je ukládá redundantně tak, aby výpadek jednoho disku nebyl kritický.

Smysl toho je zřejmý ve firemním prostoru, kdy čekání na obnovu dat z offline zálohy může přinést značné komplikace.

Na domácím NASu/serveru obvykle nebývá takový provoz ani na něm nebývají tak nepostradatelná data, aby měl RAID opodstatnění. Tady skutečně obvykle stačí zálohovat i kvůli hardwarové chybě. To, že si vy sám doma postavíte RAID, je u vás IHMO profesionální deformace

Kromě toho myslím, že proti lidské (například mé vlastní) blbosti je každá záloha nedostatečná...

[Heron]

Hehe, no jestli si mam vybrat mezi tydnem stravenym jako disc jockey po kazdem vypadku disku (tech pet tera se nezkopiruje hned) nebo mezi r5, tak volim druhou moznost. Je to i levnejsi.

[phr]

Pět tera dat potřebných být online nemám. Čas od času by si každý měl udělat chvíli na úklid a to i na datových mědiích. Stejně jako v bytě se na nich ukládá kromě nutných věcí i nepotřebné haraburdí a to je třeba občas vyházet místo toho, abych na ně pořizoval další diskovou kapacitu. A když je člověk až moc úzkostlivý, není problém to haraburdí zkomprimovat a uložit offline, místo toho, aby je pořád otáčel v RAIDu. Doma taky máte něco schováno ve skříních pod stropem nebo dokonce ve sklepě či na půdě. A až budete starší, zjistíte, že máte schované věci, které jste už nikdy nepotřeboval...

[Heron]

Tahle analogie moc nefunguje. Zatímco fyzický prostor je velmi drahý a jeho cena v čase spíše roste, takže se nevyplatí uchovávat fyzické předměty, jejichž cena spíše klesá (je prostě levnější si to za pár let koupit znovu), tak u digitálních dat je tomu přesně naopak.

Cena za GB neustále klesá a dokonce je často levnější pořídit si novější (a jen tak mimochodem i úspornější a výkonnější) disk (a nahradit tak více předchozích disků, čímž se navíc uvolní fyzický prostor), než věnovat čas (a peníze) úklidu starého. A velmi často jde o nenahraditelná data (a cena těchto dat tak v čase roste). Tak proč je nemít, když to jde a je to stále levnější? (Kde jsou ty časy, kdy jsem měl Didaktik a na kazetách odhadem asi 30MB dat? Dneska je to přečteno z disku za 300ms a spotřebované místo na disku se měří v ppm.) Nehledě na to, že takhle jsou mi dostupná odkudkoliv z internetu.

A dále, zatímco katalogizace fyzického předmětu je docela náročná (a dnes se již neobejde bez digitální techniky), tak u digitálních dat se její nasazení vyplatí tím více, čím je těch dat víc. Takže paradoxně může být 5TB dat daleko "uspořádanější" než 4GB dat na jednom DVD.

Raději ani nepočítat, kolik peněz se promrhalo u debat ohledně zálohování ve firmě. Za to by se pořídilo tolik disků, že by se to pěkných pár let nemuselo řešit. Stejnou taktiku jsem použil i doma a zatím si nemohu stěžovat.

[phr]

Asi nemá cenu se vzájemně přesvědčovat, každý má svou hlavu a své zkušenosti, ze kterých vychází, každý jinak oceňuje věci i data, každý schraňuje něco jiného a něco jiného vyhazuje.

A ohledně 30 MB u Didaktiku - tak to už si přijdu jako když sedím v hospodě s rybářem, který mi ukazuje jak velikou rybu chytil

[Michal Kubeček]

Když jsem to počítal, vycházelo mi, že při frekvenci, kterou Spectrum používalo, se na šedesátiminutovou kazetu vešel asi 1 MB. A zrovna pro Spectrum (a tedy i Didaktik) leckdo třicet kazet (převážně her) klidně mít mohl.

[Heron]

Jo jo, a to se (za mě) používaly především 90min a tuším snad i 120min kazety. Kde kdo měl doma i 50 kazet.

[Michal Kubeček]

S délkami od 90 minut výš byly problémy. Pokud nebyla kvalitní, páska se při používání "vytahovala" a po čase to způsobovalo problémy se čtením. A kvalitní kazety byl před rokem 1989 problém sehnat.

[phr]

To je všechno hezké, ale :

1) rozdíl je kapacita kazety kontra délka nahrávky na ní (vezměte v úvahu velikost tehdejších programů a fakt, že většinou se to všechno muselo vejít do RAMky)

2) (ne)kvalita záznamu vyžadovala mít každou kazetu zkopírovanou několikrát, takže 50 kazet je třeba podělit počtem kopií

[Michal Kubeček]

Ad 1: programů na kazetě samozřejmě bylo víc a většinou měly délku kolem pěti minut, takže několikasekundová mezera mezi nimi (ani dohromady se zaváděcím tónem a hlavičkou) výsledek nijak dramaticky nezmění.

[xkucf03]

Pokud z toho chceš jen nabootovat, tak CF dává stále dost dobrý smysl – nebo si na ni sem tam něco uložit, třeba nějakou konfiguraci. Ušetří ti to SATA konektor, který můžeš využít pro velké disky (které chceš mít třeba celé v RAIDu a na data a nic z nich neukusovat).

[Qaxi]

to je sice pravda, ale na "jen nabootovat" stačí USB flash disk

[Heron]

Mě se to nikdy nepodařilo rozjet. Na USB flasku lze systém nainstalovat a provozovat, ale jakmile přibyl v systému disk, tak bios chtěl bootovat z něj a nenechal se přesvědčit, aby byl první pokus z USB. Jakmile na disku nenašel boot record, tak boot skončil.

[phr]

Možná mám kliku, ale bootování z USB se mi podařilo nastavit vždycky (pokud ten BIOS vůbec bootovat z USB kdy uměl). Chce to trochu hledat v nabídkách BIOSu a zkoušet.

[Jendа]

Koupil bych si 6 2TB disků, nějakou desku se 6 SATA porty a zapojil do RAID 5. Nebo lépe 7 disků do RAID 6. Pokud už máš těch 10 TB kde mít, nemělo by být problémem těch 6 disků.

Osobně teda moje záloha všeho má asi 200 GB, záloha jen důležitých věcí desítky GB.

[ovoce]

To že se používá H.264 stream jsem v tiskovce nVidie nebo jiných zdrojích nenašel... Je to potvrzená věc? Nezná náhodou někdo ten software od Citrixu, aby k tomu něco řekl?

Uznávám, že jinak to snad ani rozumně dělat nelze, ale zase mi přijde docela problém kódovat na té kartě 100 streamů najednou (pravda, rozloženo mezi 4 gpu).

[BrainLess]

Vsichni co byli donuceni pouzivat citrix umreli na sok

[tyweywetrw]

ono je totiz problem udrzet helium na miste. i kdyby byl vnitrek zataveny v plastu, tak helium stenami pronika. to plati o vsech materialech.

[pushkin]

jj, problém malých atomů. Docela by mě zajímalo, proč se nepokusí namísto helia použít vodík, u turboalternátorů se používá drahnou dobu...

[Foo Bar]

Stejný problém jako u Zeppelinů? :)

[Pindal]

Na druhou stranu by ale srdce paranoika zaplesalo

[pushkin]

Toho bych se právě moc neobával. Vezmi si objem vzduchu v pevném disku - něco takového blafne a tim veškerý efekty končí. Navíc vodík jelikož tvoří molekuly neni tak náročnej na těsnění.

[Petr Ježek]

Dusík? :)

[Zopper]

Toho vodíku by tam bylo příliš málo na nějakou vážnější škodu. Navíc, výbušný je vodík jen při určité koncentraci (cca do 60%), takže výbuch uzavřeného disku je vyloučený, únik do prostoru skříně se velmi rychle rozptýlí do celé místnosti, takže klesne i pod hořlavou koncentraci. A pokud se vám v PC objeví jiskra, máte nejspíš mnohem závažnější problém, než pár cm3 vodíku.

Ono se kolem vodíku dost straší, ale přitom takový zemní plyn má doma skoro každý. Důležité je být si vědom rizik a podle toho se chovat (stejně jako u jakékoliv jiné potenciálně nebezpečné látky/situace).

Jediný problém by mohl být v případě serveroven a podobných míst, kde se v jedné místnosti nahromadí spousta disků, pokud by došlo k požáru. Nicméně, nádrže na vodík/LPG/CNG v autech mají problém požáru vyřešen (řízený únik), takže by to snad taky nemuselo být riziko.

[Zopper]

Hned po odeslání mi ale došel jiný problém - vodík je mrcha v přítomnosti kovů. S uhlíkem v oceli reaguje za vzniku metanu, ten ale zůstává uchycen uvnitř materiálu - a postupně ho tak oslabuje vnitřním pnutím, dochází k porušení homgenity...

Tohle bude mnohem větší překážka, než jeho (ne)bezpečnost.

[Kvakor]

A i nízkuhlíková ocel je problematická - když se vodík difundující do kovu dostane do volného prostouru mezi zrny, změní se tam opět na plyn a tlačí zrna od sebe (stejně jako v případě metanu výše), čímž způsobuje zvýšenou křehkost materiálu. Ještě že se diskové plotny dělají většinou z hliníku nebo keramiky.

[Kvakor]

U turboalternátorů není problém vodík doplňovat za chodu (vyrábí se na místě elektrolýzou), ale disku si to nedovedu dost dobře představit. Tedy snad s vyjímkou disků určených pro disková pole, kde by vodíkový management obsluhoval všechny disky dohromady, jenže je otázka, jestli by náklady navíc nebyly mnohem vyšší, než zísnaná extra kapacita.

[karel.k001]

Hmmm, pokud je helium uvnitr pod tlakem pak ano. Ale pokud pod tlakem neni a okolni vzduch dovnitr nemuze, proc by se pak helium cpalo ven?

[Jan33]

Protože je supratekuté. Viz Helium na Wikipedii.

[pushkin]

Ty taky neumíš číst, co? Zaprvé, supratekuté je pouze v kapalném skupenství. Zadruhé supratekuté je po přechodu přes lambda bod, tedy při atmosférickém tlaku při teplotách pod 2.17 K. Viz trochu lépe zpracovaná anglická verze.

[Jendа]

Tak to by ten disk musel mít opravdu hodně dobré chlazení .

Lepší odpovědí by byl odkaz na článek Difuze.

[Jirka]

hehe supratekuté:) a co třeba difúze? částice se pohybují ve směru klesající koncentrace. vevnitř je téměř čisté helium, venku skoro žádné. kam se asi bude cpát?? malé atomy mají bohužel schopnost pronikat i skrz krystalovou mřížku pevných látek, čehož se i využívá. zde je to naopak nežádoucí.

[Atom321]

Vnitřní tlak se mění s teplotou, vnější podle počasí.

[potapec]

Zajimave. V potapecske plnirne jsou lahve s heliem na 200 Bar a nezda se, ze by unikalo

[Michal Kubeček]

Vydrží tam ten tlak, řekněme, pět let?

[Honz]

Spojenectví AMD a obra Samsung by mohlo být zajímavé, třeba z hlediska vývoje...

[Pindal]

No spojenectví :) Samsung by chtěl spíš AMD koupit :)

[Zopper]

Dočkej času... Nejdřív si ozkouší volnější spolupráci.

[Dreit]

Proč prostě neoživit 5,25" disky?

[David Ježek]

quantum bigfoot jsem měl rád, ale ta přístupová doba...

[Tomas Kopriva]

Něco takového?

[Dreit]

Taknějak Ostatně case s 5,25" pozicemi dávno počítají a plocha by se zvětšila docela o dost, s dnešní hustotou zápisu by se mohla kapacita docela hezky znásobit.....a co teprve "dvoupatrová" verze

[Kvakor]

Na ty pamatuju - v prvním PC jsem měl takový "dvoupatrový" 5,25" 80MB disk od Seagate s rozhraním ST-506 (předchůdce IDE). Seekování bylo nejen slyšet, ale i zřetelně cítit

[Dreit]

Mám někde 100MB a je pravda, že sebou taky trochu škube. Zato oproti 2GB Seagate neřve jak vrtulník

[Jendа]

Disky na vyšších otáčkách a s více plotnami se zase roztočené v ruce chovají jako gyroskop. Ale moc si s tím radši nehrajte, mohlo by se při náklonu také ozvat „škrrrrr“.

[Dreit]

http://www.youtube.com/watch?v=BozXjZf-r6w To je pravda

[Petr Ježek]

Koukám, že rád cestujete do dalekých krajů. :)

[gtz]

K tomu SAMSUNGU: On snad stále dodává AMOLED LCD Applu. Takže takový velký rozkol to zase nebude.

[Petr Ježek]

Retinu? Kolik mu Jablečníci platí za exkluzivitu?

[gtz]

Nevím přesně, ale v minulosti měl sám Samsung problémy se svými mobily protože mu Apple vykoupil Amoledy. Tehdy neměl dostatek Amoledů pro Samsung Gallaxy S. Vím jsou to staré info, ale myslím, že se to nezměnilo. Kdyby někdo věděl tak budu rád za info, protože ta oblast mne celkem zajímá. Co vím tak Retiny pro ně dělal jak Samsung tak i LG.

[MilanK]

Jak to VGX vlastně funguje? Už dlouho jsem tu nečetl něco s takovým údivem - na začátku jsem tu část o VGX kartách vůbec nepochopil, netušil jsem, že VDI jde až takto daleko... A vlastně to nechápu do teď... Jaká data tečou po síti k uživatelskému terminálu? Myslel jsem, že je to u VDI většinou něco postaveného na T.128 (RDP, Citrix). Na Nvidii píšou, že některé hypervisory podporují H.264. Jaký by byl datový tok H.264, abych třeba ve full-HD viděl ostré pixely i u malých písmen? To by pak stejně mělo takové algoritmické zpoždění (tj. i přes použití akcelerátorů), že by to nebylo použitelné (např. odezva myši)... Pokud ta grafická karta není v režimu, kdy generuje H.264, to pak hypervisor vyčítá framebuffer a hledá v něm změny, aby z nich sestavil RDP? Copak tohle může být rychlejší, než softwarová emulace uvnitř virtualizovaného OS, která rovnou grafické primitivy (nakresli text, čáru) převádí do RDP?

[Jose.D]

|