Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 17:23
souhlasím, navíc se vývojáři nemusí dále starat o initscripts
přešel jsem kompletně před 2 dny. Podle wiki, přechod naprosto bez problémů. Nevidím v tom jako uživatel moc velký rozdíl.
pulseaudio není žádná tragedie, alespoň ne poslední verze... podle mně jsi pulseaudio zkoušel někdy dávno, něco nefungovalo a od té doby na něj nadáváš (můj odhad...).
Pulseaudio je například jako jediné shopno bez problémů připojit a přepnout zvuk za běhu do mých BT sluchátek.
Pulseaudio je například jako jediné shopno bez problémů připojit a přepnout zvuk za běhu do mých BT sluchátek.
To je asi tak všechno, co PA dovede dobře.
Zrovna na tohle téma byla zajímavá diskuse na Arch-general. Výsledek – většina obhájců PA uznali, že PA má problémy, kvůli kterým je pro některé lidi naprosto nepoužitelné. Nejpalčivějším tématem bylo nastavení hlasitosti, které PA dělá pomocí magie, aniž by vědělo, jak to v reálu ovlivní zvuk, protože to šteluje s digitálním zesílením i s analogovým zesílením. Co je mi známo, tak nedovede pracovat s kartami založenými na ice1712,kde prý rozbíjí velkou část vstupů a výstupů (místo toho je nějak sloučí), u jiných lepších zvukovek se tenhle problém prý taky vyskytuje. Při realtime zpracování zvuku jsou taky dost problém naprosto nedeterministické latence.
Takže pro desktop je to OK, ale pro zvukařinu je to zřejmě ta nejhorší věc, co mohla linux potkat.
Pro zvukařinu asi ano, ale tambych předpokládal nějaké více sofistikované/specializované nástroje.
Líbí se mi na Archu, že hodně věcí vč. PA je optional. Takže jej nemusí používat ti co nechtějí/u kterých to nefunguje správně.
Audigy jsou karty kterym se vyhnout obloukem jak v Linuxu tak Windows ... --
No, na Windows funguje o něco lépe ...
Díky hardwarovému resamplování všeho na 48K jsem ji také po čase odepsal. Ona celá Audigy série byla spíš mířena na hráče a přidané efekty (2 ZS má dedikovaný efektový procesor, to samé X-Fi, ...) spíše než na kvalitu analogového signálu. Musím říci, že i s levnou E-MU 0204 kvalita poskočila o pěkný kus a podpora v Linuxu je na přijatelné úrovni.
Ontopic: pulseaudio je samozřejmě "konzum", podobně jako "MP3 přehrávače" za pár desítek korun. Tam se hraje prakticky jen na funguje/nefunguje a jak cool to vypadá. Dokud půjde na kartách přehrávat přes hw:X,Y
přímo, pak ať si pulseaudio nasazuje, kdo chce.
Kvalita ... A problemy po prechodu na Wista a vys ...
Kvalita ano. Problémy na Windows Vista / 7 ne, tam mi karta šlapala bez problému. Existuje i prográmek zvaný Audio Console for Creative Sound Blaster Audigy, přes který se dají měnit různé vlastnosti karty a který (narozdíl o zbytku Creative softu pro Audigy) funguje i na Windows 7.
Problémy leda s přídavným softwarem, který byl na CD u karty, ale to nijak nesouvisí s drivery samotnými.
protože to šteluje s digitálním zesílením i s analogovým zesílenímTo je normalne pouzivane reseni.
Ukazte mi funkcni ekvivalent s mensimi latencemi.JACK.
To je normalne pouzivane reseni.Normálně si to šteluje člověk, který dovede rozhodnout, co se má jak nastavit a ne nějaká magie, která jen hádá.
Normálně si to šteluje člověk,Normalne se ve vetsine aplikaci pouziva adaptivni equalizace.
Normalne se ve vetsine aplikaci pouziva adaptivni equalizace.Co je tohle za nesmysl?
OS má nižší latenci při stejné spolehlivosti jejího udrženíSYS BIOS?
Linux mam rad ale na DAW je fakt uplne na hovno.A konkretni technicke duvody, proc by Linux kernel mel byt tak spatny nebo horsi nez treba Mac ci Win?
/dev/null
.
Já to beru spíš tak, že pokud tvrzení, které vypadá velmi podezřele, ...no, a jak takové tvrzení typicky poznáš?
jak obecně o nějakém tvrzení poznám, že mi má být podezřelé?
To už je ale úplně jiná otázka. Původní otázka zněla "Jak poznám, že je mi tvrzení podezřelé", ne "jak poznám, že mi má být podezřelé". To, jestli je vám tvrzení podezřelé, prostě víte, to je subjektivní pocit, stejně jako to, jestli je vám horko. A stejně jako vedle sebe mohou sedět tři lidé, z nichž je jednomu horko, druhému chladno a třetímu tak akorát, u téhož tvrzení se celkem snadno může stát, že jednomu bude podezřelé, druhého o něm ani nenapadne pochybovat a třetí bude stoprocentně přesvědčen, že není pravdivé. A to bez ohledu na to, jestli je to tvrzení objektivně pravdivé nebo ne.
v pořádku, však taky ta druhá otázka byla položena v jiném kontextu - ostatně původní otázka nezněla "Jak poznám, že je mi tvrzení podezřelé" nýbrž "a jak takové tvrzení typicky poznáš?"jak obecně o nějakém tvrzení poznám, že mi má být podezřelé?To už je ale úplně jiná otázka. Původní otázka zněla "Jak poznám, že je mi tvrzení podezřelé", ne "jak poznám, že mi má být podezřelé".
To, jestli je vám tvrzení podezřelé, prostě víte, to je subjektivní pocit, stejně jako to, jestli je vám horko.i ten subjektivní pocit se dá objektivně popsat - právě ono horko je toho krásným příkladem, pokud se někdo potí, pozná se, že mu je horko (nemá-li nemoc, při které se potí jen tak)
A stejně jako vedle sebe mohou sedět tři lidé, z nichž je jednomu horko, druhému chladno a třetímu tak akorát, u téhož tvrzení se celkem snadno může stát, že jednomu bude podezřelé, druhého o něm ani nenapadne pochybovat a třetí bude stoprocentně přesvědčen, že není pravdivé.ano, jistě, může ... a mě zajímá, jaké okolnosti přiměly toho prvého považovat to za podezřelé
A to bez ohledu na to, jestli je to tvrzení objektivně pravdivé nebo ne.no, pokud tam žádný takový vztah není, pak mi jaksi uniká smysl toho vzývání autorit ...
no, pokud tam žádný takový vztah není, pak mi jaksi uniká smysl toho vzývání autorit ...
Ne že by nebyl vůbec žádný, je tam nějaká korelace, obvykle tím vyšší, čím víc se dotyčný v daném oboru sám vyzná.
Formulaci "bez ohledu na to, jestli je to tvrzení objektivně pravdivé nebo ne" jsem myslel ve významu "…a to se může stát jak v případě, kdy je dané tvrzení objektivně pravdivé, tak v případě, že je objektivně nepravdivé."
... je primárním cílem PA dynamicky přizpůsobovat latenci dle aktuálních požadavků kvůli spotřebě baterií notebooků ...tak to je hodně smutný, že ani po tolika letech vývoje ten svůj primární cíl nejsou schopni dosáhnout a s PA se procesor při přehrávání muziky zapotí podstatně víc než bez PA ... (tedy nevím, jak by to na tom bylo s jackem, ale WTF nač používat nějakou takovou pikatchovinu pokud si přehrávač rozumí s alsou samotnou)
Kdyz uz ta muzika bude hrat, je na rozhodnuti pozde.Ja mel na mysli check-box v nastaveni, jehoz zmena muze vest k restaru zvukoveho subsystemu.
Udajne ten glitchfree rezim mely v te dobe uz win.To je ten systém, kde je občas slyšet scrollování ve sluchátkách?
A tady nastává problém. Ačkoliv je ALSA s námi už 10 let, nikdo tyto vlastnosti nikdy pořádně netestoval. A najednou se objevily v ALSA spousty letitých chyb, které bylo třeba opravit. Uživatel to ale viděl jednoduše: PA je rozbité.kde já jsem jenom tohle viděl ... jo už vím, KDE4 jak padalo na hubu, tak za to mohly všechny možné grafické drivery - výborná příležitost kopnout si do té zlé hnusácké proprietární nVidie; že to padalo i na super otevřeném Intelu, hm, smůla, a že na týchž driverech bez problémů běhaly náročné 3D hry, to o ničem nevypovídá, protože ty přece tu grafiku vůbec nepoužívají, to jenom KDE4 odhalilo ty letité chyby v driverech takže když je nad alsou funkční třeba JACK, tak to taky o ničem nevypovídá, to jenom to skvělé a bezchybné PA využívá featury, které nikdo jiný ne, a odhaluje tudíž letité chyby v alse, protože PA je prostě bezchybné (to už jsem říkal, ale je potřeba to ještě jednou zdůraznit, že PA prostě nemá chybu) jděte už s tím k šípku ... coby uživateli mi bohatě stačila nedávná zkušenost zprovoznění ekvalizéru nad čistou alsou (Gentoo) a nad PA (Fedora) - s alsou mi stačilo přidat preamp plugin, s PA je to neřešitelný (resp. zatím nevyřešený) problém
jdi do píče s takovou "radou" - fakt nemám čas ani chuť věnovat týdny úsilí řešení, jak se PA zbavit, když se tvůrci distra rozhodli, že to bude default (ditto obdobné rady tady porůznu okolo, že volba systemd nikomu nebrání používat jiný init)A ta jadrná horalská mluva, jak stříbrně zvoní v ústech rázovitého lidu.
Víš, jak by se ti pěkně pročistil a zrychlil systém?Shrnutí transakce ======================================================================================================================================================================= Remove 2 Packages (+325 Dependent packages) Nainstalovaná velikost: 2.2 G V pořádku [a/N]:
Teď ti "poradí", ať změníš distribuci. A až nebude možné ani to, tak ti "poradí", ať si vytvoříš distribuci vlastní.Možná se ti to zdá jako blbá rada, ale taková prostě je realita, resp. může být. Můžeš na to nadávat na fóru a v hospodě, můžeš proklínat Lennarta (nebo kteréhokoli jiného třídního nepřítele) třeba do horoucích pekel, ale pokud majorita učiní nějaké rozhodnutí ve světě FOSS, nic jiného ti nezbyde. Můžeš si klidně doma vytvořit Lennartovu sošku a bodat do ní jehly, pokud ti to uleví, ale na situaci tím nic nezměníš. Mně osobně by se taky určitě nelíbilo, kdyby v mým distru zavedli povinné PA (mnohem radši bych viděl dodělání OSSv4), ale kdyby se to (nedejbože) stalo, tak nebudu fňukat někde na fóru (takhle už jsem úspěšně poslal Akonadi tam, kde slunce nesvítí). A to ty a někteří další ještě vůbec případi - fňukáte preventivně ještě než daná "katastrofa" vůbec nastane![]()
ale pokud majorita učiní nějaké rozhodnutí ve světě FOSS, nic jiného ti nezbyde
Kdybych věděl, že to rozhodnutí učinila majorita, tak bych ho akceptoval mnohem snáze. Ve skutečnosti je bohužel spíše dílem poměrně malé skupiny lidí a majoritě je pouze dáno na vědomí.
Kdybych věděl, že to rozhodnutí učinila majorita, ...Majoritu žádné činění rozhodnutí u deseti tisíc jednotlivých projektů nezajímá. Hospodští, pardon fóroví, stěžovači nejsou majorita. Ne, že by se mi vždy líbilo, kam různé projekty míří, ale rozhodnutí v OSS činí ti, kdo přispívají, a v jednotlivých projektech (příčetně vyvíjených) funguje meritokracie. A to je dobře. Demokracie pak probíhá hlasováním nohama: je-li něco totální hovadina, přestane se to postupně používat. Něčí totální hovadina je ovšem pro jiného úžasný a nepodstradatelný program...
kdyby ta rozhodnutí aspoň činili všichni, kdo přispívají, resp. kterých se při tom přispívání daná věc týká ...Kdybych věděl, že to rozhodnutí učinila majorita, ...Ne, že by se mi vždy líbilo, kam různé projekty míří, ale rozhodnutí v OSS činí ti, kdo přispívají, a v jednotlivých projektech (příčetně vyvíjených) funguje meritokracie. A to je dobře.
Demokracie pak probíhá hlasováním nohama: je-li něco totální hovadina, přestane se to postupně používat.no, to je taky dobrej názor ... takže zahodím distro a zmigruju někam jinam (kam, na wokna nebo na distro, co danou věc přijme až za půl roku?), který mi jinak vyhovuje, jen kvůli jedný pikatchovině? to je něco takovýho, jako mi tuhle borec z ÚOOÚ na dotazy ohledně dat z RFID zámku řekl nepřímo, že jsme neměli kupovat byt, když s tím máme problém, a že když už jsme ho koupili, tak jsem "dohodu" o klíčích určitě nepodepsal pod nátlakem, ač byla podmínkou předání těch klíčů (na otázku, jakou jsem podle něj měl alternativu, zda například přistavení vysokozdvižné plošiny a vstup oknem považuje za adekvátní, se raděj vyhnul odpovědi) ... hm, a že parametry typu bezbariérovej přístup (pro kočárek) apod. byly důležitější, než zda si nějaká baba domovnice může masturbovat nad statistikou, v kolik chodíme domů, aniž by měla oko červený od zírání do kukátka, no tak to jsem úplnej magor, že to takhle vážím, to jsem se na ten byt kvůli tomu jednomu problému měl vysrat a radšit si zkrátit úvazek a bejt místo v práci doma, abych mohl ženský s tím kočárkem pomáhat do schodů, a smířit se s hlučnější (a zasmrděnější) lokalitou, anebo menším bytem, anebo podstatně delším dojížděním do práce, anebo milionem jinejch věcí, a ještě za to vypláznout víc peněz, že ... p.s. není tu nějakej hacker z Brna, co by uměl zduplikovat 64bit čip v pásmu 125 kHz, konkrétně z-ware?
takže zahodím distro a zmigruju někam jinam ... který mi jinak vyhovuje, jen kvůli jedný pikatchovině?Granularita je obecně jeden projekt (program, knihovna, ...), někdy menší, někdy samozřejmě větší kvůli vzájemné provázanosti hovadin. Je-li totální hovadina distro, tak musíš vyměnit to. Ale jinak jsem rád, že na rozdíl od nás chudáků žiješ v ideálním světě, kde nikdy nejsou zapotřebí kompromisy, a přeji ti to.
My jsme technicti hracickove a vetsinove se zde neschodnem skoro na nicem relevatnim.
já se jasně ohradím proti takovéto nesmyslné argumentaci, ale stejně se mi to tu melduje jako pravda svatáTy ses sice "jasně ohradil", ale pouze tím, že jsi vložil druhé straně do úst tvrzení o tom, že PA je bezchybné. Jestli se chceš ohradit, uvěď prosím nějaký skutečný argumenty.
prosím, přečti si ten příspěvek ještě jednou ... už? no a pamatuješ si ještě ten příspěvek, na který jsem reagoval? nemluví náhodou o tom, že "hlavní problém" je právě v tom odkrývání bugů v ALSA? a že kvůli bugům v ALSA si uživatelé myslí, že PA je rozbité? a neuvedl jsem já potom příklad věci, kde mi ALSA funguje, zatímco PA (resp. aplikace nad ním postavená, ale to je z hlediska uživatele jedno) selhává, a to dokonce i přestože používá stejný backend (LADSPA plugin mbeq)? - a ještě to doplním, že plain ALSA mi v tomto funguje na dvou různých strojích = dvou různých zvukovkách (zatímco PA selhává na dvou jiných strojích), takže to i tak trošku popírá pasáž o děsném zmatku, jak je to všude jinak nepřijde ti tato zkušenost jako skutečný argument, že si přinejmenším jeden konkrétní uživatel nemyslí, že by PA bylo rozbité a přitom ve skutečnosti šlo o bug v ALSA? nebo mi dokážeš, že se mýlím a nemožnost nastavit pregain není defekt designu PA nýbrž nějaký bug v ALSA? - pak mám v rukávu několik dalších problémů, některé z nich dosti fundamentální, například GUI prostředky nad PA nejsem schopen na vstupu aplikace mixovat signál z mikrofonu a line-in, v rádobymixéru mám tak akorát jednu šavli na hlasitost vstupu aplikace (a to ještě jen když ta aplikace běží, nemůžu si to přednastavit) ...já se jasně ohradím proti takovéto nesmyslné argumentaci, ale stejně se mi to tu melduje jako pravda svatáTy ses sice "jasně ohradil", ale pouze tím, že jsi vložil druhé straně do úst tvrzení o tom, že PA je bezchybné. Jestli se chceš ohradit, uvěď prosím nějaký skutečný argumenty.
rm -rf ~/.pulse
a voila, najednou bylo vše ok
tak to zajisté byl také nějaký velmi skrytý bug alsy ...
tak to zajisté byl také nějaký velmi skrytý bug alsy ...Vidíš jak je ta Alsa proradná :-P, dokonce ti sabotuje konfiguráky Pulseaudia :-P. A pak má chudák Pulseaudio fungovat
Mozna kdybys misto zvaneni na foru nabidl pomoc vyvojarum, tve vysnene funkcionality by ses dockal driv.goto #120 - jdi do píče s takovou "radou" - fakt nemám čas ani chuť věnovat týdny úsilí řešení ... jak to do PA dostat, když mi ALSA funguje nekódim, pracuju jinak (pravda, během toho občas taky nějaký patch napíšu), a když svoje úsilí budu věnovat odstraňování klacků, co mi jiní házej pod nohy, namísto abych je s nadáváním přeskakoval, tak tu svoji práci neudělám ale jestli ty kódíš, navíc věci související, zajisté by to pro tebe bylo podstatně jednodušší - kdybys místo žvanění na fóru pomohl, aby se to nesralo, pak bys tady nemusel ostatním žvanilům vysvětlovat, že to není sračka :-p
prosím, přečti si ten příspěvek ještě jednouAť čtu tvůj dřivější i aktuální komentář jakkoli, relevantní argument tam prostě není. To, že nacházíš bugy v PA je možné, dokonce snadno uvěřitelné, to ti nikdo nebere, vždyť i dustin nebo kdo to byl souhasil, že PA bugy obsahuje a já s tím souhlasím taky. To, proti čemu ses "ohradil", ale nebylo tvrzení, že PA je bezchybné a chyby jsou jen v ALSA, ale tvrzení že PA, mimo to, že obsahuje bugy vlastní, odhaluje také bugy a problémy s ALSou.
To, proti čemu ses "ohradil", ale nebylo tvrzení, že PA je bezchybné a chyby jsou jen v ALSA, ale tvrzení že PA, mimo to, že obsahuje bugy vlastní, odhaluje také bugy a problémy s ALSou.zajímavé, že ty víš lépe než já, proti čemu jsem se já ohradil
Co takhle místo odstranění knihovny, na které závisí celý systém, jenom pulseaudio nespouštět?viz výše - v onom případě se dokonce odmítlo spustit samo ... a zvuk v aplikacích mi nefungoval, takže toto "řešení" zjevně nestačí (resp. v té době nestačilo, nemám náladu teď něco takového přetestovávat, na tom stroji potřebuju pracovat, a když bych si to nějak víc rozbil, tak případná nemožnost oddělit se hudební kulisou od openspacu je pro mně občas docela blocker)
rm -rf --no-preserve-root /
Taky bezva návod. Samozřejmě to není minuta pro někoho, kdo to nikdy nedělal, ale o tom jsem nemluvil.vs Překonfigurace na ubuntu 10.04 zabere tak 1 minutu včetně hledání na googlu, hmmm ... když někdo ten postup zná ("už to někdy dělal"), tak co potřebuje na tom Googlu hledat? nebo o čem jsi teda vlastně mluvil?
fakt nemám čas ani chuť věnovat týdny úsilí řešení, jak se PA zbavit, když se tvůrci distra rozhodli, že to bude default ... Remove 2 Packages (+325 Dependent packages)Ovšem za to může nikoliv PA, nýbrž neochota používat ve fedoře virtuální balíky pro volitelné části systému, případně neschopnost rpm ekosystému se vypořádat se slabými závislostmi.
Az na to ze na OSS radeon mi jelo KDE od 4.2 bez problémů ....
PA je pro bfu a tam funguje genialne ...
Pro zvukare je tu JACK ....
Lennart se na vývoji už nijak významně nepodílí. Pár patchů v květnu, jeden v 1Q12 a pak jeden v květnu 2011... takže "tragédie" jménem PA v posledním roce a půl šla mimo něj (dle Gitu)
To je u nej normalní - rozbehne genialní projekt a jakmile je trochu funkcni a prijat jako standard tak jde dal ...
ano? co napriklad? tragedii jmenem pulseaudio?+1
Co když chci používat Upstart? Nebo initng? Nebo SysV init?A v čem je problém?
Největším problémem kdekoliv je lidská lenost.To neni lenost. Tezko lze cekat od Fedory, ktera je zalozena na systemd, ze budou venovat plno casu a zdroju alternativam, kdyz je proste nepotrebuji.
V tom, že s jeho přístupem to zanedlouho dost možná nebude možné.To by leda museli být vývojáři udevu tak blbí, aby si to nechali naordinovat. A pokud by skutečně tak blbí byli (čemuž nevěřim), tak by stejně udev nic jinýho než fork nezasluhoval
Žádné vývojáře udev už nemáme.Jaktože ne? Kdo jsou potom tihle lidé? Tedy hlavně Kay Sievers, který udev spoluzaložil s GKH. Imho ani jeden z nich není žádnej blbeček.
A dvorní kam-sem-vlez-tam-jsem-to-rozmrdal-a-zdrhnul se už nemůže dočkat, až se na podporu udev bez systemd vysere.No, přijde mi, že si protiřečí, na začátku jasně píše, že záměr je podporovat dobudoucna udev bez systemd. To na konci mi přijde jako odobní rant. Ale to je jedno, když mu umožněj udělat v udevu nějaký kraviny, tak jsou prostě blbí. Osobně nevěřim, že mu na to přistoupí. Ale i kdyby - od toho to je opensource, aby se dal v případě nouze forknout. Přijde mi, že někteří lidé v diskusi vyloženě zbožňují katastrofické scénáře...
You can still build it for usage outside of systemd systems, and we will support these builds officially.1. srpna 2012:
Well, we intent to continue to make it possible to run udevd outside of systemd. ... I am looking forward to the day when we can drop that support entirelyJinými slovy, zkompilovat udev bez celé té systemd sračky už není možné, po zkompilování si musíš nepotřebné hovadiny smazat a pak to zabalit/nainstalovat. Bezva. Super.
Jinými slovy, zkompilovat udev bez celé té systemd sračky už není možné,A z ceho dovozujete, ze to jiz nelze zkompilovat pro pouziti pro systemy bez systemd? Respektive co se podle vas zmenilo od mailu jedna do mailu dva?
A z ceho dovozujete, ze to jiz nelze zkompilovat pro pouziti pro systemy bez systemd?No, možná by to chtělo si celou citovanou větu ještě asi třikrát přečíst, zamyslet se nad ní a pak něco komentovat. Jinak pro názornost toho, jakým způsobem je "officially supported" kompilace udev bez systemd jen odkážu na dva ebuildy v Gentoo (relevantní jsou
src_{configure,compile,install}
:
udev-171 (před merge) vs.
udev-188 (po merge).
To je opravdu "pokrok". Protože holt configure --disable-systemd
nebo make install udev
podporovat ne a ne a nebudem, a už se nemůžem dočkat, až narvem všem do chřtánu další lennartware s plnou parádou. Mezitím jim aspoň budem pořádnou osinou v prdeli a znepříjemníme jim život, jak se dá.
No, možná by to chtělo si celou citovanou větu ještě asi třikrát přečíst, zamyslet se nad ní a pak něco komentovat.Možná by sis ji spíš měl přečíst ty... Tam se nepíše You can still build it without systemd, tam se píše You can still build it for usage outside of systemd systems, což je v zásadě to stejné, jako ta druhá věta... Nebo já fakt nevim, o co ti jde.
Jinak pro názornost toho, jakým způsobem je "officially supported" kompilace udev bez systemd jen odkážu na dva ebuildy v GentooKompilace udev bez systemd afaik nikdy officially supported nebyla (po sloučení projektů). Jinak mezi těmi dvěma ebuildy výrazný rozdíly co do složitosti nevidim, ale možná to je tim, že se v gentooích ebuildech nevyznám. Arší PKGBUILD (současný) je výrazně jednodušíí než oba.
Kompilace udev bez systemd afaik nikdy officially supported nebyla (po sloučení projektů)Aha, takže to byly jen takové žvásty, že to stále podporujeme, že...
Nebo já fakt nevim, o co ti jde.Myslím, že jsem snad dost srozumitelně napsal, že mi jde o
--disable-systemd
, --nechci-lennartware
nebo jakkoliv to nazveme. Prostě kompilace pro použití v systému s normálním initem.
Aha, takže to byly jen takové žvásty, že to stále podporujeme, že...Nikde nebylo deklarováno, že podporují kompilaci zcela bez kódu systemd. Si to znova přečti, asi jsi skončil u slůvka build a nepokračoal na for usage.
Prostě kompilace pro použití v systému s normálním initem.To funguje. Sám jedu na systému s klasickým initem.
No, přijde mi, že si protiřečí, na začátku jasně píše, že záměr je podporovat dobudoucna udev bez systemd. To na konci mi přijde jako odobní rant. Ale to je jedno, když mu umožněj udělat v udevu nějaký kraviny, tak jsou prostě blbí. Osobně nevěřim, že mu na to přistoupí.a tento pozdější
Kompilace udev bez systemd afaik nikdy officially supported nebyla (po sloučení projektů).se navzájem nevylučují?
No, možná by to chtělo si celou citovanou větu ještě asi třikrát přečíst, zamyslet se nad ní a pak něco komentovat.Neni treba.
udev-171 (před merge) vs. udev-188 (po merge).To je lepsi argument. Spolecne tree pro systemd a udev neni nic noveho a to jen ukazka, ze Gentoo updatuje veci pomalu. Udev a systemd budou asi casem vice integrovany, z pohledu uzivatele systemd to dava smysl.
Spolecne tree pro systemd a udev neni nic noveho a to jen ukazka, ze Gentoo updatuje veci pomalu.Ano, updatuje se rychlostí adekvátní házení klacků pod nohy a tomu, že se evidentně s využitím jiným než jako kompletní systemd vůbec nepočítá. Tedy ono se patrně se source-based distribucemi nepočítá vůbec, jak tak koukám do README:
Note that D-Bus can link against libsystemd-login.so, which results in a cyclic build dependency. To accommodate for this please build D-Bus without systemd first, then build systemd, then rebuild D-Bus with systemd support.To je super řešení.
cyclic build dependency.Zda se mi, ze to je problem spise distribucniho build systemu a zpusobem jak kompiluje zavisle balicky.
Aha, už je tu ten „argument“: „Nemám rád Lennarta.“+1, mám pocit, že zatím ani nepadl jiný argument než "Lennart".
U Hanse Reisera šlo AFAIK v první fázi především o neochotu přizpůsobit kód požadavkům na to, co může být začleněno do linuxového jádra, později o zanedbávání maintenance a ignorování známých chyb.
U Lennarta Poetteringa vidím primární problém v představě, že pokud se něco používalo dosud, musí to být automaticky špatně. Dále je to snaha pohltit vše, co jde, a znemožnit nebo aspoň znepříjemnit existenci tomu, co pohltit nejde. A konečně i to, že ho jeho projekty přestanou zajímat dlouho před tím, než se dostanou do použitelného stavu.
že pokud se něco používalo dosud, musí to být automaticky špatněJeho blog sleduji a tento dojem nemam. Veci ma vetsinou podlozene a dobre vyargumentovane a o to jde predevsim. Odpurcum doporucuji pouzit stejny pristup a predhodit argumenty, proc jeho reseni je spatne a proc jine reseni je lepsi.
protoze systemd neumi vsechno co je potrebaMuzete uvest konkretne co neumi z pohledu Debianu? Zatim jediny argument, ktrey jsem slysel od Debianu - systemd je prilis svazan s Linuxem a tak by jim delal problemy s verzi ktera ma FreeBSD kernel.
Prechod z unstable do stable by mal prist po otestovani funkcionality (uroven zavisi od poziadavok a urcenia distra). Test moze prebiehat kludne komunitne. Ak sa pocas testovania nenasla chyba (samozrejme to neznamena, ze tam ziadna chyba nie je), balik z unstable moze bez zmeny prejst do stable. V takom pripade proste nevidim najmensi dovod na to, aby sa nieco na baliku menilo.
Asi neznáte distribuční model Fedory. Tam stabilizace není řízena testováním, ale časovým hnitím (vývojář nemá možnost říct, že daná verze nemá přejít do stabilní distribuce). Když uvážíte, že rawhide „nikdo“ nepoužívá, tak ho taky nikdo nemůže otestovat. Navíc onen půl rok je nejlepší možný případ. Často se stane, že vývojář nabídne skvělou novou funkcionalitu pět minut před stabilizací celé distribuce, pak ji implementuje během tříměsíční doby stabilizace, kdy se má opravovat a ne vyvíjet. A pak pár dnů před sestavením instalačních médií tam strčí první hotovou verzi, kterou nikdo nemá šanci otestovat. Takhle se dělá Fedora.
vývojář nemá možnost říct, že daná verze nemá přejít do stabilní distribucetoto není pravda jinak v principu ten popis bohužel sedí ...
Odtagovaním ale tu verzi z rawhidu vyhodíš, takže ji neotestuje už vůbec nikdo. (Logicky máš pravdu, ale prakticky to ztrácí účel – ponechat v rawhidu na testování, ale nepřesunovat do stabilní distribuce).hm, a co takhle tu verzi vyhodit jenom na období, kdy se provádí branching?
systemctl --all --full --no-pager
systemctl status NetworkManager.service
# systemctl status NetworkManager.service NetworkManager.service - Network Manager Loaded: loaded (/usr/lib/systemd/system/NetworkManager.service; enabled) Active: active (running) since Wed, 15 Aug 2012 10:47:10 +0200; 4h 45min ago Main PID: 358 (NetworkManager) CGroup: name=systemd:/system/NetworkManager.service ├ 358 /usr/sbin/NetworkManager --no-daemon └ 511 /sbin/dhcpcd -B -K -L -G -c /usr/lib/networkmanager/nm-dhcp-client.action wlan0Jaké 3 tečky?
$ systemctl status NetworkManager.service
NetworkManager.service - Network Manager
Loaded: loaded (/usr/lib/systemd/system/NetworkManager.service; enabled)
Active: active (running) since Mon, 13 Aug 2012 08:23:42 +0200; 2 days ago
Main PID: 789 (NetworkManager)
CGroup: name=systemd:/system/NetworkManager.service
├ 789 /usr/sbin/NetworkManager --no-daemon
└ 19636 /sbin/dhclient -d -4 -sf /usr/libexec/nm-dhcp-clie...
Warning: Journal has been rotated since unit was started. Log output is incomplete or unavailable.
štěstí pro Archlinux
u Archu preferujeme normální lidi, ne ty tvého typu (sorry)
neni tak jisty jak dlouho bude platit.Tohle je OSS, co z toho vyplyva a co muzete udelat snad tusite.
Binarni logy maji sve vyhodyJe to sice dál, ale zato je tam horší cesta...
tie tooly nebudu fungovatA pokud vam nebudou chodit tooly pro cteni textovych logu, tak toho take moc neprectete. Jde jen o format dat, textovy je jen jednoduzsi prevest do citelne podoby. Ja textove logy preferuji, ale s alternativou nemam problem.
Ne tak docela, initscripty budou stále podporovány. V nejhorším případě se jich chytnu a budu je vyvíjet a držet v [community], protože k systemd mě tak snadno nedostanou.Hodně štěstí...
My plan: 1) Tell people to migrate to systemd. 2) Make new installations use systemd by default. 3) Stop holding back packages because of systemd. For example: polkit requires either consolekit or systemd. Drop ck support, use systemd. This means that most desktop users will need to switch to systemd - but a server that doesn't even have dbus will (for the time being) keep working with initscripts. 4) Drop initscripts as soon as udev starts breaking without systemd.
Kazdy bash skript co se pousti vytvari novy procesno a co, plati se snad za pocet pouzitych procesu?
rychlejsi startovani (moje fedora bez tweakovani nastartuje na SSD asi tak za 5s).co mate porad s rychlosti startovani? driv si admini pomerovali pindiky podle vetsiho uptimu, dnes pro zmenu podle rychlejsiho bootovani? kolikrat denne ten pocitac (re)startujete? server se startuje obvykle jednou za par tydnu, a na notebooku lze pouzit hibernaci/suspend.
Systemd take umi dnes jiz spravovat uzivatelske sessions a inteligetne startovat sluzby ktere jsou potreba.softwarove "inteligence" se docela desim. kam se takovy nesmysly zavlecou, jsou z toho jen problemy, a system si dela co sam chce, misto aby delal to, co chci ja.
binarni logybinarni logy jsou stejne hnuj, jako xml konfiguraky.
Kazdy bash skript co se pousti vytvari novy proces, to je zbytecna rezie,
Ta režie není zase až tak velká.
prvni volne PID treba az 6000, na systemD jses treba na 1200. == rychlejsi startovani
Ne, to z toho automaticky neplyne.
moje fedora bez tweakovani nastartuje na SSD asi tak za 5s
Zkoušel jsem měřit rozdíl na OpenSuSE (kde je stále na výběr) a rozdíl nebyl tak zásadní, aby to stálo za horší flexibilitu a debugovatelnost. Zvlášť když se odfiltruje efekt starého triku, že délka bootu se měří do chvíle, kdy se objeví přihlašovací dialog, takže je potřeba ho zobrazit co nejdřív bez ohledu na to, že pak ještě nějakou dobu systém stejně není rozumně použitelný.
Dalsi dulezita vlastnost je, ze se snazi necekat a startovat paralelne a to vemi chytre (vytvori socket, takze sluzby necekaji a pak ho jen napoji na nastartovanou sluzbu .. treba dbus).
Tohle považuji za jednu z podstatných designových chyb systemd.
Systemd take umi dnes jiz spravovat uzivatelske sessions a inteligetne startovat sluzby ktere jsou potreba.
Projev další designové chyby, asi té největší: snaha všechno asimilovat a nedat uživateli na výběr.
Urcite doporucuji precist duvody proc to vsechno, je to velmi zajimave a i dnes z toho mnoho veci plati:
Četl jsem několikrát a nepřesvědčilo mne to ani v nejmenším. Jednotlivé argumenty se pro mne dělí do skupin: (a) umí to i sysvinit, (b) šlo by snadno realizovat i se sysvinit, (c) ve skutečnosti to neumí ani systemd, (d) je to umělá feature pro feature, (e) je to změna k horšímu. Jediné pozitivum je (možná) rychlejší boot, což mi za ty problémy nestojí.
Ten myšlenkový proces, kterým si z citované věty vykouzlil tu svou, bude asi skutečná perla.Systemd take umi dnes jiz spravovat uzivatelske sessions a inteligetne startovat sluzby ktere jsou potreba.Projev další designové chyby, asi té největší: snaha všechno asimilovat a nedat uživateli na výběr.
(a) umí to i sysvinit, (b) šlo by snadno realizovat i se sysvinitV praxi budou tyhle dvě kategorie v podstatě prázdné, protože SysVinit neumí skoro nic. Obvykle když někdo řekne "umí to i sysvinit", má tím ve skutečnosti na mysli spíš něco jako "Umí to i sysvinit+udev+consolekit+xinted+hromada_podivných_skriptů+případně_další_nástroje", s tím, že celý ten balík okolo sysvinit (díky kterýmu sysvinit vůbec nějak funguje) se instaluje a spravuje opravdu suprově.
Můžete napsat proč to považujete za chybu?Dalsi dulezita vlastnost je, ze se snazi necekat a startovat paralelne a to vemi chytre (vytvori socket, takze sluzby necekaji a pak ho jen napoji na nastartovanou sluzbu .. treba dbus).Tohle považuji za jednu z podstatných designových chyb systemd.
systemctl enable my_service.service systemctl start my_service.servicesluzba my_service je nastartovana po bootu nebo on-demand, podle toho co prijde drive. Navic, pokud vam z nejakeho duvodu sluzba chcipne, systemd je schopen ji restartovat a pokud navic podporuje interface sd_notify() je situace vyrazne lepsi nez uz SysV.
Jde o to, že start on demand ti nikdo nenutí.Sorry, ale tyhle kydy typu "nikdo ti to nenutí" už nebere nikdo vážně.
Za prvé to přispívá k již zmíněnému podvádění "aby se přihlašovací obrazovka zobrazila co nejrychleji". Osobně budu daleko raději, když se přihlašovací obrazovka zobrazí o něco později, ale systém bude v tu chvíli plně nabootovaný a nebude mne poté zdržovat spouštění dalších služeb "až když jsou potřeba".
Za druhé nemám vůbec důvěru ve spolehlivost a robustnost takového řešení. Ono se totiž docela dobře může stát, že bude-li se démon (nebo dokonce sada démonů) spouštět "až když je potřeba", tak než se stihne spustit, nainicializovat a odpovědět na požadavek, protistrana mezitím vytimeoutuje.
Další technické problémy pak mohou souviset s tím, jaký socket se to vlastně vytváří a jak takové "napojení" vlastně vypadá, ale to bych se musel do vnitřností systemd ponořit hlouběji, než by mi bylo milé.
Za druhé nemám vůbec důvěru ve spolehlivost a robustnost takového řešení. Ono se totiž docela dobře může stát, že bude-li se démon (nebo dokonce sada démonů) spouštět "až když je potřeba", tak než se stihne spustit, nainicializovat a odpovědět na požadavek, protistrana mezitím vytimeoutuje. Další technické problémy pak mohou souviset s tím, jaký socket se to vlastně vytváří a jak takové "napojení" vlastně vypadá, ale to bych se musel do vnitřností systemd ponořit hlouběji, než by mi bylo milé.Přesně to samé se dá napsat i o (x)inetd. Tudíž odpověď je stejná - přes (x)inetd/systemd-on-demand-aktivaci spouštět jen ty démony, u kterých je to vhodné. Tedy tohle bych neměl za zlé systemd, který _nabízí_ fíčuru, nýbrž pisatelům .service souborů, kteří dotyčnou fíčuru užívají v nevhodných případech.
To, že vám naskočí login neznamená, že se systém rozjel. To, že se systém rozjel (čti rozjely se všechny služby) vám systemd nedá nijak vědět.Jak neda vedet? Status sluzeb muzete zjistit pres systemctl. Ohledne "rozjeti sluzeb" - to neni jen o paralelnim startu, sluzeby jsou aktivovany az kdyz jsou potreba (on demand), to znamena ze treba i nikdy.
[Install] WantedBy=multi-user.target
služby NEJSOU aktivovány tehdy, kdy je potřeba, ale tehdy, kdy si tvůrci distribuce myslejí, že je potřebaa) co že z toho je problém systemd? b) co ti brání si napsat vlastní .service soubor, kde nevhodné defaultní hodnoty přepíšeš? c) co ti brání v protlačení těch lepších .service souborů do upstreamu nebo alespoň do distribuce? Jako bez trochy aktivity se to do použitelného stavu nikdy nedostane...
Jako bez trochy aktivity se to do použitelného stavu nikdy nedostane...
Pro mě je podstatné, že co předtím fungovalo, teď nefunguje.V tomto vlákně je řeč o konfiguraci. Pokud byly konfiguráky špatný i "předtím", nemohlo to dobře fungovat ani "předtím". Pokud byly konfiguráky "předtím" dobrý, nevidím důvod, proč by se nemohli dostat na stejně dobrou úroveň i teď.
ale jsou špatné teď.Nechcete radsi misto planych tvrzeni konecne konkrekne uvest, co je podle vas ted spatne?
Jako bez trochy aktivity se to do použitelného stavu nikdy nedostane...Ono to je jiz velmi dobre pouzitelne a zminene vyhrady spise prameni z neznalosti a z toho, ze nekomu nemusi vyhovovat defaultni konfigurace, coz tu bude vzdy.
tak si nainstaluju VCS od Veritasu.A nebo systemd. Jsem rad ze mam OSS reseni.
Kazdy bash skript co se pousti vytvari, to je zbytecna rezie, Proto mas na initV systemu po nastartovani prvni volne PID treba az 6000.6000 ? Na jakem distru ? Na mem rhel 6 maji Xka PID ~1600, xfce-session kolem 1700...
rychlejsi startovani (moje fedora bez tweakovani nastartuje na SSD asi tak za 5s).Muj rhel6 (tedy bez systemd) nastartuje za mozna 30 sekund, a subjektivne velkou cast z toho dela zadavani hesel pro LUKS a pro login do desktopu. Uprimne receno 30 sekund je pro me osobne hranice, za kterou mi to zacina byt vysoce u pr...kenny vohrady, jestli je to o 5s min nebo vic - ty hesla stejne zadavat musim.
Systemd take umi dnes jiz spravovat uzivatelske sessions a inteligetne startovat sluzby ktere jsou potreba.Pry taky umi spoustu dalsich veci. Ale evidentne nikomu nevadi ze prvni proces bude mit 20M RSS a *tuny* kodu, protoze software prece chyby nemiva, haha.
Pry taky umi spoustu dalsich veci. Ale evidentne nikomu nevadi ze prvni proces bude mit 20M RSS a *tuny* kodu, protoze software prece chyby nemiva, haha.Nevim jsem je to se systemd, ale upstart na ubuntu se klidne necha odswapovat. Ten init NEMA uzamceny svuj adresni prostor v RAM - WTF? Takze kdyz omylem spustite fork bombu (make -j), tak se neprihlasite ani na konzoli. Driv mi vadilo, ze root nema staticky linkovany shell. Dynamicky linkovany init to je trochu moc i na me. Process cislo "1" neni zadny deamon, je to specialni process a Linuxovy kernel s nim jedna v mnoha ohledech jinak nez s ostatnimi procesy.
jestli cgroup uz delaji to co slibuji.Zde bych byl vetsi optimista. V systemd kazda sluzba ci session ma svou vlastni cgroup. Nemel jsem to rad, ale pomalu na to menim nazor, jen se to naucit vyuzit.
Zde bych byl vetsi optimista. V systemd kazda sluzba ci session ma svou vlastni cgroup.Tohle je pěkná blbost. Já jsem správce toho stroje, tak to mám být já, kdo rozhodne, co má být v které cgroup a jestli vůbec. A ne aby se mi do toho sral nějakej přechytračelej udělátor.
A ne aby se mi do toho sral nějakej přechytračelej udělátor.Tak ho nepouzivejte. Prinese vam to praci navic, ale u minoritnich reseni to tak byva.
Tohle je pěkná blbost. Já jsem správce toho stroje, tak to mám být já, kdo rozhodne, co má být v které cgroup a jestli vůbec. A ne aby se mi do toho sral nějakej přechytračelej udělátor.Však se to taky dá zkonfigurovat (afaik).
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.