Administrace komentářů

Nejprve je třeba si ujasnit, co to je VLAN, definovaný normou 802.1q. V zásadě jde o trik, jak jednou fyzickou ethernetovou sítí (a jedním fyzickým rozhraním) táhnout více logických ethernetových sítí, které "se vzájemně vůbec nevidí". Dosáhne se toho tak, že hlavička ethernetového rámce je rozšířena mj. o číslo VLANu, a každý rámec jdoucí oním fyzickým ethernetem si nese "svoji nálepku", do kterého VLANu patří.

Příklad: Na Linuxovém stroji příkazem vconfig add eth0 10 a vconfig add eth0 20 vytvoříte dvě nová zařízení, eth0.10 a eth0.20. Když na nich nastavíte nějaké IP adresy a začnete jimi posílat nějaký provoz, pak data odcházející z eth0.10 odejdou fyzickou síťovkou eth0 a budou mít "nálepku", že pocházejí z VLANu 10.

Analogicky příchozí provoz přitékající do síťovky eth0 je prozkoumán a z rámců se přečte nálepka, do kteréhože VLANu patří, a takový rámec je pak předán například na eth0.10, anebo na eth0.20, případně bude úplně zahozen (například pokud by měl VLAN ID 30).

Celé toto uspořádání slouží, jak už bylo řečeno, k vytvoření více logických ethernetových sítí nad jednou fyzickou, jde tedy o mechanismus 2. síťové vrstvy a musí jej podporovat všechna zařízení v dané fyzické LAN.

Příkazem ip a a prostě k jednomu síťovému zařízení můžete přidat více IP adres, a vytvořit tak více logických IP sítí nad jednou fyzickou ethernetovou (či jinou) sítí. To je mechanismus 3. vrstvy.

Sečteno a podtrženo: jde o dvě zcela různé věci, používané ke zcela rozdílným účelům. V některých situacích se používá to, v jiných ono, závisí na konkrétní potřebě, čeho že chcete dosáhnout.