Administrace komentářů

ACPI jistě slouží také k uspávání, šetření proudem, zobrazení stavu baterky apod.

Podle mé ale naprosto nejdůležitější úlohou ACPI v dnešních PC je spolupráce při nahození vysokých IRQček přes APIC. (Druhou možností, jak dosáhnout téhož, je rozhraní MPS.)

ACPI je podle mého subsystém v rámci BIOSu. Obsahuje několik tabulek, které popisují daný Motherboard. Routování IRQček se týká podle mého hlavně tabulka MADT.

Typickým důvodem, proč na některém hardwaru Linux běží jedině s acpi=off, je binec v APICových IRQčkách: zmrvený obsah MADT nebo stará verze ACPI v této oblasti, nebo stará verze "ACPI kompilátoru" od Intelu, který byl použit při vytváření BIOSu. Obvykle skutečně pomůže update BIOSu.

Linux umí routovat IRQčka několika způsoby: přes ACPI, přes MPS, nebo "po staru" bez APICu.

Pokud holému přežití Linuxu na Vašem hardwaru pomáhá acpi=off, ale přitom potřebujete někter další funkce ACPI (power management), můžete zkusit některé "méně invazivní" command-line argumenty, které ovlivňují routování IRQček:

pci=noacpi

pci=routeirq

irqpoll

Pokud se Vám povede nabootovat, ať už s acpi=off nebo jinak, mrkněte se pro zajímavost na výpis /proc/interrupts, jestli se objevila IRQčka nad 15 (tj. 16 a vyšší, typicky buď 16-23, nebo nějaká vysoká numera, jako třeba 193 nebo 209). Pokud jedete jenom s klasickým AT PICem bez APICu, tj. vidíte jenom IRQčka 0-15, budete mít asi na dnešním notebooku vysoký stupeň sdílení IRQ, což není vhodné (zvyšuje to zátěž CPU, snižuje to průchodnost různých periferií).