Administrace komentářů

Kdyby se ovšem officové dokumenty řídily kvantovou mechanikou, získali bychom zajímavé možnosti...

Dokument je v nějakém stavu |d〉

|d〉= a|w〉 + b|e〉

kde a a b jsou komplexní čísla splňující

aa* + bb* = 1

a stavy |w〉 a |e〉 jsou bázové stavy dokumentu odpovídající Wordu a Excelu. Operátor příslušný pozorovatelé typ dokumentu pak napíšeme snadno:

Ô = w|w〉〈w| + e|e〉〈e|

Je evidentní, že vskutku

Ô|w〉 = w|w〉,   Ô|e〉 = e|e〉

kde w a e jsou vlastní hodnoty Ô, tedy Word a Excel.

Otevření dokumentu v Officech provede měření O, tedy projekci na některý vlastní stav Ô, s pravděpodobnostmi po řadě aa* a bb*.

To není tak zajímavé: jak predikuje hysterix, po otevření máme s jistotou Word či Excel.

Nyní ovšem uvažme, že můžeme sestrojit jiné bázové stavy dokumentu takto (konstrukci je možno zevšeobecnit, takže funguje např. i po přidání PowerPointu, ale nezabíhejme zde do representací konečných grup):

|s〉 = (|w〉 + |e〉)/√2,   |a〉 = (|w〉 - |e〉)/√2

Napíšeme-li program, kterým uživatel měří namísto Ô pozorovatelnou

Ŷ = s|s〉〈s| + a|a〉〈a|

bude dokument po otevření v tomto programu buď ve stavu |s〉, nebo |a〉. To znamená, že při následném otevření v Officech dostaneme náhodně Word nebo Excel, každý s pravděpodobností

(1/√2)² = ½

Zde jsme ovšem předpokládali, že dokumenty jsou koherentní a nacházejí se v čistých stavech. Jde-li naproti tomu o nekoherentní blábol smatlaný nějakým prasetem, nachází se patrně ve stavu špinavém (smíšeném), což terorii poněkud komplikuje.