Administrace komentářů

Já smbldap-populate také nepoužívám, protože se mi zdá, že toho vytvoří zbytečně moc. Jinak co se týče konfigurace Samby, tak rozdíl když je/není PDC je jen v parametru domain logons = no/yes. Na LDAP serveru je třeba mít zapnuté Samba schéma stejně jako pro doménu.

Při přípravě LDAP+Samba serveru si přes nějaký LDAP editor vytvořím základní OU: users, groups (to už asi máte). Pak pro stávající nebo nově založené uživatele stačí spustit smbpasswd -a $login, a Samba do LDAPu k uživateli přidá potřebné atributy. U skupin je se Samba atributy přidají přes net groupmap ... (přidá SID skupiny, Windows to potřebují). V těch návodech na PDC se obvykle ještě vytváří skupiny Domain Admins, Users, Guests, ... Mě to vždy fungovalo i bez nich, možná v novějších verzích Samby je to jinak.

Používám "LDAP Admin" editor na Windows, umí pěkně pracovat se Samba účty, skupinami (snadno jdou vytvořit speciální Admin skupiny), pro rychlé zásahy nahradí smbpasswd atd. Situaci okolo nástrojů na Linuxu neznám. V nejhorším jde použít phpldapadmin nebo udělat ručně ldif.

Jinak PDC není třeba se bát, funguje to skutečně stabilně. Jen je třeba dát pozor na situace, kdy Samba server má víc síťových rozhraní nebo je síť rozdělena routery. Pak je lepší IP adresu PDC ve Windows napevno nastavit přes soubor LMHOSTS a v smb.conf nastavit socket address = nejaka_hlavni_ip. Windows se snaží nají PDC pomocí broadcastů, a pak vznikají záhadné stavy, kdy najednou nejde přihlašování, za chvíli se to samo spraví apod. Při pevném nastavení jsem za několik let v sítí s cca 150 PC nezaznamenal žádný problém.

Výhoda PDC je i v tom, že můžete třeba nastavovat práva pro uživatele z LDAPu na sdílené složky na Windows stanicích (uživatelé z LDAPu jsou vidět při nastavení ACL stejně jako lokální). Můžete si třeba udělat speciálního uživatele s Domain Admin oprávněním, který se bude používat na zálohování dat z Windows PC apod.