Administrace komentářů

Na velikosti projektu nezáleží. Tak jako tak tam musí být pořádek, pokud to má být udržovatelné déle jak dva dny, a když tam je pořádek, tak je úplně jedno, čím to edituješ.

Projekty, které mají stovky souborů, se ve Vimu editují stejně dobře jako ty, co jich mají pět. Ono ty velké (a udržovatelné) projekty nejsou o stovkách souborů na hromadě, ale o tom, že je projekt rozdělen na menší komponenty/moduly/cokoliv, které mají maximálně tak jednotky tisíc řádků a jsou uklizené v nějaké rozumné adresářové struktuře.

Takže i s tím nejhloupějším editorem prostě jen vlezeš do jednoho adresáře, otevřeš si těch pár souborů a spokojeně tvoříš. Občas je potřeba se trošku porozhlédnout okolo, ale na to je beztak lepší vygenerovaná dokumentace než editor.

Navíc Vim i další slušné editory umí hledat deklarace všeho možného, otevírat dokumentaci. Na slučování změn je lepší specializovaná aplikace než jakýkoliv editor (kdiff3). Integrovaný debugger v editoru je fajn, ale zas překáží při psaní, takže nakonec takové ddd není o nic horší volba (ale viděl jsem i plugin do Vimu, který funguje nad gdb). Generování dokumentace, kompilace, testování... to všecko je jen o spuštění vhodného nástroje. A na ruční psani makefilu zapomeň (qmake, cmake...) a i kdyby jsi si ho psal, tak gcc ti ho půlku vygeneruje (-MM). Prostě desktop na unixech je jedno velké IDE.