Administrace komentářů

Ale prdlajs, já přece nemám nic proti BFU. Technicky zdatný rozhodně nejsem — zajímám se v podstatě pouze o květiny, pěstování tulipánů a hraní J. S. Bacha. Ale jsou prostě některé typy BFU, pro které je každá rada předem marná. To už jsem shrnul v (pra)původním příspěvku výše.

Ať tak nebo tak, když dáš nějakému BFU, který přechází (střelme od boku) od Windows 7, něco jako Xfce, jeho dojem bude: „Aha, bezva, takže ten Linux se ovládá tak snadno a má asi tolik možností jako Windows 98. Tak já to zkusím třeba za deset let, třeba to bude lepší.“ A je to v háji. S Gnome je to prakticky totéž, jen před Windows 98 přidej sousloví „trochu animované“ a je to.

Právě proto, že mi na BFU svým způsobem záleží, se vždycky snažím varovat před scénářem, který nutně nastane, když někdo při prvním setkání s Linuxem uvidí Gnome nebo Xfce a nebude vědět, že nesrovnatelně pokročilejší desktop je vzdálený jenom jeden příkaz balíčkovacího manažera. Přesně tohle BFU obvykle nevědí. Nechápou koncept modulárního systému, který má spoustu implementací každé komponenty (desktopové prostředí, mailový klient, editor) a s tím související možnost volby. Další příležitost ukázat jim to nastane fakt třeba až za těch deset let. A to je hodně velká škoda. Stačilo by jenom upozadit Gnome, Enlightenment, Xfce, LXDE, Unity a Kdesicosi jako možnost volby pro ty, kteří chápou, o co jde, a vědí, že přesně tohle chtějí, a naopak těm, kteří si jenom chtějí „něco“ nainstalovat a vyzkoušet, nechat jako implicitní volbu KDE. Tohle kdyby se podařilo, počet uživatelů Linuxu by se podle mě mohl klidně za rok zdvojnásobit. Takhle pořád jenom slýchám „no já jsem ten Linux jednou nabootoval, ze zvědavosti, to jo, ale vždyť to je strašná bída, tamty divné panely, co se vůbec nedají nastavit“. A marně vysvětluju, že to nesouvisí s Linuxem, že jenom (zase další nešťastník!) natrefil na Unity nebo Gnome.