Administrace komentářů

Mám za sebou tuším 1-2 takové přechody a popravdě mi lezly oči z ďůlků z jiných věcí, než je zrovna init/systemd. Matně si vybavuju změny v podporovaných databázích snad v Cyrusu (Berkeley DB vs. něco nového) apod. Ale tohle se děje průběžně v různých oblastech. Třeba Samba taky pravidelně trochu inovuje konfiguraci a chování. Kdysi dávno jsem řešil konverzi znakových sad češtiny v názvech souborů ve filesystému. Nebo mě jednou napálil Cups... Obecně u dist-upgrade je lepší šance, že přechod proběhne v pořádku, pokud je cílová verze distra už taky na vysokém "patchlevelu" - nebo že aspoň najdu popis řešení někde v internetech.

Obecně při těchto přechodech je fajn, zazálohovat si původní stav, aby bylo kam se vrátit, když to neklapne. Což je trochu hraběcí rada, protože snadno se zazálohuje OS (bootovací disk), ale když jako součást upgradu nelze vyloučit změnu formátu uživatelských dat, třeba pár set GB mailů... tak vlastně řešíte napřed průběžnou zálohu těch uživatelských dat, případně jejich migraci na novou verzi softwaru, a ten dist-upgrade už je pak jenom taková chutná třešnička na dortu Asi dvakrát jsem místo dist-upgrade provedl čistou novou instalaci a explicitní migraci dat ze starého systému na nový - jednou když jsem měl pocit, že toho nabaleného starého dědictví je už moc, podruhé jsem stěhoval něco archaického ze stroje s IDE a paralelní PCI na hodně nový hardware, co měl už jenom SATA a PCI-e. A než bych to nějak redukoval, nebo stavěl dočasný "košatější" hardware, abych dokázal připojit disky, prostě jsem nainstaloval nový čistý systém a data jsem ze starého odmigroval po síti.