Administrace komentářů

Věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají.

Bonding je technologie na úrovni 2. síťové vrstvy, pomocí níž je možné svázat ("zbondovat" - víte, co je bondage, ne?) několik fyzických linek do jedné logické. Typický příklad: máte switch, v něm spoustu klientů a jeden server. Síťovka v serveru nestíhá. Můžete přidat do serveru druhou síťovku, sbondovat je dohromady, analogicky to nastavit na switchi, a tak povýšit připojení serveru do switche.

Celý bonding je založený na tom, že máte dvě zařízení, propojená více linkami - ona dvě zařízení nastavíte tak, že budou ty společné linky nějak sdílet.

V případě sdílení konektivity jde o něco úplně jiného - tam nemáte dva uzly propojené více linkami. Tam potřebujete mechanismus na úrovni 3. vrstvy, který to bude nějak routovat mezi dva poskytovatele. Není to jednoduché.

Můžete se například rozhodnout, že polovina vašich uživatel půjde přes poskytovatele A, druhá polovina přes poskytovatele B. Anebo se můžete rozhodnout, že na seznam.cz a centrum.cz půjdou všichni přes A, všude jinde přes B. Můžete se samozřejmě rozhodnout i jakkoliv jinak. Nicméně vždycky budete muset nějak rozhodnout o tom, jaká část provozu poteče kudy a proč. Jmenuje se to "routing policy" - směrovací politika. A je to přesně to, co si musíte napřed sám vymyslet. Samo se to nerozdělí.

Až budete mít vymyšlenou routing policy, začněte se zajímat o mechanismus zvaný "policy based routing" - například zde. Jinak to nejde.

Suma sumárum - koncoví uživatelé musejí mít nějaké privátní NATované adresy, váš hlavní router je bude "podle nálady" překládat k jednomu nebo druhému poskytovateli. Nevyhnete se tomu, musíte to nějak rozseknout ručně.

Jste-li hodně líný a nechce se vám to řešit takto, hledejte témata jako "BGP" nebo "autonomous system". Ale to asi není váš problém.