Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
vypada to dobre, ja se o neco podobneho (v mensi - pracovni - mire) snazim v OneNote. Ten ma par vyhod (mobilni klient), integrace s Widlemi v praci i nevyhod - proprietarni reseni, neexistence klienta pro Linux, nikdo nevi, jestli to MS "nevypne".
K te osobni wiki by to chtelo dodelat klienty pro android/ios a/nebo integraci do own/next cloudu...
jo a jeste integraci s todo/kalendarem ;)
~/doc
a různých dalších místech do organizovanější wiki. Zvolil jsem software mdBook.
Můj hlavní požadavek a důvod, proč právě mdBook, je, že chci na poznámky pokudmožno používat svůj normální editor, který mám nastaven k plné spokojenosti. Nechtěl jsem se učit / nastavovat nový editor specielně pro wiki.
mdBook je primárně generátor dokumentačních brožur, tj.počítám, že nejspíše nebude vyhovovat fanouškům dynamických prototypových systémů. Mně vyhovuje díky své až primitivní jednoduchosti.
mbBook mě překvapil v tom, jak pohodlně to funguje. Je tam sice to rozdělení, že na vstupu je struktura Markdown souborů a "na příkaz" se vygeneruje html výstup, nicméně mbBook umí běžet jako démon, který si sám zdetekuje změnu ve vstupní struktuře a následně vygeneruje a lokálně naservíruje výstup, který se při změně sám reloaduje. mdBook taky umí to, že při přidání nové položky do SUMMARY.md
dovytvoří soubory/složky na disku chybějící, takže operace přidání nové pozmánky nebo celého podstromu je dost snadná.
Je to sice hodně subjektivní, ale výstup mi přijde celkem velmi pěkný a dostatečně funkční - pomocí JS umí provádět rychlé vyhldávání/skákání pomocí kliku nebo klávesové zkrátky 'S'. Taky umí MathJax pro vzorce/rovnice/etc. Podpora Markdown je spíše základní, umí třeba základním způsobem tabulky, ale neumí nějaké jiné rozšíření/fíčury navíc, např. mi trochu chybí škrtnutý text (který dá udělat pomocí <s>), ale moc to neřešim.
Hierarchii vytvářím líně, tzn. nesnažím se prvně vytvořit strukturu, kterou pak naplním. Pro dané téma vytvořím poznámku a "štěpím" pod-poznámky až když je potřeba. V tomto hodně pomáhá fakt, že v Triliu není rozdíl mezi vnitřními uzly a listy (oboje můžou mít jak obsah, tak potomky).Dělám to stejně (to štěpení do hierarchie až když je potřeba) a s mdBook to jde triviálně tak, že pro každý nový uzel udělám rovnou podsložku, tj. místo
foo.md
vytvořim rovnou foo/0.md
a další pod-uzly do toho buď přibudou nebo ne.
Vícenásobné řazení do hierarchie se udělá tím, že se prostě daný md file dá do SUMMARY.md
na více míst.
mdBook používám tak, že mám napsán krátký systemd service, který běží mdBook na pozadí pod user instancí systemd (tj. po přihlášení), service mám trvale otevřený v prohlížeči. Když chci poznámky přidávat / měnit, přepnu nebo otevřu projekt v editoru (který je vesměs taky trvale zapnutý) a provedu co potřebuju.
Pro účely archivace a záloh mam obsah wiki v gitu.
Co se týče obsahu wiki, nemam to určitě tak podrobné jako ty. Dobudoucna chci mít wiki podrobnější a organizovanější, ale asi ne až tolik. Budu se snažit najít nějaký balanc, nechci trávit neúměrné procento času psaním wiki
Tiskni Sdílej: