Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
#!/usr/bin/env php <?php Phar::mapPhar(); include 'phar://myphar.phar/index.php'; __HALT_COMPILER(); ... a tady následuje archiv
python3 -m zipfile -c foo.zip foo/*
funguje, kdežto zip foo.zip foo/*
ne?
Do zápisku by se pak hodil tenhle odkaz, zmíněn v prezentaci.
Proč ale python3 -m zipfile -c foo.zip foo/* funguje, kdežto zip foo.zip foo/* ne?protože takhle do archivu nacpeš i ten adresář, ale python očekává pouze jeho obsah, tohle by mělo fungovat:
zip -j foo.zip foo/*
Bez tejto vlastnosti by nebolo možné urobiť samorozbaľovacie zip (s príponou .exe).
cat $0 | tail -c +30 | tar xf
a pak je přilepený ten tarball. (btw. jak skipnout prvních N bajtů souboru? dd nefunguje a tail -c +N
IMHO není podporovaný všude)
S tarom musí človek vedieť presný offset. Na zip postačuje obyčajné unzip subor.exe.
S tarom musí človek vedieť presný offset.Přesně tak. Tyhle prasárny fakt miluju, ještě když je to nakombinovaný s naprosto dementním stahovacím systémem...
Jako mnohem větší prasárna mi přijde, že stáhneš soubor z Internetu po HTTP a ani nezkontroluješ jeho hash.
Nyní vytvoříme ze složky zip soubor:
Že by inspirace Javou? (JAR)
Nakonec obsah zipu zapíšeme na konec souboru foo a povolíme spuštení:
V Javě není potřeba ani nic takhle hackovat – použije se standardní mechanismus: binfmt_misc.
Vytvoříme si soubor Test.java
s obsahem např.:
import java.util.Arrays; public class Test { public static void main(String[] args) { System.out.println(Arrays.toString(args)); } }Zkompilujeme a spustíme:
#Zkompilujeme: javac Test.java #Vytvoříme JAR: jar cfe test.jar Test Test.class # nastavíme spustitelný příkaz chmod +x test.jar # spustíme jako běžnou binárku ./test.jar ahoj
binfmt_misc se řídí buď příponou nebo magickým číslem – takže přípona může být libovolná. Viz binfmt_misc: spouštíme javovské programy podobně jako nativní binárky
BTW: pro Python by to mělo fungovat taky:
$ cat /proc/sys/fs/binfmt_misc/python2.7 enabled interpreter /usr/bin/python2.7 flags: offset 0 magic 03f30d0a $ cat /proc/sys/fs/binfmt_misc/python3.4 enabled interpreter /usr/bin/python3.4 flags: offset 0 magic ee0c0d0a
Keďže jar súbory sú normálne zip súbory
Úplně normální ne – sice je tam na začátku taky PK
, ale další bajty jsou jiné. Můžeš si to vyzkoušet – příkaz file
dokáže rozlišit ZIP a JAR.
Tiskni
Sdílej: