Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
nekolik poznamek, resp. otazek.
Objevuji se zde posledni dobou prispevky ve slovenstine. A musim priznat, ze jsou velmi casto zajimave, tak jako tento.
Protoze se slovenstinou nemam skoro zadny kontakt, tak me pusobi cteni tech prispevku trochu obtize, musim se skutecne vedome koncentrovat, abych pochopil o co jde. Prekvapuje me, ze mladsi kolegove, kteri nezili v CSSR nemaji podobne problemy. Proto bych se rad zeptal autora, mohl by jste napsat zaznam v cestine?
Jinak k tematu. Dekuji, ze jste tema nadhodil, doufam, ze se dovime vice. Na zacatek, jake mate zkusenosti s pouzitim exp. systemu napr. v prumyslovych podnicich?
Čo sa týka tej češtiny, česky rozumiem veľmi dobre, ale netrúfam si česky písať, gramatika nepustí ;) A čo sa týka expertných systémov, som amatér a bol to kedysi môj koníček. Clips asi nebude najvhodnejší pre nasadenie v priemysle, je vhodný skôr na demonštráciu a pochopenie problému.
Expertni system je program, ktery se snazi simulovat chovani (presneji receno rozhodovani) experta (cloveka) v urcitem oboru.
Ja o k cemu by to bylo dobry..tak napriklad automatika ve fotoaparatu...to je klasicky priklad expertniho systemu.
Nektere expertni systemy si umi doplnovat bazi znalosti samoucenim (pomoci neuronove site nebo genetickych algoritmu), ale
to se jedna o opravdu slozite zalezitosti a priklad mne prave ted nenapada :) (Mozna snad rozpoznavani vzorku, OCR, atp)
V praxi sa to dá využiť v rôznych oblastiach pri rozhodovaní, kedy na základe množiny dát v systéme ti to ponúkne najoptymálnejšie riešenie. Príklad:
Vinohradník sa rozhoduje, ktorý vinič je najvhodnejší pre oblasť v ktorej sa nachádza vinohrad. Môže použiť štandardný prístup a sadiť to, čo sadia všetci ostatní, ale ak by mal prístup k údajom o zložení pôdy, priemerných ročných zrážkach, odrode viniča atď, systém mu z dostupných údajov odporučí najlepšiu možnú odrodu. Toto sa dá aplykovať na obchod, služby, bankový sektor atd.
Hm, CLIPS jsem si nedavno nainstaloval, kdyz jsem si instaloval CLISP (shoda okolnosti), a chtel jsem se na nej podivat. Takze, sice ho neznam, ale zase tak uchvatne mi to neprislo. Neumi to pracovat s neurcitosti (napr. bayesovske site). A kdyz jsem se podival na ty priklady, tak zadefinovat v tom nejaky problem tak, aby ho to samo vyresilo, vypadalo pomerne dost komplikovane. Ale rad bych se mylil. Uvital bych konkretnejsi informace, k cemu je to vlastne dobre.
CLIPS samotný s neurčitosťou pracovať nevie, na to bola vyvinutá verzia FuzzyClips, ktorá dokáže využívať jednoznačné aj fuzzy pravidlá.
Ja vim, o FuzzyCLIPS jsem slysel, ale neni free a navic ja nejsem prave priznivec fuzzy logiky, ale spis tech bayesovskych siti.
Fuzzy algoritmy sa ľahko navrhujú, dokážu pracovať s dosť veľkým rozptylom hodnôt, pravdou je, že môžu byť nepresnejšie. O Bayesovských sieťach som už čítal, bohužiaľ neprichádzam s nimi do styku, možno by bola zaujímavá ich implementácia do CLIPSu ale určite ich využíva niektorý iný expertný systém, bohužial mne CLIPS zatiaľ vyhovoval. Škoda toho FuzzyCLIPSu. Pre Windows bola k dispozícii free verzia, pre Linux len klasický CLIPS.
No vida. Dostal jsem se vcera a dnes k tomu, abych si precetl uvod do CLIPSu, a zmenil jsem na to nazor. Budu si s tim hrat, mam pro to par aplikaci (ktere si necham pro sebe :)). Take se krasne hodi, ze jsem o vanocich zacal cist Practical Common Lisp, ale nejak jsem zatim nenasel duvod Lisp pouzit (Python mi stale pripada praktictejsi), tak aspon CLIPS bude dobra prilezitost, jak s Lispem trochu vic szit (zejmena ten objektovy system mi pripada velmi podobny).
Ale ta pravdepodobnost mi tam bude asi chybet. No treba to pujde nejak obejit.
Tiskni
Sdílej: