Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jsme taková střední, možná trochu větší firma. MPLS ISP nám dělá GTS a taktéž od nich využíváme služby Linuxboxu. Jedná se vlastně o pěkné řešení brány do netu. Linuxbox je mj. služba, jejíž součástí je server, na kterém běží mailserver, proxy server a openvpn server (resp. aspoň toto využíváme). Vše se dá jednoduše ovládat z web rozhraní. Opravdu to mají klucí vyladěný. Není problém si nechat dopsat nějakou další funkcionalitu.
Mailserver slouží jako antispamová gw a archiv. Ve špičkách na nás většinou chodí kolem 35000 emailů denně, někdy se dostaneme i přes 40 000. Přes server se k nám dostane kolem 8000 - 10 000 emailů, z nichž je samozřejmě ještě něco spam. Mimochodem, je to cca rok, co byl podchycen jeden větší botnet a musím říci, že od té doby toho spamu opravdu znatelně ubylo, všimli jste si také? Teď už zase pomalu přibývá, ale posledních tři čtvrtě roku hodnotím velice kladně.
Skripty na mailserveru checkují pomocí obecných smtp dotazů na našem Exchange serveru existenci emailových adres a tento seznam si drží po nějakou dobu (v řádu hodin). To snižuje zátěž obou našich serverů, kdy dřív musel doputovat mail s neexistujícím adresátem a s přílohou k nám, aby se mohl opět vrátit.
Lze ovládat whitelist, blacklist domén, greylisting, velikost a filtrování emailů (možnost regexp filtrů apod.), možnost hromadně přeposlat regulérní emaily ze spam koše adresátovi a zároveň uložit jako ham, možnost spravovat a kontrolovat frontu atd. Taktéž je k dispozici dokonalé ovládání logů mailserveru, což krásně zjednodušuje diagnostiku v případě nějakého dohledávání.
Archiv emailů. Lze domluvit dobu, po které se budou na serveru Linuxboxu držet všechny příchozí(s potvrzeným adresátem) a odchozí emaily. Přes imap lze k takovému archivu přistupovat. Archiv je tříděný podle směru pošty (odchozí/příchozí) a poté podle roku a následují již samostatné měsíce (každý měsíc je nakouskován po cca 30000 emailech kvůli lepší manipulaci s archivem a menší zátěží serveru)
Taktéž si necháváme zasílat denní statistiky počtu mailů (+ rozdělení celkem, spam, ham, whitelist apod.), informace o překročení velikosti příloh apod.
Na proxy serveru lze naklikat cokoliv, vytvářet skupiny, hrát si s pravidly, dělat reporty, kontrolovat přímo URL, kam lidi lezou, zakazovat stažení určitých typů souborů atd.
Parádní rozhraní, kde se dají vytvářet skupiny, skupinám přiřazovat pravidla, definovat v nich, co se má routovat, pushovat, výchozí nastavení, uživatelé se pak řadí do skupin, ověřování podle certifikátu, který se automaticky generuje s uživatelem, nebo jiný způsob (radius server, AD apod.). Logy u konkrétních uživatelů, jak přistupují na VPN, statistiky přenesených dat konkrétních uživatelů atd.
Ve finále se lze podívat na stav serveru, podle kterého lze určit, zda je nějaký problém, či nikoli. Jak je vidět, takový mailový provoz včetně funkcí antiviru/antispamu a dalších věcí lze provozovat na malém šolíchátku.
Hardware je jasný, to víme z předešlého bodu. Pokud jde o sw, tak jako systém je RHEL, nebo nějaký jeho klon. Dřív jsem věděl i přesnou verzi, když jsem něco řešil se supportem. Myslím, že před cca dvěma lety to byl zřejmě RHEL čtyřkové řady (co je to teď, to nevím). O smtp se stará Sendmail, Openvpn je jasný :), antispam samozřejmě SpamAssassin, antivir Kaspersky. Pokud jde o proxynu, tak dle logů tam běží SquidGuard, tudíž motor je Squid.
Asi si řeknete, že nic, co by nezvládl menší linuxový servřík s webminem. Mno, musím říci, že toto je podstatně vyladěnější řešení. Dále je Linuxbox zahrnut do komplexního balíčku od GTS, takže to nevychází cenově nějak zle. Člověk má o starost méně, neztrácí čas s laděním serveru, taktéž je to vhodné komfortní řešení pro nelinuxové kolegy. Když je nějaký problém, tak to řeší support, který u Linuxboxu hodnotím na jedničku. Takto to ve firmě fungovalo daleko přede mnou. Server je umístěn na páteři, kde končí všechny MPLS (vpnka na naše pobočky), takže o další problém méně. Když je potřeba kvůli nějakým problémům něco sniffnout, není problém a ochotně sniffují, poradí atd. Webové rozhraní obsahuje opravdu jen to, co člověk potřebuje, je přehledné, funkční, srozumitelné. Jak už jsem řekl, umožňuje řešit některé věci mnohem komfortněji, jak webmin apod. řešení a zároveň je trochu blbuvzdornější.
Linuxbox samozřejmě poskytuje mnohem více služeb a má mnohem větší pole působnosti, ale my od nich používáme jen tuto službu.
Setkal jsem se již s nemálo firmami, ale jen dvě vítězí na plné čáře (sto bodů ze sta) a Linuxbox je jedna z nich. Tou druhou je firma, která se stará o naše tel. ústředny. V současné době migrujeme ze staré ústředny na novou (hw řešení z 98 na řešení, jehož sw část běží na SLES), takže se možná časem rozepíšu i o této firmě / borcích a samotné migraci apod.
Máte někdo zkušenosti s podobnou službou?
Tiskni Sdílej:
Dále je Linuxbox zahrnut do komplexního balíčku od GTS, takže to nevychází cenově nějak zle.Na kolik to tedy _zhruba_ prijde? Nebo je to tajne? Na strankach te firmy zadne orientacni ceny nejsou?