Rebelova příčina

14.12.2006 00:16 | Přečteno: 1192× | Filmy

Když jsem si tu naposledy "vyléval srdíčko", bylo to zejména v souvislosti s Natalie Wood. Můžete se mnou souhlasit, můžete mě za to kamenovat, ale nijak nezpochybníte můj názor, že její patrně nejznámější a mimo jiné i nejlepší rolí je Judy v Rebelovi bez příčiny po boku Jamese Deana...

Naposledy jsem zmiňoval i ono kouzlo starých amerických filmů. To kouzlo je pro mne osobně trojího druhu. Historicky jsou na prvním místě filmy černobílé, netřeba asi jmenovat legendy jako Frank Capra, James Stewart, Clark Gable ad. Za nimi následují již barevné snímky s poválečnými hvězdami, a to včetně právě Jamese Deana, Natalie Wood a dalších. A nakonec období "70s", kde zářili lidé jako Paul Newman, Robert Redford, George Kennedy, Steve McQueen, Burt Lancaster ad. Samozřejmě, řada z nich se prolínala přes vícero těchto období, například Paul Newman zazářil v Hustlerovi (č. Biliárový král) ještě v čb dobách, ale vrchol jeho kariéry já osobně vidím do let kolem Skleněného pekla. Stejně tak mnoha desetiletími proplulu Charlton Heston, ale to už příliš odbočuji.

Rebel spadá právě do "druhé vlny". Poválečné období bylo "relativně spokojené". Benzín stál ve státech pomalu méně než voda, práce byl dostatek, podpora státu více než vynikající a vůbec, zlatá léta pro běžného ve filmech zobrazovaného američana (rozuměj: bělocha ze střední vrstvy). Tato atmosféra i přes negativní vyznění z filmu doslova čiší a starosti při jeho sledování vhodné za hlavu hoditi jeví se mi. A v takovou chvíli, zvláště pokud film vidím již cca potřicáté, nastupuje podvědomá touha jej "začít pitvat".

Co tedy dle mého názoru stojí za úspěchem tohoto filmu. Hned na začátek říkám, nehodlám se bavit o komerčním úspechu, za nímž stály tehdejší drby o poměru mezi hlavními aktéry případně jedné jisté herečky s jistým režisérem, ani nehodlám řešit nešťastně, avšak z hlediska návštěvnosti kin "perfektně" načasovanou smrt Jamese Deana. Mě zajímá něco jiného. Zaprvé je to ruka režisérova. Nicholas Ray zkrátka dle mého názoru odvedl perfektní práci. Děj graduje přesně v takové linii, kterou očekáváte. A to prosím asi mohl Ray plánovat před padesáti lety jen ztěží. Navíc volba lokací a postav, to je snad šťastná ruka osudu.

Jamese Deana a Natalie Wood máme jasné již od začátku, tady snad ani nešlo udělat chybu. Tvůrci však sahají po Saulu Mineo (alias Plato), který hraje svoji introvertní zakomplexovanou postavu s opravdovou bravurností. Z jistého dokumentárního cyklu který kdysi proběhl skrze ČT2 si vybavuji, že Plato měl ve své školní skříňce zcela úmyslně umístěnu fotografii jakéhosi tehdejšího známého (snad) herce, což mělo evokovat homosexuální zaměření postavy. Indicií má divák ve filmu více než dost. Prvotní relativně neškodné "pozvání" do odlehlého domu za městem v počátku filmu působí ještě poměrně nevinně ve stylu "tonoucí se stébla chytá", kdy Plato zkrátka naráží na otevřenou osobu, která jej hned od sebe neodstrkuje (Jim), ale pozdější pozvání na "noční pokec, jaký jsme dělali s tátou" po "Chicken game" scéně následovaný vyslovením poměrně komického přání už je značně otevřenou výpovědí o této na svoji dobu kontroverzní postavě. Saul Mineo dle mého dostal celkem složitou roli, se kterou se popral jako profesionál. Bohužel nevím, zdali neměl oporu ve svém reálném životě.

Skutečnými vedlejšími postavami, které v dějové linii dělají pravidelnou paseku, jsou ale Jimovy rodiče. Otec vzorový podpantoflák a matka typická panička. Místy sice Jim Backus (Jimův otec) a Ann Doran (Jimova matka) působí, že lehce přehrávají, ale já osobně to spíš hodnotím jako úmyslně koncipované umělecké vyznění, které je nedílným aspektem celého filmu. Jako vrcholnou si cením zejména scénu, kdy se Jim vrátí z "Chicken game" předcházenou obdobně vyznívající scénou doma u Judy. Jen škoda, že rodiče Judy neměli ve filmu výraznější roli, ale pravdou je, že oproti Jamesi Deanovi hrála Natalie Wood až "druhé housle", byť její postava je bezesporu jednou z hlavních. Jejich slabší podání tak dle mého ostře kontrastuje s perfektně ztvárněnou Judy, že si až říkám, že to musel být režisérův záměr (koneckonců, víme, kdo byla tehdejší známá hvězda).

Postavami třetího řádu jsou pak všichni další. V čele však čestně stojí policista Ray Fremick, ztvárněný hercem Edwardem Plattem přesně tak, jak si policistu z padesátých let představuji (a rovnou dodám, že moji představu neutvářel tento film). V první části filmu se objevuje i (budoucí "zesnulý bývalý") přítel Judy, Buzz Gunderson, jeho představitel však bohužel dle mého tak nějak připomíná Mirka Dušína z původních rychlých šípů (prostě mi tam tak nějak nesedne, vzhledově příliš starý na středoškoláka). Skvělý je pak dle mého Dr. Minton, muž přednášející v planetáriu. Na atmosféře se pak také hodně podílí i stylizovaná hudba v podání Leonarda Rosenmana (mj.Star Trek IV, Barry Lyndon, Beneath the Planet of the Apes, Fantastic Voyage, East of Eden).

Inu a co že sem to vlastně chtěl tímto zápiskem říci? Nic. Sami vidítě, že je to tentokrát poměrně krátké. Jen jsme si tak zavzpomínal na jeden výborný film. Budu rád, když se sami podělíte se svým názorem na něj i herce (a na jeden dílčí aspekt i v anketě, ale prosím, hlasujte jen pokud tento film SKUTEČNĚ znáte).

       

Anketa

Komentáře

[Martin Stiborský]

Beru tohle jako tip na film, ještě jsem ho neviděl ..

[Isah]

Já ho viděla asi 2x, ale nijak mně neoslovil.