Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Ekonomové úspěšně zamlžili pravý zdroj inflace především díky tomu, že si upravili k obrazu svému samotnou definici tohoto slova. Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny, takže když ceny nerostou, neexistuje inflace.
Jenže rostoucí ceny jsou pouze důsledkem inflace! Inflace samotná znamená zvyšování peněžní zásoby
Během recesí lidé moudře přestávají utrácet. v takovém případě zeslábne poptávka a ceny by tudíž měly klesnout. Tyto síly „přetlačí”síla opačná, tedy inflace která zvyšuje ceny a snižuje hodnotu peněz. Je-li recese doprovázena inflací, mohou ceny růst (pokud centrální banka vyrábí nové peníze dostatečně rychle), stagnovat nebo klesat pomaleji, než by klesaly bez inflačních tlaků.
Jenže během recese ceny zkrátka musejí klesnout, aby se ekonomika mohla vrátit zpátky do rovnovážného stavu. Recese by měla být deflační. Klesající ceny navíc změkčí dopad vysoké nezaměstnanosti. Bohužel moderní ekonomové vnímají klesající ceny jakousi nekonečnou spirálu vedoucí k záhubě a destrukci. Zapomínají, že jakmile ceny spadnou pod určitou hranici, začnou lidé znovu utrácet. Firmy pak mohou odprodat nepotřebné zásoby a ceny mohou klesnout na úroven odpovídající skutečné nabídce a poptávce. Inflace však drží ceny nepřirozeně vysoko a tomuto ozdravnému procesu brání
Takže ocitoval jsem ponaučení z knihy „Ekonomické bajky pro studované i laiky.” Myslím, že ono ponaučení přesně odpovídá průběhu krize, nebo recese, která snad už končí. Tedy jak někteří říkají. Zatím inflace byla minimální, ceny šly dolů a možná díky tomu byly ty krámy plné nakupujících. Také jsem si koupil několik zajímavých věcí, které jsou poněkud lacinější než byly před dvěma lety. Tedy pohled na inflaci od někoho jiného jak jsem sliboval. Autor ponaučení je Peter. D. Schiff.
Málem bych zapomněl na tenhle blog od profesora Zeleného Jak by se Baťovci (možná) vypořádali s dnešní krizí
Tiskni
Sdílej:
ceny šly dolůJsem si nějak nevšimla...

. A souhlasím se vším, co tu teď bylo napsáno. Jediné, co tvrdím je to, že atraktivní výrobek má nadsazenou cenu. Komparativní výhoda prvního nasazení na trh rychle vyprchává, to je fakt. Nicméně příjde zase něco jiného a od někoho jiného. Tyto faktory ženou ceny vzhůru, byť velmi dočasně. (O Škodovkách za socialismu nemluvím, to nebyl volný trh ..)
??? Tak ještě řidičák a může kapitalizovat
.
Ekonomové úspěšně zamlžili pravý zdroj inflace především díky tomu, že si upravili k obrazu svému samotnou definici tohoto slova. Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny, takže když ceny nerostou, neexistuje inflace.Tohle je typicka ukazka toho, jak je P. Schiff (a nekteri dalsi ekonomove rakouske skoly) mimo. Vyznam slova 'Inflace' jako kazdeho jineho slova zavisi pouze na spolecenske konvenci a neni zadny 'spravny' vyznam, je to ciste zalezitost zvoleneho systemu definic. A zatimco prakticky vsichni vice ci mene mainstreamovi ekonomove (od neoklasickych pres monetaristy po keynesiance) a stejne tak laicka populace definuje termin 'inflace' jako rust cenove hladiny, ekonomove rakouske skoly definuji inflaci jako rust penezni zasoby. Nasledne pak rozpor prezentuji pomalu jako nejake spiknuti ('Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny') a nezkusenemu ctenari (ktery nema dostatecnou matematickou prupravu aby mu bylo hned jasne, ze na slovech vubec nezalezi, ze dulezite jsou jevy, ktere ta slova oznacuji) pak predstavuji 'prekvapiva tvrzeni' typu: "Jenže rostoucí ceny jsou pouze důsledkem inflace! Inflace samotná znamená zvyšování peněžní zásoby". Jinak co se tyce vazby penezni zasoby na cenovou hladinu, ta je velmi volna. Napriklad cca zdvojnasobeni menove baze (penez emitovanych centralni bankou) behem nedavne krize v USA ci krize v Japonsku v 90. letech melo na cenovou hladinu prakticky minimalni vliv.
A duvod, proc to takouska skola tak dela?Ono to je asi historicky. Nasel jsem o tom zajimave pojednani: On the Origin and Evolution of the Word 'Inflation', muj zaver z nej je takovy, ze v podstate jde o historicky vyvoj jak moznosti zkoumani, tak slozitosti a dynamiky zkoumene ekonomiky a postupne se to vyvijelo zhruba takto: 1) Inflace jako zvyseni penezni zasoby (adekvatni definice v davnych dobach, kdy ekonomika a bankovnictvi byla primitivni, hospodarsky rust (s kterym klasicke teorie moc nepocitaly) minimalni, takze existovala tesna vazba mezi cenovou hladinou a penezni zasobou, a statisticke zjistovani cenove hladiny neexistovalo). 2) Inflace jako zvyseni penezni zasoby relativne k potrebam trhu (ekonomicky rust sam o sobe vytvari deflacni tlaky (na pokles cenove hladiny), takze penezni zasoba prestava byt majoritnim vlivem, a s rozvojem bankovnictvi a papirovych penez zacina by mene jasne, co vlastne je 'penezni zasoba', a navic neni jasne jak rozumne vyhodnotit 'potreby trhu') 3) Inflace jako zvyseni penezni zasoby, ktere zpusobi rust cenove hladiny (ale jak rozumne vyhodnotit, ktere faktory jsou v dane chvili majoritni pro rust cenove hladiny) 4) Inflace jako rust cenove hladiny (to jde efektivne zkoumat statisticky, ale uz se nikdo neshodne na tom, co vlastne je v modernim bankovnictvi 'penezni zasoba'). Pojeti, jak ho prezentuje Schiff, odpovida 1), moderni pojeti je 4) a k prechodu dochazelo uz nekdy zacatkem 20. stoleti.
Co se vam nelibi na terminu "penezni zasoba"Existuje nekolik ruzne sirokych klasifikaci toho, co se povazuje za 'penize' od menove baze (penize emitovane centralni bankou), pres M1, M2 (zahrnuti ruznych typu 'bankovnich penez' jako bezne ucty, terminovane vklady) a dalsi.
inflacni vyvoj s ni evidentne silne koreluje, byt ne nutne ze 100%Snad nikdo nepopira, ze z dlouhodobeho hlediska ma 'penezni zasoba' vliv na cenovou hladinu. Evidentne ale nejde o jediny vyznamny dlouhodoby faktor a kratkodobych faktoru je mnohem vic a vyznamnejsich. Treba pro predstavu - od 1980 do 2005 doslo k 2.26 nasobnemu narustu cenove hladiny, zatimco obezivo narostlo 6.6*, M1 vzrostlo 3.5* a M2 vzrostlo 4.3*.
zatimco termin "rust cenove hladiny" je v podstate nevedecka deskripceTo je oznaceni pro empiricky pozorovany jev. Definice nejsou ve vede od toho, aby neco vysvetlovaly, od toho jsou teorie.
USA a chovanim centralnich bank je zavadejici, protoze v realu doslo omezeni peneznich zasob vetsiny firem i domacnosti bez ohledu na tuto politiku CBCoz ukazuje hlavne na to, ze nejde jen o velikost penezni zasoby, ale take na to, jak je rozdelena mezi ruzne aktery (nebot ruzni akteri maji ruznou ochotu penize drzet ci utracet, coz se projevi v ruzne souhrnne rychlosti jejich obehu).
Problem definice inflace jednoduse jako rustu cenove hladiny je v tom, ze takto definovana inflace muze popisovat prakticky neomezene mnozstvi realneho deni v ekonomice,Takto definovana inflace (cenova) popisuje prave tento jasne definovany [*] jev narustu cenove hladiny, ktery muze mit znacne mnozstvi nejruznejsich pricin (a dusledku). Stejne tak druha definice (menove) inflace popisuje (jiny) jasne definovany [*] jev narustu penezni zasoby. Tento jev take muze mit znacne mnozstvi nejruznejsich pricin a dusledku. Oba ty jevy jsou objektivne existujici. Tedy, pokud nekdo ma v predpokladech svych ekonomickych teorii zahrnuty predpoklad neutrality penez, pak mu vychazi, ze cenova inflace je jen vnejsi pseudo-jev bez realnych dusledku. Ale pokud absolutni neutralitu penez nezahrneme mezi predpoklady, pak je cenova inflace uplne stejne 'prvotridni' jev s dusledky pro realnou ekonomiku. Nerozumim, v cem by menova inflace mela byt jasnejsi a specifictejsi nez cenova inflace. [*] oba ty pojmy teda nejsou zas tak jasne definovane - u cenove inflace je vhodne specifikovat konkretni variantu (CPI, GDP deflator, ...) u menove zas konkretni miru penezni zasoby (obezivo, MB, M1, M2, M3 ...).
Rozumejme si, pokud chci hovorit o cenovych hladinach, pak tedy prosim mluvim o cenovych hladinach a neni jediny duvod toto nazyvat inflaciCoz lze uplne stejne otocit - pokud chceme hovorit o penezni zasobe, pak tedy mluvme o penezni zasobe a neni jediny duvod toto nazyvat inflaci. Tedy presneji receno v obou pripadech nejake duvody jsou - v druhem pripade historicke (tak se ten termin puvodne pred vice nez 100 lety puvodne pouzival), v prvnim pripade prakticke (tak ho dnes pouziva prevazna vetsina ekonomu i laicke populace).
Toto ale nelze pouzit jako kritiku rakouske skoly, protoze rakouska skola takto inflaci nechape.Ja jsem nekritizoval ani tak obecne rakouskou skolu, natolik s ni nejsem seznamen. Kritizoval jsem spis formu Schiffova vyjadreni (ktera me ale napadne pripominala podobna vyjadreni jinych priznivcu rakouske skoly. Zatimco v normalni mainstreamove ucebnici ekonomie bude uvedeno neco ve stylu "Pro narust cenove hladiny pouzivame pojem cenova inflace, pro narust penezni zasoby pouzivame pojem menova inflace. Samotne oznaceni inflace se obvykle pouziva pro cenovou inflaci", z ktereho je kazdemu jasne, jak se pojmy pouzivaji a navic v souladu s jejich laickym vyznamem. Proti tomu Schiffovo vyjadreni: "Dnes prakticky všichni věří, že inflace znamená rostoucí ceny, takže když ceny nerostou, neexistuje inflace. Jenže rostoucí ceny jsou pouze důsledkem inflace! Inflace samotná znamená zvyšování peněžní zásoby" ctenare akorat zmate - micha definice se zavery a snazi se prezentovat definice (ktere jsou 'z definice' informaceproste) jako nejake prevratne zjisteni.
Napriklad cca zdvojnasobeni menove baze (penez emitovanych centralni bankou) behem nedavne krize v USA ci krize v Japonsku v 90. letech melo na cenovou hladinu prakticky minimalni vliv.To protože inflaci způsobily už půjčky dávané kdekomu. Do oběhu se tak dostala spousta peněz, lidi začali nakupovat, ceny začaly růst. Průšvih nastal, když dlužníci neměli na splácení. Bez zásahu by banky zkrachovaly, vkladatelé by přišli o úspory, přestali utrácet a cenová hladina by klesla. K tomu ale nedošlo, protože centrální banka zatáhla nekryté úvěry emisí nekrytých peněz.
nebankovní organizacetam si půjčují jen lidé co neumí číst malým písmem. Spousta z nich jsou gauneři