Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Pročítal jsem si komentáře k svému blogu: „OpenBSD 5.0.” Zaujal mě jeden, kde komentující napřed vypočítá chyby onoho OS a potom se diví tomu, že si někdo něco takového nainstaluje.
Mám kamaráda programátora, který toho o IT ví mnohem víc než já, mám zetě, který také toho ví mnohem víc než já o IT, ale ani jeden z nich se nezabývá opensource. Oba pracují na woknech. Musím říci, že jsem díky svému zájmu o nejrůznější linuxová a BSD distra, pro ně svým způsobem znalec. Hraji si. Na běžnou práci, třeba fotky, psaní, filmy, telefonování používám Mac OS X. A produkty od Apple. Vyhovují mi a budu-li si kupovat notebook, až mi odkráčí do křemíkových lovišť můj Macbook, případně iMac, nebudu váhat a opět si u Apple koupím jiný.
Ovšem co se týká experimentů, zábavy, tak nic lepšího než četbu, cestování a různé experimenty s opensource neznám. Mimo ženských, ale ženské jsou jiná kategorie zábavy. Neživím se programováním, je mi jedno jak výkonný, spolehlivý, bezpečný OS, OpenBSD, FreeBSD, NetBSD, Solaris či Linux je. Zajímá mě, co se s ním dá dělat, jak se dá nastavit, zprovoznit uživatelsky. Instaluji bud virtuálně, nebo mám starší PC, kde nemám žádná důležitá data a tam zkouším instalovat přímo na hardisk.
V tomhle směru je OpenBSD na vzestupné cestě. Už se v mnohém dá použít i na desktopu. Pokud ho málo lidí používá, tak právě asi pro jeho „náročnost” při instalaci. Ovšem, právě ta možnost nastavení, rozdělení disku, vůbec celkově odlišného způsobu instalace, nutnost přemýšlet mě na tomhle systému láká. Je tam spousta podobných a shodných věcí s FreeBSD, ale zároveň je v mnohém velmi odlišný.
Budu-li chtít FreeBSD, není problém ho mít, ale rozhodně nechci aby OpenBSD, nebo NetBSD byl jako FreeBSD a opačně. Podobně jako nechci, když letím do Ameriky, severní nebo jižní, na Nový Zélad nebo kamkoliv jinam aby tam lidé měli stejné zvyky, stejnou stravu a stejné podmínky k životu jako ve střední Evropě. Jedu tam proto, že je tam odlišné podnebí, stravovací návyky, zpěv a vůbec kulturní zvyklosti. Takže asi tak.
Tiskni Sdílej:
Jsem IT bezpečák:
- Doma jedu Ubuntu na Internetu pro bezpečnost. Ne že Ubuntu/Linux je bezpečnější, ale protože je zanedbatelně napadáno vůči MS. Mám dual boot Win/Linux. Pro běžného uživatele jsou MS produkty dobré.
- V práci jedeme Suse/Novell Linux na globální síti s asi 32 tisíci usery a obrovskou databází v režimu utajování. To co nám opensource umožní s tím dělat, k tomu jsou uzavřené systémy drahé a téměř nerealizovatelné některé požadavky z pohledu termínů realizací.
Tohe není web zaměřený na BSD.No a co jako? BSD mi tu nevadí, spíš mi trochu vadí to, že jsou ty články bezobsažné. Ale co už, číst je nemusím, jméno autora u nic je napsané, takže je to můj vlastní problém.