Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Tak jsem opět objevil Ameriku. Tedy objevil jsem „Linuxexpres.” Což je pro mne malá Amerika, protože jsem do této chvíle četl jen Root, Abíčko a Linuxsoft. Měl jsem pocit, že je to docela dost. Linuxexpes mě překvapil svojí nabídkou, okamžitě jsem tam objevil něco užitečného pro sebe a tenhle mazaný článek podle kterého jsem nastavil řádně a stabilně hodiny.
Protokol NTPd, jsem znal, příkaz
ntpd tik.cesnet.czjsem objevil kdysi dávno, a ručně nastavoval, ale nijak jsem se nezajímal jestli to jde na Linuxu nastavit nastálo. Ve FreeBSD to jde přidáním do konfiguračního souboru /etc/rc.conf,
ntpdate_enable=“YES“'a potom
ntpdate_flags=“ntp.karpo.czcož mě plně uspokojuje. protože hlavně ve virtuální mašině mívám problémy nastavit čas. Tímhle je vždy vše vyřešeno. Teď už vím jak na to v Linuxu.
Početl jsem si víc, hlavně jak třeba nastavit VirtualBox, což vše dělám spíš odhadem, Teď jsem si přečetl celý postup. Sice starší, ale funkční. Mám kam chodit pro linuxový rozum. Moc mě nebaví otravovat v poradnách s věcmi, které někdo už řešil. Jinak jsem si se zájmem přečetl blog kolegy, co si nainstaloval PCBSD a byl z něj zklamaný. Nedivím se mu. To už měl spíš zkusit FreeBSD. Konečně tam je handbook dost podrobný, konference slušná a není problém sehnat informace. Zatím jsem vše, co jsem potřeboval nastavit na FreeBSD, našel a nastavil. A nemusel jsem nijak zvlášť hledat. Mé srdce je rozpolceno mezi BSD a Linux. I když uznávám, že jak používám víc Debian v poslední době, připouštím, že je už skoro tak pohodlný jako FreeBSD. Tam se sice víc píše, pravda, ale to nepovažuji za chybu.
Osobně si raději ve FreeBSD, stejně jako v Debianu, nainstaluji základní systém a potom
freebsd-update fetchk tomu přidám
freebsd-update installabych vylepšil systém, následně smažu všechny porty
rm -r -f /usr/portsa dám
portsnap fetchpotom
portsnap extract.Nevím jestli je tohle nejlepší postup,ale někde sem četl, že by to tak mělo být dobře. Mám-li chuť, přeložím jádro, což je ve FreeBSD v podstatě sranda, doinstaluji grafický systém a k němu co je třeba. Netrvá tohle nijak zvlášť dlouho. Jak říkám, kdo vládne trochu angličtinou, v hanbooku najde co potřebuje a pak jsou i zajímavé stránky Daniela Hrotka Domovské stránky Daniela Hrotka. Tam jsem objevil tak spoustu zajímavých věcí, ale pro začátečníka ve FreeBSD, jsou myslím příjemné.
Takže nebojte se FreeBSD a získáte príma operační systém. je to jiné než Linux, ale najdete tam vše, co na Linuxu a nádavkem možná něco navíc. Pro mne, podobně jako v Solarisu je potěšitelné, že je tam čistý VI, žádný klon, nebo jen VIM. Ten se musí doinstalovat. Pokud někdo z geeku se mnou nesouhlasí, ať sdělí v čem se mýlím, nechť staříka poučí. Budu jen rád. Jo jo.
Tiskni Sdílej:
/etc/conf.d/ntp-client.conf
# change this to a server closer to your location
NTP_CLIENT_SERVER="lx.ujf.cas.cz"
# client options
NTP_CLIENT_OPTION="-b -u"
# timeout for the ntp-client
NTPCLIENT_TIMEOUT=10
# arguments passed to ntpd when started
NTPD_ARGS="-g"
je to skvela vec, ted uz nemusim na hodiny nikdy sahnout a ukazujou vzdycky presne. driv sem mival ntpdate v cronu tak aby se spoustel kazdou celou hodinu, ale pak sem se docet ze to neni vhodny (ntpdate je spis na jednorazovy serizeni hodin a ne na jejich trvaly udrzovani), ze je lepsi pouzit ntpd. a tak sem se podle toho zaridil.
ted uz nemusim na hodiny nikdy sahnout... jste-li připojen k Internetu.