Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Nazdar. Střípky znalostí, jak už název napovídá, jsou určeny k sbírání různých útržků, které bych si jinam asi nezapsal. Tady je na ně vhodné místo. Ale píšu sem jenom občas. Jinak, další zajímavé informace najdete na mých stránkách.
Právě jsem si trochu vyzkoušel známé příkazy diff a patch pěkně v praxi. Jak jednoduše na to, tak aby to opravdu fungovalo?
Jednoduše řečeno, diff zkoumá rozdíly s souborech (difference) a patch provádí na základě těchto rozdílů záplatu (patch). Nejčastěji se s tím setkáme u patchů do jádra, nebo do jiných programů, ale dá se to dobře využít téměř na jakékoli textové soubory, které se hodně mění a my o tom chceme mít přehled.
[pozadí] Mám tu lokalizaci jednoho známého publikačního systému (ano je Wordpress) a chci do ní aplikovat nové bezpečnostní záplaty. Před nějakým časem jsem ručně mergoval změny mezi verzí 1.5 a 1.5.1 do 1.5-cz za vzniku 1.5.1-cz. Možná to zní složitě, ale je to tak. A je to pracné. Tady moc patch a diff použít nešel, ale možná, že by mi ušetřil trochu práce. Jenže než jsem stihnul vydat 1.5.1-cz, objevily se bezpečností updaty - 1.5.1.1 a 1.5.1.2. Tentokrát jsem se rozhodl použít patch.[/pozadí]
Takže cílem bylo zanést změny mezi 1.5.1 a 1.5.1.2 do 1.5.1-cz za vzniku 1.5.1.2-cz. Ok? Nejdřív si tedy uděláme diff mezi 1.5.1 a 1.5.1.2:
wordpress$ diff -ruN 1.5.1 1.5.1.2 > 1.5.1.2.diff
Parametry: -r = rekurzivně prohledá podadresáře. -u = unified format, a defaultní počet (3) okolních řádků (jako kontext). -N = neexistující soubory bereme jako prázdné.
Poté si zkopírujeme 1.5.1-cz do 1.5.1.2-cz a přesuneme se tam. Pak provedeme samotný patch:
1.5.1.2-cz$ patch -p1 --verbose < ../1.5.1.2.diff &> ../patch.log
Parametry: -p1 = počet lomítek na začátku, které se uříznou. --verbose = ukecaný výstup. Ještě pro testování můžeme použít --dry-run = neprovádět akci doopravdy, jen ukázat, co to udělá.
Patch načítá ze standardního vstupu, proto <. Jinak můžeme použít rouru, máme-li diff soubor komprimovaný: bzcat neco.diff | patch -p1. Nakonec si oba výstupy šoupnem do souboru patch.log pomocí &>.
Tím se provede sloučení změn, neboli merge. Občas se však vyskytnou kolize, které sám patch neumí vyřešit a nechá to na nás. Dá nám to alespoň vědět podobnými hláškami:
Hunk #1 FAILED at 2.
1 out of 1 hunk FAILED -- saving rejects to file wp-content/themes/default/header.php.rej
Zanechá nám ještě soubory *.rej (jako rejected), kde se dozvíme, s čím si patch neví rady a co musíme sloučit ručně.
Pokud máte rádi trochu pohodlnější práci (nemyslím zrovna hromadné zpracování pomocí automatických skriptů), zkuste KDiff3, což je velice povedený program, který umí hodně, pokud jde o diffování a patchování v grafickém prostředí.
To by k jednoduchému příkladu použití patche a diffu snad stačilo. Více informací a příkladů použití najdete jako obvykle v manuálech, howto a jiných článcích. Možná tu mám někde chybu(y), tak se nehňevejte.
Odkazy:
man diffman patch
Tiskni
Sdílej: