V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Zákládám metalovou kapelu něco ve stylu KoRn a protože naše finanční prostředky jsou (zatím) vcelku omezené, snažím se přijít na to, jak mít za málo pěnez hodně muziky=))
Jsou nás 2x kytaristi (ich), zpěvačka, zpěvák, bubeník, provizorní basák, DJ (ich,mám již nějaké zkušenosti). Zatím společně sháníme zkušebnu, to jest největší problém
Nevím kdy a jak budeme moci hrát v zařízené zkušebně s aparaturou, ale jisté je to, že plně nasadím Linux na studiový počítač. Co by se asi stalo, kdybysme nahráli nějakou pecku na woknech a přijeli softwaroví fízlové? Začal jsem hledat software pro registrované (naštěstí) Windows 98, ale mezi freewary jsem objevil jen pár kousků přes které by těžko šlo něco rozumného "namixovat". Jen tak si jednou po nocích brouzdám po internetu, hledajíc zajímavé prográmky pro audio (konkrétně pro příjem internetového streamu/rádia a jeho nahrávání), narazil jsem na několik stovek zajímavých a dobře propracovaných programů pro hudebníky. Sekl jsem se údivem, nikdy jsem ani netušil že pro Linux existuje takové množství aplikací šitých na míru. Sice jsem předtím používal Audacity a věděl jsem o provedení pro Linux. Hurrá!
Na náš budoucí počítač (PIII) příjde s největší pravděpodobností distribuce Fedora Core 5, kterou vyladím pro nejlepší výkon. KDE bude samozřejmostí, vždyť skoro všechny programy jsou pro KDE programované (nebo se mýlím?). Jako primární nahrávací program použiji asi Audacity, no to se ještě uvidí[jsem typ vizuální:], nevím jak na tom je v Linuxu se stabilitou (špatné zkušenosti z Win).

MUSÍTE NAVŠTÍVIT: KDE-Apps.org, LinuxSoft.cz
Pokud tu má někdo za cíl tvorbu hudby na Linuxu, nechť se mu daří!
Tiskni
Sdílej:
Vetsine lidi to staci, ale hudebnikovi moc ne.chtěl jsi říct "... ale snobovi moc ne."
Takže přeji hodně štestí a o tvých zkušenostech s linuxovým hudební studiem bych se ještě někdy v blogu od tebe rád dozvěděl!
Zřejmě s ním je spokojený. Jakási vícekanálová karta cca. za 10^4.5 Kč mu na tom běhá v pohodě, aplikace mu vyhovují. Tak myslím, že to je životaschopný, aspoň pro amatéra (ale hudebně je teda drnej profík...
)