Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Před nedávnem mi přišla nová baterie k T40. Je to má třetí notebooková baterie, ke které jsem se začal chovat důsledně podle zkušeností s předchozími bateriemi.
Ty zkušenosti byly zhruba takové: baterka v prvním notebooku už měla natočena 4 roky, když ke mně má první "cihla" přišla. Tehdy udržela počítač při životě něco okolo hodiny a takto to trvalo okolo roku. Pak jsem jednou nechal batoh s notebookem poblíž akumulaček, které se během mé nepřítomnosti zaply. Po zapnutí notebooku mě čekalo nemilé překvapení: baterka zvládla jen půl hodiny a během půl roku odešla úplně.
S druhou baterkou to bylo trochu jinak, ale v podstatě také podobné té první: když ke mě přišla, byla stará 3 roky a měla z původních 72 Wh 52, na které udržela notebook při životě něco okolo 5 hodin. Bohužel dobíjení posledních 10 % vždy trvalo alespoň hodinu. To se změnilo na terénním cvičení, kde jsem s notebookem pracoval při teplotách vysoko přes 30 °C ve stínu. První následek byl poměrně příjemný: dobíjení se ke konci nezpomalovalo. Brzy jsem všiml i druhého účinku: baterie se sama od sebe vybíjela takovým tempem, že byla za 3 dny prázdná, a to i když byl ty 3 dny notebook zapojený do elektrické sítě. Než jsem si zvykl hlídat čas dobití a před odchodem případně baterku dobít znovu, tak mi to nějakou dobu trvalo. Během této doby jsem si všiml další nepříjemnosti: když jsem vybil baterku "do mrtě", tak se vždy o něco snížila použitelná kapacita.
Obecně jsem na základě svých vlastních zkušeností vyvodil, že Li-onky nemají rády dvě věci: hluboké vybíjení a vysoké teploty a to se stoupajícím věkem čím dál tím méně. Na základě toho jsem si zformuloval pár zásad:
PS: trochu OT otázky na Thinkpadů znalé:
Tiskni
Sdílej:
Ad řízení odběru za provozu - slyšel jsem, že akumulátorům taky dost škodí, když jsou permanentně dobíjeny přes síť.Podle mých zkušeností si elektronika přebíjení ohlídá, ale už si neohlídá, jestli se baterka nevybila sama od sebe natolik, že je záhodno ji znovu dobít.
Proč doporučuje IBM i Li-on baterky jednou za měsíc "zformátovat"? Podle mých zkušeností to víc škodí než prospíváJestli tim myslis uplny nabijeci cyklus tak to AFAIK je to proto aby se zkaliborval merak jak se pomalu meni charakterisitka baterky. Jinak u starsich baterek zacne casem ukazovat spatne.
Obvyklá baterie má životnost pár let (3-6) a několik tisíc nabíjecích cyklů.Toto nezpochybňuju, ale je rozdíl, když se stárnutí pozná jen snižováním maximální kapacity a když se k tomu přidávají věci jako samovybíjení nebo snížení kapacity při každém hlubokém cyklu (formátování).
a občas je dobré ji naformátovat, aby se oživila její kapacita - uděláte jí vyloženě dobře úplným vybitím a poté rychlým nabitím při vypnutém notebooku. Rozhodně bych se jí nebál vybít na 1 % (BIOS u dobrého notebooku zamezí úplnému vybití), ale rozhodně je třeba jí dobítPřesně po této operaci mi začala silně odcházet předchozí baterka (měla 4 roky a kapacitu na 5/7 původní), takže s tímhle prostě nemohu souhlasit. Mé zkušenosti odpovídá článek zmíněný v tomto příspěvku.
Za mě určitě baterii neformátovat, pokud baterie pracuje v pořádku. Hodnotný článek jak pečovat o baterii v notebooku