Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Před nedávnem mi přišla nová baterie k T40. Je to má třetí notebooková baterie, ke které jsem se začal chovat důsledně podle zkušeností s předchozími bateriemi.
Ty zkušenosti byly zhruba takové: baterka v prvním notebooku už měla natočena 4 roky, když ke mně má první "cihla" přišla. Tehdy udržela počítač při životě něco okolo hodiny a takto to trvalo okolo roku. Pak jsem jednou nechal batoh s notebookem poblíž akumulaček, které se během mé nepřítomnosti zaply. Po zapnutí notebooku mě čekalo nemilé překvapení: baterka zvládla jen půl hodiny a během půl roku odešla úplně.
S druhou baterkou to bylo trochu jinak, ale v podstatě také podobné té první: když ke mě přišla, byla stará 3 roky a měla z původních 72 Wh 52, na které udržela notebook při životě něco okolo 5 hodin. Bohužel dobíjení posledních 10 % vždy trvalo alespoň hodinu. To se změnilo na terénním cvičení, kde jsem s notebookem pracoval při teplotách vysoko přes 30 °C ve stínu. První následek byl poměrně příjemný: dobíjení se ke konci nezpomalovalo. Brzy jsem všiml i druhého účinku: baterie se sama od sebe vybíjela takovým tempem, že byla za 3 dny prázdná, a to i když byl ty 3 dny notebook zapojený do elektrické sítě. Než jsem si zvykl hlídat čas dobití a před odchodem případně baterku dobít znovu, tak mi to nějakou dobu trvalo. Během této doby jsem si všiml další nepříjemnosti: když jsem vybil baterku "do mrtě", tak se vždy o něco snížila použitelná kapacita.
Obecně jsem na základě svých vlastních zkušeností vyvodil, že Li-onky nemají rády dvě věci: hluboké vybíjení a vysoké teploty a to se stoupajícím věkem čím dál tím méně. Na základě toho jsem si zformuloval pár zásad:
PS: trochu OT otázky na Thinkpadů znalé:
Tiskni
Sdílej:
Ad řízení odběru za provozu - slyšel jsem, že akumulátorům taky dost škodí, když jsou permanentně dobíjeny přes síť.Podle mých zkušeností si elektronika přebíjení ohlídá, ale už si neohlídá, jestli se baterka nevybila sama od sebe natolik, že je záhodno ji znovu dobít.
Proč doporučuje IBM i Li-on baterky jednou za měsíc "zformátovat"? Podle mých zkušeností to víc škodí než prospíváJestli tim myslis uplny nabijeci cyklus tak to AFAIK je to proto aby se zkaliborval merak jak se pomalu meni charakterisitka baterky. Jinak u starsich baterek zacne casem ukazovat spatne.
Obvyklá baterie má životnost pár let (3-6) a několik tisíc nabíjecích cyklů.Toto nezpochybňuju, ale je rozdíl, když se stárnutí pozná jen snižováním maximální kapacity a když se k tomu přidávají věci jako samovybíjení nebo snížení kapacity při každém hlubokém cyklu (formátování).
a občas je dobré ji naformátovat, aby se oživila její kapacita - uděláte jí vyloženě dobře úplným vybitím a poté rychlým nabitím při vypnutém notebooku. Rozhodně bych se jí nebál vybít na 1 % (BIOS u dobrého notebooku zamezí úplnému vybití), ale rozhodně je třeba jí dobítPřesně po této operaci mi začala silně odcházet předchozí baterka (měla 4 roky a kapacitu na 5/7 původní), takže s tímhle prostě nemohu souhlasit. Mé zkušenosti odpovídá článek zmíněný v tomto příspěvku.
Za mě určitě baterii neformátovat, pokud baterie pracuje v pořádku. Hodnotný článek jak pečovat o baterii v notebooku