Námitka proti konkrétním článkům euroústavy (diskuse)

[doubleZ]

EU je nanic, zadny takhle velky spolecenstvi se neudrzi, obzvlast kdyz hlavnim faktorem a touhou lidstva je moc a moc a jeste vice moci (ne moči:), jsem proti EU a rikam sve NE! A tesim se na volby,ukazeme jim (snad), ze mame svuj nazor, a ze jsme to MY cesi, samostatny narod!!! Nenechame si nic diktovat!

[VícNežNic]

EU je modelem a obrazem skutečných poměrů v Evropě, jenom ztělesněné na papíře. Kdyby byla Unie nemožná a postavená na hlavu, tak nebude. Je-li skutečně taková, netrapme se s ní, sfoukne ji první krize. Pokud je tomu naopak, tak pravděpodobně bude, pokud nezačneme ty věci na hlavu stavět sami. Že říkáme gravitace ještě neznamená, že když to slovo zrušíme tak budeme najednou moci létat.

Ústavu bych tak jak je odmítl, ale EU chci, minimálně proto, že vidím možnosti ještě horší (obvyklý argument, ale asi tak bude ).

[tezkatlipoka]

hele me je jedno co si kdo o EU mysli, ja z toho jak funguje tak unesenej nejsem, ale clovek kterej pouzije vetu ukazeme jim (snad), ze mame svuj nazor, a ze jsme to MY cesi, samostatny narod!!! Nenechame si nic diktovat! zaslouzi pres drzku uz jen z pricipu. Cesi jsme jenom proto ze jsme se tady narodili, kdyby jsme se narodili jinde byli by jsme neco jineho, a podobne nacionalni reci me fakt stvou, bez si podat ruku s panem "Nic nez narod" Landou.

Cechy cechum (bleeee, nesnasim xenofobii)
Nic nez narod
Bila Liga

[Mikos]

Souhlasim... Taky kdykoliv někde čtu takový dementní nacionalistický kecy, tak to ve mě vře a mam chuť dotyčného alespoň pořádně vyflejmovat v diskuzi )

[Robert Krátký]

kdykoliv někde čtu takový dementní nacionalistický kecy, tak to ve mě vře

Ve mně taky. Ale euroústavu v současné (po)době stejně nechci.

Často se bohužel setkávám také s tím, že každý odpůrce ústavy je označovaný za nacionalistického zabedněnce.

[doubleZ]

chtel jsem moc, plnou moc nad svym pocitacem, pouzivam a "rozumim" linuxu, takze ji mam, budu-li chtit ovladat lidi a cele narody, aniz by to chteli, pujdu ridit EU! ...

[VícNežNic]

Jestli jí porozumějí To bych viděl jako nesnadný úkol.

[jm]

Čl. III-271

1/ Evropský rámcový zákon může stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti...

2/ Jsou to tyto oblasti trestné činnosti: ... trestná činnost v oblasti výpočetní techniky

Prima, zive si umim takovy ramcovy zakon predstavit. Napr.:

reverzni inzenyrstvi - odneti svobody minimalne na 20 let

pouzivani sifer bez povoleni - dtto

pouzivani P2P siti - minimalne dozivoti

poruseni softwarovych patentu z nedbalosti - dozivotni nucene prace pro Microsoft

umyslne poruseni softwarovych patentu - vystreleni na Mars

Microsoft, RIAA, IFPI a Velky Bratr dekuji...

[rastos]

Vychadzas z toho, ze pravidla, ktore v tomto smere navrhne EU budu prisnejsie ako tie, ktore by u nas platili, keby do toho EU nehovorila. Co moze, ale nemusi byt pravda.

Preco by trestna cinnost v oblasti vypoctovej techniky mala byt povazovana za 'mimoriadne závažnú' mi tiez nie je jasne.

[xkesh]

1/ Pravomoc Unie v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky se vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, který by mohla vést ke společné obraně.

A co? Viz

ČLÁNEK I-40 Zvláštní ustanovení týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky

2. Evropská rada určí strategické zájmy Unie a stanoví cíle její společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Rada tuto politiku vypracovává v rámci strategických směrů stanovených Evropskou radou a v souladu s částí III.

4. Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku provádí ministr zahraničních věcí Unie a členské státy za využití vnitrostátních prostředků a prostředků Unie.

6. Evropská rada a Rada přijímají v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky evropská rozhodnutí jednomyslně, s výjimkou případů uvedených v části III. Rozhodují z podnětu členského státu, na návrh ministra zahraničních věcí Unie nebo na návrh tohoto ministra s podporou Komise. Evropské zákony a rámcové zákony jsou vyloučeny.

7. Evropská rada může jednomyslně přijmout evropské rozhodnutí o tom, že Rada bude v případech jiných než uvedených v části III rozhodovat kvalifikovanou většinou.

8. Evropský parlament je pravidelně konzultován k hlavním hlediskům a základním volbám společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Je informován o jejím vývoji.

*******

Takze shrnuto:

rozhoduje Evropska rada (= hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou Komise)

a kazdy clensky stat ma pravo veta (viz "rozhoduje jednomyslně"), krome pripadu, ktere se rozhoduji hlasovanim tzv. kvalifikovanou vetsinou:

(cl. I-25: nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně patnácti z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie ... pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo ministra zahraničních věcí Unie, je kvalifikovaná většina vymezena jako nejméně 72 % členů Rady zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.).

S cim konkretne mas problemy?

[jm]

a kazdy clensky stat ma pravo veta (viz "rozhoduje jednomyslně")

To pravo veta bude fungovat stejne dobre, jako napr. u smernice o softwarovych patentech? Cl. III-300/1 tomu nepochybne nasvedcuje.

krome pripadu, ktere se rozhoduji hlasovanim tzv. kvalifikovanou vetsinou:

Ano, cl. III-300/2 je dle ocekavani velmi "konkretni", takze do teto vyjimky se asi vejde uplne vse vcetne vyhlaseni valky Martanum.

Velmi povedoma z nedavna je mi take formulace

"prohlasi-li clen Rady, ze se ... zamysli postavit proti prijeti evropskeho rozhodnuti, ktere ma byt prijato kvalifikovanou vetsinou, hlasovani se nekona"

a

"ministr zahranicnich veci Unie v uzke konzultaci s dotycnym clenskym statem"

(koukej hlasovat pro nebo se aspon zdrzet, nebo nedostanete dalsich deset let na dotacich ani euro)

"hleda prijatelne reseni pro tento stat."

To je opravdu vzor pravnicke preciznosti a proceduralni postup jak noha!

Uff.

[xkesh]

Ano, cl. III-300/2 je dle ocekavani velmi "konkretni", takze do teto vyjimky se asi vejde uplne vse vcetne vyhlaseni valky Martanum.

2. Odchylně od odstavce 1 rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou,

a) přijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie na základě evropského rozhodnutí Evropské rady, týkajícího se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. III-293 odst. 1,

b) přijímá-li evropské rozhodnutí, které vymezuje akci nebo postoj Unie, na návrh, jenž jí předkládá ministr zahraničních věcí Unie na základě zvláštní žádosti, kterou mu Evropská rada předala z vlastního podnětu nebo z podnětu tohoto ministra,

c) přijímá-li evropské rozhodnutí, jímž se provádí evropské rozhodnutí vymezující akci nebo postoj Unie;

d) přijímá-li evropské rozhodnutí o jmenování zvláštního zástupce podle článku III-302.

Myslim, ze je to formulovano dostatecne jasne.

Krome toho, nevim, jestli to delas zamerne nebo z pitomosti, ale pravidelne prehlizis podstatne dalsi doplnujici texty, jak se ti prave hodi. V tomhle pripade je v cl. 4 jasne receno:

4. Odstavce 2 a 3 se nepoužijí na rozhodnutí související s vojenstvím nebo obranou.

Takze zadna valka s Martany ani s nikym jinym.

Nevim take, co by melo byt na rozhodovani vetsinou spatneho, zejmena pokud se tyka zalezitosti CELE UNIE a nikoliv jednoho statu.

Velmi povedoma z nedavna je mi take formulace

"prohlasi-li clen Rady, ze se ... zamysli postavit proti prijeti evropskeho rozhodnuti, ktere ma byt prijato kvalifikovanou vetsinou, hlasovani se nekona"

a

"ministr zahranicnich veci Unie v uzke konzultaci s dotycnym clenskym statem"

(koukej hlasovat pro nebo se aspon zdrzet, nebo nedostanete dalsich deset let na dotacich ani euro)

"hleda prijatelne reseni pro tento stat."

To je opravdu vzor pravnicke preciznosti a proceduralni postup jak noha!

Ze ti zrovna upadla ta posledni cast odstavce:

"Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému evropskému rozhodnutí."

Krome toho tu nevidim zadne vecne namitky, pouze emocionalni vylevy. Proc je tento proceduralni postup "neprijatelny"?

[jm]

Myslim, ze je to formulovano dostatecne jasne.

Nepochybne, pojem

akce nebo postoj Unie

je kristalove jasny a naprosto jednoznacny.

Krome toho, nevim, jestli to delas zamerne nebo z pitomosti, ale pravidelne prehlizis podstatne dalsi doplnujici texty... takze zadna valka s Martany ani s nikym jinym.

Jezkovy zraky, pojem nadsazka uz jsi nekdy slysel?

Nevim take, co by melo byt na rozhodovani vetsinou spatneho, zejmena pokud se tyka zalezitosti CELE UNIE a nikoliv jednoho statu.

Proc by mela nejaka EU rozhodovat vetsinou o zahranicni politice nejakeho sveho clenskeho statu? Tobe to prijde normalni? Me tedy rozhodne ne.

Ze ti zrovna upadla ta posledni cast odstavce:

"Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému evropskému rozhodnutí."

Ano, může. A kdyz to neudela, tak bude co? Poprava dotycneho nepohodlneho zastupce clenskeho statu? Nebo to rozhodnuti bude platit? Nebo se pujdou spolecne vozrat? Nebo jak? Tohle ma byt precizni pravnicka formulace procedury? Hmmm...

Krome toho tu nevidim zadne vecne namitky, pouze emocionalni vylevy.

Tak to jses asi slepy, v tom pripade debata ztraci smysl.

[xkesh]

Nepochybne, pojem

akce nebo postoj Unie

je kristalove jasny a naprosto jednoznacny.

Nemam te podezrivat z analfabetismu nebo zamerneho lhani, ze ne?

Ten pojem totiz zni:

akci nebo postoj Unie na základě evropského rozhodnutí Evropské rady, týkajícího se strategických zájmů a cílů Unie podle čl. III-293 odst. 1

Co je na tom nejednoznacneho?

Na jedne strane se mohou kritici euroustavy pominout, ze je moc konkretni, na druhe strane koukam, prece jen neni dost konkretni...

Opet pouze vylevas emoce a zapominas na vecne argumenty.

Krome toho, nevim, jestli to delas zamerne nebo z pitomosti, ale pravidelne prehlizis podstatne dalsi doplnujici texty... takze zadna valka s Martany ani s nikym jinym.

Jezkovy zraky, pojem nadsazka uz jsi nekdy slysel?

Jiste, kazda bota je hned nadsazka. Takze byla-li to nadsazka, je tvuj predchozi argument cely neplatny. Vidim, ze diskuse ztraci smysl, ponevadz ti argumenty mizi do nadsazek.

Nevim take, co by melo byt na rozhodovani vetsinou spatneho, zejmena pokud se tyka zalezitosti CELE UNIE a nikoliv jednoho statu.

Proc by mela nejaka EU rozhodovat vetsinou o zahranicni politice nejakeho sveho clenskeho statu? Tobe to prijde normalni? Me tedy rozhodne ne.

Viz predchozi prispevky, nehodlam to tu psat porad dokola. Mozna sis nevsiml, ale Unie je partnerske spolecenstvi statu. A ta "Unie", ktera rozhoduje, je RADA slozena ze zastupcu clenskych statu, zadna "nejaka EU". Navic nehodlam diskutovat o tom, co komu pripada "normalni". Debata bohuzel ztraci uroven.

Ze ti zrovna upadla ta posledni cast odstavce:

"Pokud je nenajde, může Rada kvalifikovanou většinou požádat, aby byla věc předložena Evropské radě k jednomyslnému evropskému rozhodnutí."

Ano, může. A kdyz to neudela, tak bude co? Poprava dotycneho nepohodlneho zastupce clenskeho statu? Nebo to rozhodnuti bude platit? Nebo se pujdou spolecne vozrat? Nebo jak? Tohle ma byt precizni pravnicka formulace procedury? Hmmm...

Vidim, ze ti dela potize formulovat vecny argument.

Krome toho tu nevidim zadne vecne namitky, pouze emocionalni vylevy.

Tak to jses asi slepy, v tom pripade debata ztraci smysl.

Ano, uz jsem si vsiml. Skoda jen, ze ty slibovane argumenty porad nikde.

[jm]

Argument v tvem pojeti patrne neni nic, protoze ustava je proste bezchybna a vsechny pojmy skvele definovane a jednoznacne a kdo se do ni navazi, tak je blbec, analfabet ci rovnou lhar neschopny argumentu, ktery akorat pouziva emocionalni vylevy. Vlastni zahranicni politika suverennich statu je naprosto prekonana a zbytecna pritez a v Bruselu vsechno vedi nejlepe a stat, ktery zahranicni politiku EU bezvyhradne a aktivne nepodporuje, by mel byt smeten z povrchu zemskeho - takze:

DISCUSSION OVER

P.S. Merci, la France.

[xkesh]

Argument v tvem pojeti patrne neni nic, protoze ustava je proste bezchybna a vsechny pojmy skvele definovane a jednoznacne a kdo se do ni navazi, tak je blbec,

Ja jsem ustavu ani nepsal, ani nejsem nejaky pravni specialista na evropske pravo (ani na zadne pravo) - ale umim cist. Vidim, ze te nastvalo, ze text je natolik konsistentni, ze odola nahodnym a melkym utokum. Cos cekal? Ze nejaky pravni dokument, na kterem se tak dlouho pracuje, bude mit nejake tak snadno odhalitelne diry?

Pod konkretni kritikou euroustavy si predstavuju nikoliv utoky na urovni pivni debaty, ale kritiku fundovanou. Tj. ne pokusy o slovickareni (ktere zdanlive vypadaji osudove, dokud je nebereme v kontextu textu cele smlouvy), ale neco jako pravni rozbor.

Stejne jako jsem tu smlouvu nepsal ja, necekal jsem a necekam, ze se jeji odpurci z rad ctenaru abclinuxu budou pokouset o nejakou (prave vymyslenou) kritiku vlastni. Ostatne ani nas politicky zkuseny prezident KONKRETNI kritikou taky zrovna nehyri.

Mel jsem ale za to, ze treba nekdo zna dobre texty, dobre a hlavne fundovane rozbory, ktere euroustavu kritizuji v kontextu EU, dosavadnich smluv atd. Jak jsem jiz rekl, rad bych si takove sam precetl.

To, co ale prevazne ctu za reakce, me utvrzuje v nazoru, ze rozhodovani o euroustave je pro odpurce ciste emotivni zalezitost, a tudiz vubec nejde o tento konkretni text, ale o osobniho bubaka, jehoz si kazdy za tento text dosadi.

[Roj]

OK, k cemu je tedy vlastne Evropsky parlamet? Jak je mozne, ze se EP rozhodne proti SWpatentum a vysledne si s tim Rada vytre pr*el? K cemu je EU tisic pohadkove placenych lidi s desetitisicovym nemene pohadkove placenym aparatem asistentu, k cemu jsou volby s miliardovymi kampanemi? Kdyz vysledne tam ty lidi jen intelektualne tlachaji a jedine, k cemu to zatim bylo, je to, ze konecne existuje placek, kde se muzou zviditelnit demonstranti proti evropske politice.

Nez takovouhle integraci, tak radsi zadnou.

[Roj]

Tak vidim, ze kdyz dojdou zastacum Eustavy argumenty, zaryte mlci. Taky odpoved

[Luk]

Tak jsem se konečně dokopal k tomu, abych si ústavu přečetl (sice jen v rychlosti, takže mi možná něco uniklo, ale přece). Bohužel, je to přesně takové (ne-li horší), jak jsem usuzoval z dřívějších nahlédnutí a citací.

Je to obrovský balík prázdných frází, mezi kterými je několik závažných věcí. Ale tak 80 % textu je tam zcela zbytečně, jsou to jen deklarace bez právní váhy (resp. naprosto gumové).

Proto mě to jen utvrdilo v názoru, že když ústavu, tak skutečně jednoduchou (kde bude jen to důležité) - ostatní věci se stejně budou muset upravit další legislativou (a na tom tato verze ústavy nic nemění).

[xkesh]

Ale tak 80 % textu je tam zcela zbytečně, jsou to jen deklarace bez právní váhy (resp. naprosto gumové).

Mas nejakou zkusenost s pravnickymi texty? Vsadil bych se, ze kazda radka tam ma pravni vahu. Je to smlouva.

Schvalne bud konkretni a nejakou takovou "deklarac bez pravni vahy" uved. Uvidime, co si o tom mysli ostatni.

[Jan Kundrát (jkt)]

Vychazim z tohoto zneni, pokud mas neco lepsiho, prosim o link. Jaky je duvod k tomu, aby byla v ustave uvedena konkretni jmena predsedu vlad a hlav statu, kteri tuto "smlouvu o ustave" schvalili?

[xkesh]

Jaky je duvod k tomu, aby byla v ustave uvedena konkretni jmena predsedu vlad a hlav statu, kteri tuto "smlouvu o ustave" schvalili?

PODEPSALI - nejsou to jmena, ale podpisy. Ze to neni naskennovane, to snad odpustis :)

[Luk]

Tak namátkově vybírám:

ČLÁNEK I-50
Transparentnost jednání orgánů, institucí a jiných subjektů Unie
1. S cílem podpořit řádnou správu a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji.

Typický bezzubý "gumák" (jakých je i český právní řád plný). Co je to "co nejotevřeněji"? To je zcela subjektivní a velmi relativní pojem. Následující odstavce jsou již konkrétnější, ale odstavec 1 je zbytečný.

ČLÁNEK II-98
Ochrana spotřebitele
V politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele.

Co tento článek říká? Ve skutečnosti nic. Opět naprosto relativní záležitost, kdyby článek chyběl, nic by se nestalo.

ČLÁNEK III-185
5. Evropský systém centrálních bank přispívá k řádnému řízení politik, které provádějí příslušné orgány v oblasti obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému.

Další deklarativní fráze. A tak bychom mohli pokračovat. Mnohé věci mají vysokou redundanci, opakují se (jen s malou obdobou ve své formě) na více místech. Ale opět říkám, bohužel, mnohé české zákony (ne všechny) jsou psány podobným stylem.

[Roj]

A zkus si precist Ceskou Ustavu, to se umlatis smichy

[Luk]

Není o moc lepší po formální stránce, ale mnohem srozumitelnější. Mimochodem jedním z nejgumovějších českých zákonů je třeba zákon o civilní službě - ještě že už pozbyl smyslu (a pravděpodobně i platnosti). Naopak mezi dobře napsané patří třeba zákon směnečný a šekový z roku 1950 - ačkoliv byl schválen v době, která šekům a směnkám nepřála (nebo možná právě proto ), je jasný, přesný a srozumitelný.

[--.----...--.-.]

precital som si aj toto a musim povedat, ze suhlasim.
aj ked si nadalej myslim, ze na abclinuxu sa tato tema nehodi.

[xkesh]

aj ked si nadalej myslim, ze na abclinuxu sa tato tema nehodi.

sorry, to tema neni na abclinuxu, ale v mem osobnim blogu mezi ostatnimi blogy s nejruznejsimi tematy. na strance abclinuxu zabira pouze nadpis par hodin jednu radecku. ten je ke vsemu jeste uplne konkretni a nezavadejici, takze nikdo, kdo nechce, na nej nemusi klikat ;)

[jose17]

Tři dny v nové Evropské unii:

1. DEN:
Crrr, crrr
Praha: Tady Praha.
Brusel: Tady Brusel. Tak jak jste oslavili vznik nové unie?
Praha: No bylo to hustý. Ještě teď nám tu po ulicích leží spousta ožralých.
Brusel: To je bezva. Tak dokud jsou ožralí, tak jim řekni, že vystupujete z
NATO.
Praha: Jak to? My chceme v NATO zůstat.
Brusel: Vyloučeno! NATO je na Unii příliš nezávislé - to by nedělalo
dobrotu.
Praha: A my nevystoupíme!
Brusel: Víš co? Otevři si Ústavu EU na článku I-16. Máš?
Praha: Jo.
Brusel: Tak. A teď ho přečti.
Praha: "Členské státy aktivně a bezvýhradně podporují společnou zahraniční a
bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a
respektují činnost Unie v této oblasti. Zdrží se jakéhokoli jednání, které
je v rozporu se zájmy Unie nebo může snižovat účinnost jejího působení."
Brusel: Tak vidíš. A my jsme se tady v Bruselu shodli, že členství v NATO je
jednání, které je v rozporu se zájmy Unie. Už je to jasné? Tak zatím...

2. DEN:
Crrr, crrr
Praha: Tady Praha.
Brusel: Tady Brusel. Tak co? Že to jde i bez NATO?
Praha: Hmm...
Brusel: Volám Ti, protože včera jsme optimalizovali produkci v EU. Vás se
týká to, že zavřete elektrárny a zrušíte zemědělství.
Praha: A kde seženu elektriku a co budou naši lidi žrát?!
Brusel: Nerozčiluj se! I nad tím jsme přemýšleli. Elektriku budeš kupovat od
Francouzů a potraviny si budete kupovat u Poláků.
Praha: Prdlajs! Nic takovýho!
Brusel: Že ty sis pořádně nepřečet Ústavu? Podívej se na článek I-14/2,
písmeno d) a i).
Praha: No tam je napsáno, že "Sdílená pravomoc se uplatňuje v těchto
hlavních oblastech:
za dé) v zemědělství a rybolovu a za í) v energetice.
Brusel: Už Ti to došlo?
Praha: Nedošlo - to jsou totiž sdílené pravomoci. A do těch podle Ústavy
máme co mluvit.
Brusel: Krucinál! S jakým materiálem my tady musíme pracovat! Podívej se na
článek I-12/2. Co tam je?
Praha: Tady se píše, že "Svěřuje-li v určité oblasti Ústava Unii pravomoc
sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně
závazné akty Unie i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v
rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala nebo se ji rozhodla přestat vykonávat."
Brusel: Aspoň, že umíš číst! Ta druhá věta je důležitá. My jsme se totiž
rozhodli ty pravomoci vykonávat v plném rozsahu. Takže to sdílení je tak, že
Vy sdílíte 0 procent a my ten zbytek.
Praha: Neblbni! Když máme kupovat elektriku i potraviny, tak za co?
Brusel: Neboj! Vydupáváme tady pro Vás skvělý kšeft. Zatím prodejte všechno
co máte.

3. DEN:
Crrr, crrr
Praha: Tady Praha.
Brusel: Tak se to nakonec podařilo. Našli jsme pro Vás perfektní džob. Ani
prstem nebude muset pohnout a peníze se Vám jen pohrnou!
Praha: Nejvyšší čas - právě jsme museli prodat Hradčany. Co to je?
Brusel: Budete skladovat odpad z celé Evropy.
Praha: ......
Brusel: Vy nemáte radost?
Praha: Vystupujeme z Unie.
Brusel: Vystupovat můžete nanejvýš v Moulin Rouge.
Praha: Podle článku I-60 Ústavy dobrovolně vystupujeme z Unie.
Brusel: Přečti si druhý bod. Je tam napsáno "Členský stát, který se rozhodne
vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské
rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho
vystoupení. Tuto dohodu uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou
po obdržení souhlasu Evropského parlamentu.". Přece si nemyslíš, že takovou
dohodu parlament nebo Rada schválí? Kam bychom vozili odpad?

[Tomáš Tichý]

Díky za objasnění a fundovaný výklad euroústavy ve Vašem blogu. Bohužel jsem ještě nenašel čas si ji celou přečíst, ale alespoň jste mi potvrdil základní myšlenku, že odpůrci ústavy ji kritizují jen na základě jejich subjektivního pocitu, že je špatná, protože ji prosazuje špatná vláda.

Zde předvedené "argumenty" založené na vytrhávání slov z kontextu velmi pěkně odpovídají "kultuře" budované u nás především TV Nova, MF DNES a bulvárními médii vůbec. Doufám, že to svědčí o tom, že ABCLinuxu a tedy i Linux se už stává masovou záležitostí

[Roman]

Pár věcí, které mě zaujaly v souvislosti s ústavou EU.

1) Ústava je výhodná pro všechny - Ve Francii tvrdili občanům, že ústava posílí postavení Francie, v Nizozemí a u nás zase slibují, že se zlepší postavení malých zemí. Čí pozice se tedy zhorší? Všichni přece vydělat nemůžou? Nebo jde spíš o to, naslibovat debilům (vlastně občanům) cokoliv, jen aby "správně" hlasovali?

2) V EU jsou si všichni rovni - Před vstupem do EU jsme slyšeli spoustu frází o tom, jak je v EU všechno skvělé (hlavně politická kultura), jak jsou malé státy rovnoprávné velkým atd. Teď vidíme, že praxe je jiná - Francouzi potopili ústavu a nic se neděje. Srovnejte s výhružkami, co by se stalo, kdybychom si to troufli udělat my.

3) Eurodemokracie - Demokracie v pojetí EU vypadá tak, že debilové (tedy občané) mohou hlasovat, ale jen "správně". Pokud hlasují "špatně", musí se hlasování opakovat a to asi tak dlouho, dokud nedostaneme žádoucí výsledek. Samozřejmě se za peníze daňových poplatníků udělá "informační" kampaň, kde se ovšem propaguje ta "správná" volba. Nejvíc mě ale děsí, jak většina novinářů tyto a další totalitní manýry tiše toleruje, nebo je přímo schvaluje. Ukázkovým příkladem je pan Komárek z MfD - opravdový eurokomsolec.

Takových příkladů je spousta. Ale jistě mě místní eurokomsomolci přesvědčí, že nemám pravdu, případně je to všechno pro mé dobro atd.

[Luk]

Je to věc pohledu a konkrétní oblasti činností.

Ve Francii tvrdili občanům, že ústava posílí postavení Francie... Čí pozice se tedy zhorší?

Pozice Francie se ústavou samozřejmě posílí (z hlediska vlivu na EU, hlasovací váhy), pozice Nizozemí (a třeba i nás) oslabí. Na druhou stranu, měly by se odbourávat omezení na pohyb práce, služeb atd., což se Francouzům hrubě nelíbí a mají z toho strach (a u nich právě toto převažuje). Pro nás (ale i další, hlavně nové, státy) je to naopak přínos, umožní pracovat za lepších podmínek (rozuměj: za více peněz).

V EU jsou si všichni rovni.

Tohle je fikce. Napsané je jedna věc, skutečnost druhá. Vždycky si je někdo "rovnější".

Demokracie v pojetí EU vypadá tak, že debilové (tedy občané) mohou hlasovat, ale jen "správně".

Tohle mi na procesu schvalování nejvíc vadí - a už jsem to dal dostatečně najevo. Máme úplně stejné práv říct NE, jako ANO. Jen doufám, že nás parlament tohoto práva nezbaví.

[Tomáš Tichý]

1) Proč by nemohla být výhodná pro všechny? Neslyšel jste nikdy pojem oboustranně výhodný obchod? Netvrdím, že taková je, ale principielně by taková být mohla. Proč by všichni nemohli na nějaké dohodě vydělat? Copak se obchod musí dělat vždy tak, že jedna strana okrade druhou?

2) EU nikomu nevyhrožovala, kdo vyhrožoval byli naši politici (stejně jako jiní vyhrožují důsledky přijetí). Myslíte, že odmítnutím EU naše politiky napravíme?

3) O opakování referenda (stejně jako jeho první vyhlášení) je plně v kompetenci jednotlivých členských států. Tohle je opět problém lokálních vlád a nikoli EU.

Takže shrnuto - pláčete správně, ale bohužel na úplně špatném hrobě. Źádná místní, evropská ani světová ústava špatné vládce nenapraví. Představa že potrestáme vládu tím, že jim sebereme jejich hračku (EU) se mi jeví poněkud krátkozraká. Myslím si, že zejména naši politici naopak zajásají, že jim nikdo nebude kecat do jejich pitomostí

[Roman]

1) Oboustranně výhodný obchod jistě možný je, ale posílení vlivu pro všechny možné není. Když máme maximum 100% hlasů, tak něčí zisk musí být na úkor někoho jiného. Ale naslibovat se musí všechno všem.

2) EU nevyhrožuje? Jen si vzpomeň, co se stalo, když si V. Klaus dovolil vystoupit proti ústavě.

3) Jistě, referendum je v kompetenci států. Jen bych chtěl vidět reakci z Bruselu, kdyby si některý stát dovolil po úspěšném referendu vyhlásit druhé - aby občané mohli změnit své původní rozhodnutí Případně kdyby nějaká vláda před referendem rozjela informační kampaň proti ústavě

4) Nevidím velký rozdíl mezi "našimi" a "evropskými" politiky. Každý bruselský politik byl nejdříve národním politikem. Horší ale je, že Brusel je často odkladištěm národních zkrachovalců - komisař Špidla je názorný příklad. Poté, co "úspěšně" zatočil s nezaměstnaností v ČR byl po zásluze poslán do Bruselu, takže nezaměstnanost v celé EU jistě brzy klesne nejméně na polovinu

[Tomáš Tichý]

1) S posílením vlivu souhlasím, jde o to, aby posílení vlivu jedněch bylo kompenzováno jinými výhodami pro druhé. Nevím jestli to tak v současné ústavě je, může to někdo ze znalců odpovědět?
Ostatně podle demokratických principů by státy s více obyvateli měly mít větší vliv, ne? 2) To nevyhrožovala EU, ale pár poslanců Europarlamentu za sebe vyslovilo svůj názor. Na to mají stejné právo, jako má pan Klaus právo kritizovat za svoji osobu euroústavu. Vyhrožování EU by bylo, kdyby orgány EU hrozili nějakými sankcemi a to se nestává. EU vyhrožuje pouze pokud členské státy neplní již podepsané smlouvy a bohužel často zůstává jen u těch výhružek. 3) Tahle situace by klidně nastat mohla, pokud by se mezi podpisem ústavy vládou a referendem vláda razantně vyměnila. Ale těžko můžete očekávat, že vláda, která ústavu vyjednala bude poté bojovat proti ní. 4) Já bych to viděl tak, že čím více komtrolních mechanismů na politiky existuje, tím lépe. Takhle se hlídají státy navzájem a myslím, že se tím šance ambiciózního idiota na nějaké zásadní změny dost redukují. Rozhodně si nedělám iluze o zahraničních politicích, že budou o mnoho lepší něž naši. Ale už jen nutnost jednání a probírání odlišných pohledů na věc na půdě EU může snad politiky trochu zkultivovat ( asi jsem naivní idealista, protože ve skutečnosti se svině spolu spřáhnou a stejně je to všechno na... protože politici si budou dělat co chtějí ).

[Roman]

S tou kontrolou je to přesně naopak. Dokud byl Špidla českým ministrem nebo premiérem, byl pod určitým tlakem a kontrolou. Poměrně často musel novinářům odpovídat na nepříjemné otázky - kdy budou ty slibované zdroje, kdy se sníží nezaměstnanost atd. Pravda je, že se z toho vždy vyvlíknul nějakou nicneříkající frází, ale určitý tlak tu přece jenom byl a po dvou letech mu to voliči pořádně spočítali. Nyní sedí v Bruselu a kontrola není žádná. Je komisařem pro zaměstnanost, ale já vůbec netuším, jaké má plány pro boj s nezaměstnaností a jak chce řešit další závažné problémy. Abych nekřivdil - nedávno rozjel velkou kampaň proti hluku, chce zřídit úřad proti diskriminaci a také přijmout milióny nových přistěhovalců, protože jich je v EU pořád málo. Takže se vlastně obávám zbytečně a pod EU pod vedením lidí jako je Špidla směřuje k zářivé budoucnosti a prosperitě.

[Tomáš Tichý]

Jo mimochodem, pan Špidla se stal proti-EU strašákem ve Švýcarsku

[Mikos]

To je montáž nebo realita? Jestli je to skutečné, můžete mi to prosím přeložit? Docela mě to zajímá...

Já se sice němčinu učil jako druhý cizí jazyk na gymplu cca 5 let, ale toho rozhodnutí sem vždycky litoval a nemam jí jako jazyk vubec rád (z toho plyne že z ní umím uplné ho**o ) Na vejšce sem si jako druhý povinný cizí jazyk radši zvolil francouzštinu pro uplné začátečníky, než abych pokračoval v němčině