Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Novela kromě výše uvedené věci přináší ještě jednu hlavní změnu. Je to přitvrzení v oblasti odstraňování ochran proti kopírování (nebo jinému zásahu do autorských práv). To staví mimo zákon prostředky jako je DeCSS (i když zrovna v tomto případě by to bylo mírně sporné), které byly už dříve v některých státech nezákonné - nyní jsou i u nás. Toto samozřejmě přinese mnohé komplikace, protože mnohdy byly tyto prostředky jedinou možností, jak něco přehrát pod GNU/Linuxem.
Proč je nutné pod linuxem používat k přehrávání chráněných filmů knihovnu libdvdcss? Vím, že odstraňuje ochranu z dvd, ale jak to řeší programy pro Windows jako třeba PowerDVD? Přece ten film musí také nějak dekódovat!!
Zde je odpověď poněkud složitější. Každý komerční přehrávač DVD je opatřen klíčem (master key), který umožňuje dešifrování obsahu DVD. Za tento klíč resp. za licenci k užití technologií DVD (část z nich je patentována) platí výrobce přehrávače subjektu vlastnícímu práva většinou podle počtu prodaných licencí (resp. kusů přístrojů). To je z pohledu open-source a taktéž z pohledu čínských výrobců DVD přehrávačů docela průšvih.
Věc má druhou stranu. Vzhledem k tomu, že všichni, kdo chtějí přehrávat DVD na Linuxu mají dostatek kvalitních přehrávačů využívajících služeb knihovny libdvdcss, nikdo z komerčních výrobců programů se na tento trh nežene. Šance na prodeje linuxových přehrávacích programů jsou vzhledem k tomuto faktu a též k reálnému počtu desktopových uživatelů rekněme nemotivující. A to je odpověď na současný stav.
Neznám přesně text zákona, ale zeptám se. Je nezákoné používat prostředky, které mimo jiné umožňují obcházení ochrany, k tomu abych medium ne kopíroval, ale pouze přehrával?
Zákon takhle přímo zakazuje dělat si záložní kopie chráněných CD a DVD - medium se škrábne a já jsem v pytli.
Tiskni
Sdílej: