Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Někdy i užitečné výplody z mozku závislého linuxáka.
Ač jsem doteď byl docela spokojený s vlastními postavenými desktopy a nějakými těmi ThinkPady v případě notebooků, obchodní záležitosti mě minulý týden donutily zakoupit Apple Mac mini. Nic jsem si od toho nesliboval, nákup byl v podstatě vynucený. Jak to ale celé dopadlo?
Varování: Píšu o systému, který jsem používal sedm čili 7 dní, tudíž rozhodně nejsem odborník a když tvrdím, že něco nejde nebo nefunguje, tak to taky může znamenat, že tomu jen nerozumím.
Macy se mi vždycky docela líbily ale nikdy jsem nedošel do stavu, který by mi zdůvodnil nákup dosti drahého stroje s nijak úžasnou výbavou, obvykle zaostávájí za konkurencí. Nyní se situace změnila. Okolnosti v práci mě donutily zakoupit libovolný jablečný stroj s intelím procesorem.
Zpočátku jsem moc nadšený nebyl — to se mám učit další systém? Ale věřil jsem tomu, že když je to BSD (a tedy Unix), že to tak hrozné být nemůže. A opravdu. Mimo podivných adresářů na disku jako /Library
nebo /Applications
je to v podstatě docela normální BSD distro.
Po vybalení Minimeka z krabice jsem se podivil extrémně tučnému 110W napájecímu adaptéru, který by se hodil spíš k nějakému Core i7 gaming notebooku s hi-end grafikou než k celkem obyčejnému pecku s úsporným Core 2 Duo 2,26 GHz. Je totiž velký jako půlka samotného počítače. Nepřítomnost normálního DVI nebo aspoň HDMI a jejich nahrazení mini- variantami sice nepotěší ale dá se přežít. Zvlášť, když je v balení redukce na klasické DVI. Jinak jde už o (mimo EFI místo BIOSu) o vcelku klasické malé pecko se slot-in DVD smažkou.
Po zapnutí jsem metodou "slepice + zrní vedle Enteru" dokončil konfiguraci. Až na požadavek na volitelnou registraci do tisíce různých služeb a nabídek vcelku nic zajímavého. Trochu jsem pravda bojoval se svou IBM UltraNav klávesnicí, do níž byla zapíchlá prve USB myš. Nefungovalo ani jedno — pro aktivaci klávesnice je třeba zmáčknout v průvodci, který se automaticky po připojení zobrazí, myší tlačítko Continue. Po zapojení myši do USB na těle počítače vše již proběhlo normálně. Do restartu sice nefungoval trackpoint ani touchpad na klávesnici ale to se dá přežít.
A ještě jedna maličkost: Minimek je zdaleka tím nejtišším počítačem, jaký jsem kdy viděl. Dokonce i bzučení CCFL trubic mého 24" LCD monitoru je hlasitější než samotný Mac!
Potom už mi nic nebránilo začít se systémem skutečně pracovat. Až na tuny zbytečných (pro BFU spíše užitečných) ikonek v Docku (to je takové to velké menu na spodní části obrazovky, které ve Windows 7 zkusili neúspěšně zkopírovat) byl systém už od začátku připravený pro práci. Všechno podstatné už bylo nainstalováno. No dobře, možná až na to, že QuickTime neuměl skoro nic přehrát Ale to mě netrápilo, stejně libovolný přehrávač na každém systému nahrazuji MPlayerem.
Jedinou informaci, kterou jsem do začátku na Macu dostal, je postup, jakým se instalují programy. Je to docela zvláštní, jsou (z pohledu mně jako BFU) dva způsoby: stáhnete diskový image, dvojklikem připojít, vyskočí okno s ikonkou programu a ikonkou Applications. Tam buď aplikaci myší přetáhnete nebo (v druhém případě, bez ikonky Applications) na ikonku dvakrát kliknete. Tím se buď spustí průvodce instalací nebo se aplikace rovnou nainstaluje. Někdy to po vás chce uživatelské heslo (představte si gksu
/kdesu
čili sudo v grafice), někdy ani to není třeba.
Takhle se dá nainstalovat v podstatě cokoli. Moc bych si přál aby Mac měl repozitáře jako Linux, takový nějaký Appstore pro desktop aplikace. To by situaci dost zjednodušilo. Kažopádně systémové akutalizace berou v potaz všechen software od Apple takže aspoň částečně je tento nedostatek vyřešen.
Konfigurace se provádí v jednoduchém klikátu System preferences. Moc se tam toho nastavit nedá (Apple má plusbod za opravdu vtipný seznam hlasů v Text-to-speech nástroji, vypadá to spíš jako easter egg) ale obvykle to stačí. Co mi opravdu chybí je nastavení velikosti písma nebo DPI. Nikde jsem tuhle věc nenašel a pomohla až third-party utilita TinkerTool. Je zde opět vidět konceptuální snaha uživateli nedávat mnoho voleb aby a) se v nich neztrácel (jako na Windows 7) b) nemohl systém snadno rozbít. Taky zde neexistuje rozumná možnost nastavení sloppy mouse, tedy aktivace okna po najetí myši v kombinaci s tím, že se okno nepřepne automaticky do popředí. Prý to systém neumožňuje.
Terminál není před uživatelem nijak skryt, stačí si v nabídce Applications v adresáři Utilities kliknout na příslušnou aplikaci (nazvanou nepříliš překvapivě Terminal). Dostanete k dispozici normální bashový shell takže nic překvapivého. Uživatele Ubuntu asi potěší funkčnost příkazu sudo su -
, kterým získáte plnou vládu nad systémem.
Chcete-li si představit Mac OS X Snow Leopard, tak si představte KDE verze 4.7, tedy stabilní a pěkné. Všechno funguje opravdu velmi plynule a nikde nejsou vidět nedodělky nebo chyby. Celý systém sice, v porovnání s Linuxem, jede o dost pomaleji ale ta rychlost je víceméně konstantní. Systém ani moc nehrabe na disk ač je od instalace zapnuté desktop search (které, narozdíl od všech ostatních platforem, skutečně funguje). Systém disponuje mnoha linuxovými vlastnostmi, které ho činí opravdu příjemný pro switchery. Jde například o podporu virtuálních ploch, velké množství portovaného software z Linuxu (ani aplikace běžící v prostředí X11 nijak nenarušují vzhled a fungují bezproblémově), podhoubí z GNU (tj. opravdu normální grep
, bash
a podobně. Systém je navíc přeložen modifikovaným GCC.
Jakási lokalizace rozhraní se dá stáhnout ale co jsem slyšel, tak může dělat problémy s některými aplikacemi, tak mám systém raději v angličtině. Nezdá se ale, že by to nějak vadilo, protože po nastavení locale do češtiny se GIMP, Opera, OpenOffice.org či mnoho dalších non-Apple aplikací přepne do češtiny automaticky.
Mac OS X je opravdu velmi použitelný systém. Bere si to nejlepší z linuxového světa (unixové podhoubí, stabilitu, malou nutností po každé hovadině počítač restartovat) a zároveň podporu velkého množství komerčního softwaru jako na Windows. Pokud vám nevadí mírná lenivost, tak je to určitě (i za o dost vyšší cenu) dobrá volba na domácí desktop. Ani ten neexistující taskbar nevadí, člověk si rychle zvykne na nový způsob práce. Za ten týden, co OS X provozuji, jsem vážně začal přemýšlet o tom, zda můj další soukromý stroj taky neponese na obalu logo nakouslého jablka. A to po šesti letech celkem spokojeného uživání Linuxu už něco znamená, ne?
P.S.: Fleš tu jede zhruba stejně pomalu jako na Linuxu, jen možná o něco méně padá. Taky by mě zajímalo, proč je středník na klávesnici jinde než ve všech ostatních systémech.
Tiskni Sdílej:
este dodam Mac ma tu vyhodu ze kazda aplikacia ktoru hoc ktory vyvojar urobi musi byt schvalena Applom.. to je velka vyhodaTo platí i pro normální desktop. OS X aplikace? Myslel jsem, že jen pro iPhone (iPod, iPad) aplikace...
Tím se buď spustí průvodce instalací nebo se aplikace rovnou nainstaluje.Ne vždy vývojář připraví ikonku Applications (např. multiplatformní Namebench). V případě poklikání na ikonu programu v diskové image ten program pustíte, nenainstaluje se... výjimkou budiž zmíněný installer (pkg) (a Preference Panes)
Ani ten neexistující taskbar nevadí, člověk si rychle zvykne na nový způsob práce.nerozumim ...
<joke> nebo taky nema multitasking? :o) </joke>
ani aplikace běžící v prostředí X11 nijak nenarušují vzhled a fungují bezproblémověUh! To je vtip? Vzdyt X11 apps ignoruji menubar a nejsou napsane v Cocoa, tedy jsou prakticky odtrzene od systemu a jeho moznosti. Qt ci Java apps na Macu jsou proti tomu slast. Z meho pohledu je to teda totalni fallback option... Vidim tam GIMP. Pokud ho pouzivate hodne casto, mrknete na Pixelmator. Nedavno na nej byla akce, stal asi 50 % ceny -- coz je za jeho funkcnost smesna castka. Ja vim, asi nezvyk, koupit si SW Jinak pokud jde o ty dve narazky na pomalost systemu, tak samozrejme predpokladam, ze jste ten Linux testoval na tom stejnem stroji a ze jinak byste si tohle psat nedovolil... KDE uz jsem hodne dlouho nepouzival, Gnome je oproti OS X katastrofalne pozadu, pokud jde o rychlost. Od KDE necekam o moc lepsi vysledek. Pokud jde o ty "tisice sluzeb" pri instalaci, co je tam jineho nez MobileMe? Snad jen vytvoreni Apple ID? Nevim, uz si moc nepamatuju... Pokud jde o "podivne" slozky typu /Library, pripadne mi jejich organizace dosti intuitivni. Stejne tak /Applications. Vice zde, prip. zde. Narazky na drahy, zaostavajici HW... tak to je typicke u lidi, co destiluji pocitac na GB a GHz, to vy snad nejste, ne?
Ad pomalost: Na stejném stroji nikoli, na mnohem pomalejším. Konkrétně na notebooku s Athlonem L325 na 1,5 GHz a integrovaným Radeonem 3200. Gnome tam běží jako namydlený blesk a to včetně stínování, vlnění a podobných hovadin. Opravdu se to celé zdá mnohem rychlejší (třeba přepínání aplikací). Narážím tedy spíše na odezvu desktopu než celkový výkon.No ja nevim, mam doma mj. 5 let stary PowerBook a aplikace se tam prepinaji tak, ze proste Cmd + Tab preskacu na aplikaci, pustim a aplikace vyskoci Nevim, co jeste rychlejsiho muze byt Naopak moje mila ma HP 6720S (nejake Core 2 Duo) a Gnome v Ubuntu je tam zoufale pomale. Cekat vterinu nebo dve po kliknuti na hlavni menu a sledovat, jak v nem naskakuji ikonky, kdyz se otevre...? Fakt ne, dik Jako netvrdim, ze lzes, subjektivni pocit je subjektivni pocit. Jen je to s podivem
Tím drahým hardwarem myslím spíš to, že v dnešní době si kancelářský počítač včetně operačního systému pořídíte za 6 tisíc Kč, u Apple je cena 2,5-násobná.No tak jiste, Macy nejsou cilene na to, aby se jich koupilo 1000 do firmy a od rana do vecera na nich jel Outlook a Excel... Pro bezneho consumera ale podle me drahe nejsou, kdyz si vezme vsechna pro a proti. Je treba srovnavat srovnatelne. Ne Acer za desitku s MacBookem. To fakt neni stejna liga. Paradni cenu maji ted iMacy. Apple se snazil jejich prodej rozhybat, tak s nimi sel hodne dolu. Zakladni 27" iMac stoji u nas 40.000, coz je za takovy stroj absolutne bezkonkurencni cena (staci se jen podivat, kolik bezne stoji 27" nebo podobne velke IPS LED displeje).
Jeden by řekl, že míchám hrušky s jabkama ale mimo EFI dost pochybuju, že v noteboocích zmíněných firem v cenovém pásmu 30-40k bude oproti Apple nějaký rozdíl v kvalitě/složení komponent.No rozdil bude podle me min. v kombinaci OS X & baterka MacBooku na jedne strane a nijak zvlast slusne se k baterce chovajici Linux a Windows a slabsi baterky na strane druhe. Myslim, ze Apple v tehle oblasti jeste porad vede. OS X je totiz az paranoidne ladeny, pokud jde o chovani k baterce. Vyhodou taky je, ze Apple presne vi, pro jaky HW to ma ladit. Me se hrozne libi naprosta primitivnost designu MacBooku. Naopak ty ThinkPady povazuju za skutecne vyjimecne osklive veci Ale to je subjektivni. Proti gustu...
Pravda je, že ten IPS displej dělá dost velkou část ceny toho iMacu což asi většině potencionálních zájemců nedojde....dokud na tom nevidi full HD film
Moc bych si přál aby Mac měl repozitáře jako Linux, takový nějaký Appstore pro desktop aplikace.Zkus MacPorts, je to neoficiální balíčkovací systém. Je tam většina obvyklého open-source software.
SELECT
.
Co je fajn je, ze muzes spoustet aplikace tak, ze zmacknes jabko + mezernik a zacnes psat nazev, je to rychlejsi a pohodlnejsi jak dok.
Ted jeste kdyby se ten dok dal vypnout a dalo se poridit tiling WM s deseti plochama :(
Proste lepsi neni, je stejna.
Problem s pramapovanim nebo umistenim je akorat tehdy, kdyz prechazis mezi appli klavesnici a normalni, jinak to vubec nevadi.
Jak k cemu. Linuxove desktopy jsou obvykle v pohode. Linuxove notebooky je to co saje, bohuzel.
Ale treba zkouset vyvoj v haskellu na mac os je x fakt spatny napad, a s GNU nastroji to taky neni moc zhave.
vim ~/.emacs