CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Můj nick je lzap. Já, lzap, objevil lzop. Program lzop komprimuje. Já nikoli. Tímto bych rád předešel dalším diskuzím: já nekomprimuji. A rychle už vůbec ne.
Utilitka lzop je ale pekelně rychlá - koprimuje 3-5x rychleji, než gzip -1, ovšem dosahuje o asi 10-15% nižšího komprimačního poměru. V časopise Linux FORMAT vyšel bezvadný článek na toto téma, a já se jal program lzop prozkoumávat: emerge lzo lzop.
Když jsem proniknul do tajů knihovny lzo, zjistil jsem, že se jedná o blokový komprimační program, který napsal autor programu UPX - také docela rychlého a hodně, hodně moc přenositelného komprimátoru binárek. Docela mě to zaujalo a pokusil jsem se neúspěšně najít nějaký souborový systém, který by on-line komprimoval.
Některé mé adresáře (nesnáším "složky", zní to jak "vložky") obsahují totiž velmi mnoho textových souborů. Takový komprimovaný filesystém by se hodil. Určitě nějaký existuje (diskutujte!), ale myslím, že žádný z nich nebude podporovat lzo.
Jeden podvečer jsem věnoval kódování v jazyce C (velmi dlouho jsem vzpomínal na dereference pointerů a jiné záležitosti, které jsou mi u Javy cizí). Kromě toho, že jsem zjistil, že plugin Eclipse-CDT je úplně super a vůbec se nemusím nořit do tajů programů Autoconf/Automake, jsem musel konstatovat, že pomocí FUSE (Filesystem In Userspace) takovou utilitku asi nenapíšu.
Problém je ten, že FUSE funguje příliš nizkoúrovňově - implementuje funkce open, read a write. Ačkoli by nebyl problém vytvořit si vlastní cache pro čtení (blokový algoritmus lzo to navíc velmi usnadňuje) a pohlídat si vlákna, zápis by byl velmi neefektivní. Navíc, velikost komprimačních bloků by nebyla vždy stejná, jako bloky, kterými čte program a každý přístup bych musel "odskočit" na začátek souboru a zjist velikost bloku a zda je vůbec lzopem komprimován.
Aby to nebyl zas tak "neúspěšný" zápis, rozhodl jsem se alespoň publikovat svůj zálohovací příkaz. Se lzopem je zase o něco rychlejší:
tar --use-compress-program=lzop -cv ~ /etc | \ mkisofs -stream-media-size 333000 | \ cdrecord dev=/dev/hdc -fs=32m -dao tsize=333000s -
Existuje vůbec FS s podporou komprimace? Používáte komprimované adresáře? A vůbec, kolik sekund má 700MB CD? 
Tiskni
Sdílej:
Pokud bys tedy ten filesystem do FUSE udělal tak, aby mohla jeho velikost růst s tím jak do něj budeš věci kopírovat (prostě abys nemusel mít na disku soubor jedné pevně dané velikosti mountovaný přes loop, ale soubor který by se dynamicky zvětšoval/zmenšoval podle toho co by v něm bylo). Podobně co sem tak četl pod FUSE funguje EncFS. Tak na něj kdyžtak koukni, jak tam je to řešeno
A pokud chceš použít lzo kompresi, doporučuji využívat přímo onu knihovnu a né lzop utilitu.
Jinak SquashFS snad bude někdy přijatý přímo do oficiálního kernelu, vím že nějaké diskuze o jeho začlenění na LKML proběhly, jak to s tím ale v současnosti konkrétně vypadá netuším... co se týče jeho rychlosti, tak sem četl že je o dost rychlejší než třeba gzip komprimované ISO (pomocí mkzisofs), takže sem předpokládal že používá asi nějakou jinou kompresi než gzip. Ale možná je ta jeho rychlsotí výhoda v něčem jiném...
Ohledně té vaší poznámky k EncFS - znamená to tedy, že tenhle váš LZO userspace filesystem nebude umožňovat onu dynamickou velikost souboru v kterém je uložen? Je to principiálně nemožné nebo jen moc složité na implementaci?
Co se týče toho ukládání souborů ve /var/lib/lzo - na tom se mi nelíbí to, že je to system-wide adresář. To opravdu není moc dobré řešení, jak z bezpečnostního hlediska tak z hlediska možné přenositelnosti souborů. Ty zkomprimované soubory by se určitě měly ukládat v uživatelově domovském adresáři. Např. tak, že by zadal 'lzofsmount /home/mikos/dokumenty' a ono by to onen adresář dokumenty zkomprimovalo (všechny jednotlivé nezkomprimované soubory v něm) a každý nový soubor který bys tam vytvoři/nakopíroval v době, kdy je to přimountované, by byl transparentně komprimován (a samozřejmě pak i zpětně dekomprimován).
Btw. v čem je to LZO verze 2 jiný projekt? Já koukal na domovské stránky autora LZO a tam je právě ke stažení už ta verze 2.01, stará verze 1 je tam ještě v adresáři LZO-v1. Z toho sem pochopil že LZO 2 je zjevně mnohem novější a lepší než LZO 1, ale tu verzi 1 tam nechal z důvodu že je to zpětně nekompatibilní či tak něco. Ale jsou to jen mé spekulace, nějak sem se tomu že bych to prostudoval moc nevěnoval, tak mě kdyžtak opravte