VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Můj nick je lzap. Já, lzap, objevil lzop. Program lzop komprimuje. Já nikoli. Tímto bych rád předešel dalším diskuzím: já nekomprimuji. A rychle už vůbec ne.
Utilitka lzop je ale pekelně rychlá - koprimuje 3-5x rychleji, než gzip -1, ovšem dosahuje o asi 10-15% nižšího komprimačního poměru. V časopise Linux FORMAT vyšel bezvadný článek na toto téma, a já se jal program lzop prozkoumávat: emerge lzo lzop.
Když jsem proniknul do tajů knihovny lzo, zjistil jsem, že se jedná o blokový komprimační program, který napsal autor programu UPX - také docela rychlého a hodně, hodně moc přenositelného komprimátoru binárek. Docela mě to zaujalo a pokusil jsem se neúspěšně najít nějaký souborový systém, který by on-line komprimoval.
Některé mé adresáře (nesnáším "složky", zní to jak "vložky") obsahují totiž velmi mnoho textových souborů. Takový komprimovaný filesystém by se hodil. Určitě nějaký existuje (diskutujte!), ale myslím, že žádný z nich nebude podporovat lzo.
Jeden podvečer jsem věnoval kódování v jazyce C (velmi dlouho jsem vzpomínal na dereference pointerů a jiné záležitosti, které jsou mi u Javy cizí). Kromě toho, že jsem zjistil, že plugin Eclipse-CDT je úplně super a vůbec se nemusím nořit do tajů programů Autoconf/Automake, jsem musel konstatovat, že pomocí FUSE (Filesystem In Userspace) takovou utilitku asi nenapíšu.
Problém je ten, že FUSE funguje příliš nizkoúrovňově - implementuje funkce open, read a write. Ačkoli by nebyl problém vytvořit si vlastní cache pro čtení (blokový algoritmus lzo to navíc velmi usnadňuje) a pohlídat si vlákna, zápis by byl velmi neefektivní. Navíc, velikost komprimačních bloků by nebyla vždy stejná, jako bloky, kterými čte program a každý přístup bych musel "odskočit" na začátek souboru a zjist velikost bloku a zda je vůbec lzopem komprimován.
Aby to nebyl zas tak "neúspěšný" zápis, rozhodl jsem se alespoň publikovat svůj zálohovací příkaz. Se lzopem je zase o něco rychlejší:
tar --use-compress-program=lzop -cv ~ /etc | \ mkisofs -stream-media-size 333000 | \ cdrecord dev=/dev/hdc -fs=32m -dao tsize=333000s -
Existuje vůbec FS s podporou komprimace? Používáte komprimované adresáře? A vůbec, kolik sekund má 700MB CD? 
Tiskni
Sdílej:
Pokud bys tedy ten filesystem do FUSE udělal tak, aby mohla jeho velikost růst s tím jak do něj budeš věci kopírovat (prostě abys nemusel mít na disku soubor jedné pevně dané velikosti mountovaný přes loop, ale soubor který by se dynamicky zvětšoval/zmenšoval podle toho co by v něm bylo). Podobně co sem tak četl pod FUSE funguje EncFS. Tak na něj kdyžtak koukni, jak tam je to řešeno
A pokud chceš použít lzo kompresi, doporučuji využívat přímo onu knihovnu a né lzop utilitu.
Jinak SquashFS snad bude někdy přijatý přímo do oficiálního kernelu, vím že nějaké diskuze o jeho začlenění na LKML proběhly, jak to s tím ale v současnosti konkrétně vypadá netuším... co se týče jeho rychlosti, tak sem četl že je o dost rychlejší než třeba gzip komprimované ISO (pomocí mkzisofs), takže sem předpokládal že používá asi nějakou jinou kompresi než gzip. Ale možná je ta jeho rychlsotí výhoda v něčem jiném...
Ohledně té vaší poznámky k EncFS - znamená to tedy, že tenhle váš LZO userspace filesystem nebude umožňovat onu dynamickou velikost souboru v kterém je uložen? Je to principiálně nemožné nebo jen moc složité na implementaci?
Co se týče toho ukládání souborů ve /var/lib/lzo - na tom se mi nelíbí to, že je to system-wide adresář. To opravdu není moc dobré řešení, jak z bezpečnostního hlediska tak z hlediska možné přenositelnosti souborů. Ty zkomprimované soubory by se určitě měly ukládat v uživatelově domovském adresáři. Např. tak, že by zadal 'lzofsmount /home/mikos/dokumenty' a ono by to onen adresář dokumenty zkomprimovalo (všechny jednotlivé nezkomprimované soubory v něm) a každý nový soubor který bys tam vytvoři/nakopíroval v době, kdy je to přimountované, by byl transparentně komprimován (a samozřejmě pak i zpětně dekomprimován).
Btw. v čem je to LZO verze 2 jiný projekt? Já koukal na domovské stránky autora LZO a tam je právě ke stažení už ta verze 2.01, stará verze 1 je tam ještě v adresáři LZO-v1. Z toho sem pochopil že LZO 2 je zjevně mnohem novější a lepší než LZO 1, ale tu verzi 1 tam nechal z důvodu že je to zpětně nekompatibilní či tak něco. Ale jsou to jen mé spekulace, nějak sem se tomu že bych to prostudoval moc nevěnoval, tak mě kdyžtak opravte