Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Instalace Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL
Úvodem: (je to můj první blogový zápisek)
Linuxem se zabývám od roku 2000. Za tu dobu jsem vystřídal mnoho distribucí, ale jen některé mne zaujaly a používal jsem je delší dobu. Začínal jsem na Corel Linuxu, byla to distribuce založená na Debianu, a líbil se mi na ní její pěkný vzhled a bezproblémová funkčnost. Poté jsem dlouhou dobu používal SuSE Linux, pak přišlo „hardcore“ období, kdy jsem trávil volný čas kompilováním balíků na Slackware. Mezi tím se objevila distribuce Mandrake a opět jsem se vrátil k SuSE 9.3. Postupem času jsem zjistil, že už mne nebaví se v systému „vrtat“, ale potřebuji distribuci, kde vše jednoduše nastavím a budu ji používat. Proto cca před rokem jsem začal používat distribuci Ubuntu (zároveň jsem přešel z KDE na Gnome). Je to distribuce, která mi „sedla“ svojí filozofií, zpracováním, čistotou, a vzhledem. Ve firmě používám Linux již dlouho jako souborový server (dnes 2x Debian). Navíc i jako terminály do výroby pro zápis dat (Slackvare + Ubuntu). V poslední době zjišťuji, že docela dost kolegů, má o Linux zájem a protože znají můj kladný vztah k Linuxu řeší problémy, které mají se mnou. Já Linux nastavit umím tak aby odpovídal mým představám, ale jejich nadšení opadává problémy, které při práci s Linuxem mají. Většinou je to podpora hardware (TV karty, širokoúhlé monitory, nestandardní hardware, atd.), a podpora multimedií (přehrávání MP3, videa, DVD). Jsou to běžní uživatelé, kteří nechtějí Linux studovat, ale „lamy“ kteří počítač používají pro svou práci a zábavu. Někdy mě požádají abych jim Linux nainstaloval, ale většinou chtějí aby sami instalaci Linuxu zvládli. A to je – přiznejme si to – pro tyto uživatele a tyto požadavky problém.
… teda byl
Popíši vám včerejší instalaci distribuce Ubuntu 7.04 Feisty Alpha 4 na notebook DELL Latitude D600.
Na uvedeném notebooku Ubuntu používám – viz mé zkušenosti z instalací. Největší problém bylo zprovoznění WiFi karty Broadcom BCM4309. Proto byla v notebooku vyměněna za WiFi Intel s chipsetem ipw2200. Nedávno i tady byla zveřejněna zkušenost uživatele s instalací Linuxu na tento notebook.
Postup instalace:
Systém je plně funkční, všechen hardware rozpoznán a správně nastaven. WiFi – OK, řízení energie – OK, nastavení Xorg – OK, touchpad – OK. Při spuštění multimédií systém oznámí, že mu chybí kodeky (vysvětlí proč tomu tak je) a po potvrzení uživatele je doinstaluje. Systém je příjemně rychlý, vzhled je velmi vyvážený (např. všechny ikony mají opravdu stejný styl). Prostě vše funguje podle mých představ. Čas od startu instalace + 1 hodina (notebook má pomalou CD-ROM).
Takhle si představuji instalaci operačního systému. Žádné shánění a přidávaní cizích repositářů balíčků. Řešení problému v konferencích. Problémy s podporou hardware. Prostě vložíte CD a za hodinu je systém plně funkční (když napíši plně, myslím tím plnně). A to jsem instaloval „Alfa“ verzi !!! Je jasné, že byl zvolený vhodný hardware, ale i tak je to podle mého názoru velký úspěch. Jde vidět, že Linux „dozrává“.
Ano, já vím, kecám tady o nějakém „blbém“ Ubuntu, když vaše distribuce (doplňte prosím tu svou) je určitě lepší. Ale musíte uznat, že kdyby byl Linux takhle uživatelsky přívětivý, používalo by ho mnohem více uživatelů.
PS: Že se tyto problémy řeší jde vidět i u „konkurence“ – viz Fedora 7 Features – jestli slibované vlastnosti Fedora 7 bude mít, tak „klobouk dolů“ – bude to bomba.
PS2: kecám - ješte jsem nastavil spořič obrazovky, ikony na ploše a v panelech, doinstaloval „mc“, nastavil ať se notebook po zavření víka uspí.
ondra@pc46:~$ lspci
00:00.0 Host bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to I/O Controller (rev 03)
00:01.0 PCI bridge: Intel Corporation 82855PM Processor to AGP Controller (rev 03)
00:1d.0 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #1 (rev 01)
00:1d.1 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #2 (rev 01)
00:1d.2 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) USB UHCI Controller #3 (rev 01)
00:1d.7 USB Controller: Intel Corporation 82801DB/DBM (ICH4/ICH4-M) USB2 EHCI Controller (rev 01)
00:1e.0 PCI bridge: Intel Corporation 82801 Mobile PCI Bridge (rev 81)
00:1f.0 ISA bridge: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) LPC Interface Bridge (rev 01)
00:1f.1 IDE interface: Intel Corporation 82801DBM (ICH4-M) IDE Controller (rev 01)
00:1f.5 Multimedia audio controller: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Audio Controller (rev 01)
00:1f.6 Modem: Intel Corporation 82801DB/DBL/DBM (ICH4/ICH4-L/ICH4-M) AC'97 Modem Controller (rev 01)
01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon R250 [Mobility FireGL 9000] (rev 01)
02:00.0 Ethernet controller: Broadcom Corporation NetXtreme BCM5702X Gigabit Ethernet (rev 02)
02:01.0 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:01.1 CardBus bridge: O2 Micro, Inc. OZ711EC1 SmartCardBus Controller (rev 20)
02:03.0 Network controller: Intel Corporation PRO/Wireless 2200BG Network Connection (rev 05)
Pár screenshootů:
http://sweb.cz/samba/blog/desktop.png
Tiskni
Sdílej:
)
. K
eby mi nepadali "X"ka s berylom a nesekal film v Mplayeri pri full-screene (pri beryle), tak je moj linux vyladeny k mojmu obrazu
.
ps. PC mam amd64 + 2GB RAM + nvidia FX 7300GS, distro Gentoo...
Hm, a proč je důležité mít obývákovou stěnu? Nestačil by kovový regál a pár skříněk?
Třeba proto, že člověk má rád pěkné věci, a také je fajn, když na první pohled najde program, který hledá.
Ale stejně si myslím, že tazatel nemluvil o ikonách na ploše, ale o "hezkých" ikonách. Ono je pak také otázka, co pro koho znamenají hezké ikony. Dokud jsem používal Gnome, používal jsem Experience Crystal, v KDE zůstávám u výchozích Crystal. Možná jsou okoukané, ale mně připadnou velmi dobře zpracované a přehledné.