Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Informace o výsledku nasazení RBL filtrace a Grey listu. Perlička v podání Gmailu, nahrávájící spamerům.
Pro svoji soukromou poštu používám mnoho emailových adres na freemailech i soukromých doménách. Abych nemusel udržovat v kmailu desítky účtů, je vše na konci zpracování přeposláno na gmail. Adresy na ostatních freemailech postupně opouštím a mohu říci, že 99% toho co na ně dnes přichází, je spam. Nicméně maximum spamu vždy přicházelo na emaily na soukromých doménách, které všude uvádím několik posledních let.
Nepoužíval jsem žádná ochranná opatření a veškerá filtrace spadala na břímě gmailu. Ještě před měsícem obsahovala složka pro spam přes 5000 kousků a to se z ní emaily vždy po měsíci sami odmazávají. Nyní jsem někde u 1200 kusů a počet pomalu klesá. Předpokládám, že se ustálí tak na 500 přijatých spamech měsíčně.
Problém spočíval v tom, že spousta spamu procházela a současně se občas stává, že je chybně označena i regulérní pošta. Nezbývá tedy, než občas jít a spamy překontrolovat. V takový moment je již znát, zda je třeba kontrolovat stovky emailů denně či jen desítky. Proto jsem přistoupil k opatřením na mém poštovním serveru, přijímajícím emaily pro soukromé domény.
Je mi jasné, že teď někdo začíná křičet, proč nepoužiji IMAP, když mám tu možnost. Ano mám, dokonce IMAP na témže stroji provozuji, ale rozhodl jsme se jinak a spot o tomto není. Stejně tak nevyužívám gmail pro komplexní správu emailu na své domény pomocí Google Apps, kdy se jen upraví mx záznam a zbytek je na Google.
Fungují na podobném principu jako DNS. Poštovní server se při pokusu o spojení zeptá na cizí IP adresu a dokáže-li ji RBL přeložit, je povážována za nežádoucí.
Pro soukromou poštu takové spojení okamžitě odmítám ještě na úrovni SMTP, lze to ale vyžít i jako jeden z parametrů pro značkování spamu v content filtru.
Mnoha lidmi (zejména postiženými správci ;-)) zavrhované pro problémy se zařazováním velkých serverů či adres z dynamicky přidelovaného rozsahu.
Kdysi jsem byl nadšen, že mohu používat libovolná slova jako adresu nad doménou pod mojí kontrolou a používal jsem to na kde co. Například registrace na serveru ve formátu server@example.com. Výsledkem bylo znásobení spamu, protože se tak ocitám vícenásobně v různých databázích.
Doménový koš stejně tak přijímá veškeré spamery generované kombinace jmen, příjmení a kdoví čeho ještě.
Zavedení pevných aliasů a striktní odmítání všech ostatních je dobrý způsob, jak omezit objem spamu řádově o desítky procent.
Způsobuje odmítnutí zprávy s chybovým kódem:
450 Recipient address rejected: Greylisted for 300 seconds
Stranou si uloží kombinaci IP adresy odesílatele, hlavičku FROM a TO a pokud se odesílatel po stanoveném časovém limitu pokusí zprávu opětovně odeslat, povolí její příjem. Následně si po stanovenou dobu (1 měsíc např.) tuto kombinaci pamatuje a poštu přijímá bez čekání.
Vychází z předpokladu, že spameři chrlí jeden email za druhým a problémy s jejich přijetím neřeší.
Většinou to bývá pravda, i když já dostávám jeden a tentýž obrázkový spam, který je podle logu odeslán opětovně pár sekund po ukončení greylistu. Nezkoušel jsem, zda parsuje hodnotu v popisu chybového kódu nebo se jen drží asi nejčastěji používaného časového úseku 6 minut. Ale vypadá to na spamera, který se již adaptoval.
V tomto také spočívá největší kritika této antispamové techniky: bude-li to používat každý, ztratí se účinnost a pouze naroste objem přenášených dat. Problémy mohou být také v případěch, kdy odesílatel využívá farmu serverů a pokouší se o odeslání pokaždé z jiné IP.
Toto na svém serveru nepoužívám. Nasadit na postfixu filtraci tak, aby dokázal odmítnout email ještě při SMTP spojení, není zrovna jednoduché. Asi proto, že email před zpracováním například SpamAssasinem musí být již podstatě přijat a spojení by bylo uměle udržováno při čekání na výsledek.
Nasazovat Content Filter na již přijaté emaily se mi nechce, pro server představují vysokou zátěž a prosté značkování za mne udělá i gmail. Odmítnout zprávu již nemohu, leda zahodit. Při zahození mnoho serverů odesílá takové ty nesmyslné hlášky na podvrhnute adresy odesílatelů, prostě hnus. Když server jednou poštu přijme, měl by si s ní nějak poradit sám.
Postfix podporuje RBL seznamy prostým zápisem v konfiguraci, není třeba nic doinstalovávat.
Instalace grey listu do postfixu na Mandrivě 2006 byla dětsky snadná, greylist mohu nasazovat na jednotlivé emailové adresy, celé domény, či veškerou průchozí poštu.
Postfix umožňuje definovat různé politiky. Takže mám jednu velmi přísnou, která greylistuje a RBLuje ;-) vše, a mírnější, která RBL nevyužívá a před greylistem aplikuje whitelist pro všechny cz domény. Politiku mohu opět aplikovat až na úrovni jednotlivých emailů či domén.
Před měsícem jsem přijímal cca 150 až 200 spamů denně. Většinu z nich gmail správne rozpoznal, nicméně kontrolovat spam složku nebyla žádná legrace.
V současnosti je počet cca 10-20 kousků, tedy někde pod hodnotou 10% z původního počtu.
Část z nich je přeposílána z jiných freemailů, a tedy mnou zavedenou filtrací neprochází, procento je tedy v reálu ještě lepší.
Gmail používá podivnou praktiku, kdy při příjmu pošty ignoruje tečky v adrese příjemce. Máte-li tedy účet inzinyr.vonasek@gmail.example.com, pošta je prijímána například i pro adresy inzinyrvonasek@gmail.example.com nebo in.zin.yrvo.nase.k@gmail.example.com
Jak jsem výše popsal, gmail využívám pro konečné shromaždiště své pošty. Adresu na gmailu nikde neuvádím a proto by měla být spamu odolná. Bohužel spameři se již na tuto vlastnost adaptovali, a tak generují náhodné kombinace jmen a příjmení, případně zkouší adresy uvedené na jiných doménách.
Máte-li účet na gmailu a v emailové adrese jste použili tečku, zkuste si schválně vyhledat:
in:spam to:inzinyr.vonasek@gmaila porovnat výsledek s:
in:spam to:inzinyrvonasek@gmail
(Ti z vás, co nejste inžinýři Vonásci, zaměňte za data smysluplná pro váš účet.)
U mne je výsledek 0:74 a score pomalu roste. Gmail tak, ve snaze být co nejvíce user-friendly, nejvíce napomohl spamerům. Asi prostě vytvořím filtr, co tuto adresu bude rovnou mazat.
Tiskni
Sdílej:
Najednou jsem zjistil, ze mam spoustu volneho casu.