Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto zápiskem trochu pročistit. Jedná se ale o "work in progress", takže námitky jsou vítány.
Na jeden pracovní PC jsem nedávno instaloval čerstvou desktop distribuci a nestačil jsem se divit nad příšerným výkonem kdykoliv PC přistupoval na disk...
Spojení instalace virtuální mašiny a následný provoz jejího "image" v chrootu spojuje výhody obou přístupů. Může se to zdát jako triviální pokrok, ale až donedávna jsem netušil jaké výhody tato kombinace poskytuje. O co jde?
Vlastně ne tak docela: místo wgetu je použit Perl a LWP. Každopádně žádné klikátko, žádná extenze do prohlížeče, jen obyčejný skript.
Před chvílí jsem přeložil beta verzi firefoxu 3.5 a hned jsem se jal vyzkoušet podporu video tagu z HTML5. Co k tomu říci - prostě to funguje.
Znáte to: někdo zavolá, "přišlo Vám to?" - "nepřišlo" - "vždyť jsem to odesílal". Ti bystřejší zavolají rovnou "poslal jsem Vám to ale vrátilo se to".
Pak se kouknu do logu na serveru a tam jsou věci typu Helo command rejected: Host not found
. Ach jo. Ano, zkouším to, pravidelně v intervalu cca 3-5 let, zda mi projde, když si nastavím SMTP server na striktní režim. Neprojde. A to jsou prosím maily od velké společnosti se solidním zázemím.
Takže hlavně žádné restrikce - i kdyby na port 25 přišel HTTP dotaz, tak ho doručit jako mail...
Dnes jsem instaloval "samoinstalační ADSL balíček" od O2. Instalací ADSL už mám za sebou několik, ale pokaždé byl modem pouze v režimu bridge a všechno důležité se odehrávalo na linuxu za ním. Tentokrát bylo potřeba modem nainstalovat v "plně okřídleném" režimu, aby stačilo zapíchnout ethernet do počítače s DHCP klientem a fungovat.
Kam oko pohlédne, si někdo volá přes půl světa "zadarmo", pomocí jednoho nejmenovaného botnetu, rozhodl jsem se tedy, že to musí jít i u nás a nějak normálně.
Tento zápisek je krátkým shrnutím mých zkušeností s technologií eSATA za posledního cca půl roku.
Krátký zápisek kterak jsem rozchodil virtualizaci pomocí kvm+virtio.
Kvůli kompilaci nějakého archaického C++ kódu jsem potřeboval GCC 2.96. Nezbylo tedy než sáhnout po nějaké historické distribuci. Když už jsem byl v tom, sestrojil jsem několik nostalgických screenshotů.
Mam ADSL linku s parametry 8192/512. Modem po pripojeni hlasi, ze je spojen na techto rychlostech (respektive cca o 3 kbit vyssi). Nicmene pri mereni fakticke rychlosti (pomoci wgetu, netcatu, iptrafu, ... zadne webove udelatko) se dostavam na max cca 6600/440. Ma nekdo podobnou zkusenost? Podle ceho se u O2 meri rychlosti? Cim by to jeste mohlo byt?