Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
je to jazyk, jehož vnitřní reprezentace (AST) je stejná jako jeho syntax (je mu izomorfní)Zcela jistě platí, že když je to stejné, tak je to i izomorfní. Naopak už to platit nemusí. Krom toho bych pochyboval o správnosti slova izomorfní v té definici.
a+b*cmůže být reprezentován jako
Expr(Plus, Var "a", Expr(Mult, Var "b", Var "c"))a bude to izomorfní reprezentace. Budete však takový jazyk nazývat homoikonický?
Každopádně mezi uvedenými výrazy nevidím velký rozdíl.Tohle ale platí pro většinu programovacích jazyků. Tím pádem to není zajímavé. Na druhou stranu, pokud budeme chtít skutečně izomorfismus mezi konkrétní syntaxí (co píše programátor) a AST, tak ten nebude skoro nikde – např. různé zápisy téhož se naparsují na 1 AST – konkrétním příkladem může být různý počet mezer na konci programu.
Tak řada jazyků nemá výsledný kód izomorfní se zdrojovým kódem - z kompilovaných jazyků to nemá žádný a například jazyky nad JVM to taky nemají (bytekód je kód zásobníkového počítače). A dokážu si představit, že když si člověk nedá pozor, tak se mohou objevit rozdíly mezi zdrojákem a AST i u čistě interpretovaných jazyků. Co jiného, než izomorfismus zdrojového a výstupního kódu by mělo být zajímavé?Každopádně mezi uvedenými výrazy nevidím velký rozdíl.Tohle ale platí pro většinu programovacích jazyků. Tím pádem to není zajímavé.
Na druhou stranu, pokud budeme chtít skutečně izomorfismus mezi konkrétní syntaxí (co píše programátor) a AST, tak ten nebude skoro nikde – např. různé zápisy téhož se naparsují na 1 AST – konkrétním příkladem může být různý počet mezer na konci programu.Nevím, proč by to měl být problém. I více reprezentací může být navzájem izomorfní. Jak to vidím já, tak programy s různým počtem mezer na konci jsou spolu izomorfní.
Nevím, proč by to měl být problém. I více reprezentací může být navzájem izomorfní. Jak to vidím já, tak programy s různým počtem mezer na konci jsou spolu izomorfní.Pokud se dva programy s různým počtem mezer na konci naparsují na stejný AST, tak už parsování nemůže být izomorfismus, neboť nemůže existovat levý inverz.
Nevím, proč by to měl být problém. I více reprezentací může být navzájem izomorfní.Pokud máte na mysli ekvivalentní místo izomorfní, tak ano.
Tak řada jazyků nemá výsledný kód izomorfní se zdrojovým kódemMyslel jsem, že tu jde o izomorfismus mezi AST a zdrojovým kódem.
Pokud se dva programy s různým počtem mezer na konci naparsují na stejný AST, tak už parsování nemůže být izomorfismus, neboť nemůže existovat levý inverz.Homoikonicita se zabývá programem na syntaktické, nikoliv lexikální úrovni.
je to jazyk, jehož vnitřní reprezentace (AST) je stejná jako jeho syntax (je mu izomorfní)a já jsem si pod syntaxí představil konkrétní syntax, tj. zdrojový kód. Ještě bych si mohl představit abstraktní syntax, tj. AST, ale to by ta definice pak byla tautologie.
BTW ten faktoriál mi přijde přehlednější v Erlangu.+1
If a language is homoiconic, it means that the language text has the same structure as its abstract syntax treeExistuji snad jazyky kde tohle neplati? Jaky smysl by melo vytvaret AST ktery nezachycuje strukturu kodu?
a(); b = c + d; e(b);Vznikne z toho strom, ve kterém kořen odpovídá celému bloku kódu a v jeho synech jsou jednotlivé příkazy, nebo z toho vznikne spoják těch příkazů? Podle toho, co potřebuju, je výhodnější buď to první, nebo to druhé. Zdrojáku pochopitelně odpovídají obě možnosti, záleží na tom, jak se na něj dívám.
Homoikonicita (jak ji chápu já) znamená, že AST je jednoduchý, přístupný a editovatelný.To by musel být zcela nevhodně zvolený pojem. Z jeho názvu se zdá, že znamená, že máš více věcí a jsou v něčem stejné, v tomto případě jsem to pochopil tak, že se mají ve struktuře shodovat kód a AST, ale to jsem vždycky považoval za samozřejmost. Jediné, co mě napadá je, že chtějí nějak explicitně vyjádřit absenci preprocessingu, optimalizací a podobných věcí. A protože jim přišlo hloupé se vytahovat absencí funkcionality (byť dobře odůvodněnou), tak tomu chtěli dát nějaký pozitivní název.
Vznikne z toho strom, ve kterém kořen odpovídá celému bloku kódu a v jeho synech jsou jednotlivé příkazy, nebo z toho vznikne spoják těch příkazů?Když z toho uděláš strom, vznikne z toho kupodivu strom. Zda je ten strom reprezentován v paměti pomocí spojových seznamů, je implementační detail. Žádné dvě možnosti v tom nevidím.
Když z toho uděláš strom, vznikne z toho kupodivu strom. Zda je ten strom reprezentován v paměti pomocí spojových seznamů, je implementační detail. Žádné dvě možnosti v tom nevidím.
Ano, AST je strom. Bavím se o tom, jak ten strom vypadá. Je plochý (otec s mnoha syny) nebo vysoký (hlava a ocas)?
Bison:
commands: command | commands SEMICOLON command ;Z tohohle přímočarým způsobem vyjde ten spoják. Na editaci ale není nic moc, protože ho při každé změně musím procházet.
Implementační detail to není, protože se jedná o rozhraní.
Samozřejmě, že skoro každý AST, který přímo vznikne naparsováním zdrojáku (čili bez optimalizací a tak) tomu zdrojáku odpovídá.Ty optimalizace dokonce zmiňuješ, pak je tu ještě ten preprocessing, protože makra jsou třeba v céčku řešena zcela nezávisle na AST. Na druhou stranu bych očekával, že makra pracující s AST projdou preprocesingem a z toho AST během své expanze úplně zmizí, takže by ten výsledný AST taky nemusel vypadat jako původní kód, jen by byl z něj dobře předvídatelný.
VýrazZ mého pohledu je pro takovýhle případ nejčitelnější chaining, tzn:scale(translate(multiply(matrix1, matrix2), vector), 0.5)se dá v Elixiru zapsat takto:matrix1 |> multiply(matrix2) |> translate(vector) |> scale(0.5)Co je pro vás čitelnější?
matrix1.multiply(matrix2).translate(vector).scale(0.5)
Ale o Erlangu vim prd, takže nevim, jestli tam je tohle možný...
Tiskni Sdílej: