Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost PINE64 kvůli nedostatku a vysokým cenám DRAM a eMMC dočasně pozastavuje výrobu linuxových zařízení. Výroba zařízení jako PineTime, PineVoice a Pinecil pokračuje.
Společnost Stripe se dohodla na akvizici společnosti OpenRouter. Za 7,5 miliardy dolarů.
Byla vydána nová verze 1.27 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V pátek 28. srpna se v Praze uskuteční již osmý Mobile Linux Hackday. Jako obvykle se potkáme v pražské pobočce SUSE v Karlíně na Křižíkově, takže kromě mobilního Linuxu je to tentokrát i příležitost přijít se podívat na nově zrekonstruované kanceláře. Začínáme v 10:00, ale dorazit můžete samozřejmě kdykoliv v průběhu dne. Setkáním vás provede Petr Hodina, vývojář GPU ovladačů v Mesa 3D a jeden z hlavních lidí české komunity kolem mobilního … více »
Představen byl Raspberry Pi Compute Module 5 Programming Jig. Jedná se o zařízení umožňující připravit Compute Module 5 do plně funkčního stavu bez nutnosti použití dalších vstupně / výstupních desek. Podporuje automatizaci pomocí nástroje rpi-sb-provisioner. Podrobnosti v dokumentaci.
Hackeři ve Francii ukradli data více než půl milionu daňových poplatníků. Je to jeden z největších hackerských útoků v dějinách země. O útoku z konce června informovala až teď daňová správa. Teprve od pondělí dotčeným občanům zasílá e-maily s instrukcemi, jak postupovat dál. Hackeři se sice nedostanou k penězům dotyčných, hrozí ale věrohodné podvody. Hackeři získali třeba celá jména, údaje o rodinných příslušnících nebo také údaje o
… více »2. díl - Vytvoření, publikování a sdílení kalendáře
Pokud již máme funkční WebDAV, můžeme přistoupit k vytvoření, publikování a sdílení kalendáře. Stáhneme si kalendář jako rozšíření pro pro Mozillu Thunderbird (nebo pro Firefox, Mozillu...) a nainstalujeme ho do Mozilly Thunderbird volbou v menu
Nástroje -> Správce rozšíření ->
Stiskneme Instalovat a vybereme místo, kam jsme předtím uložili stažený soubor. Po restartu najdeme kalendář v menu Nástroje -> Kalendář
Protože chceme mít možnost kalendář spouštět samostatně, vytvoříme si na ploše spouštěč Thunderbirdu, kde v řádce příkaz ve Vlastnostech spouštěče přidáme parametr pro spuštění kalendáře:
thunderbird --calendar u verze pro linux
"disk:\\cesta\thunderbird.exe" -calendar u jiného nejmenovaného os
.
U pouštěče (zástupce) můžeme pro odlišení změnit ikonu - já např. používám ikonu z Mozilly Sunbird.
a) Založení kalendáře
Kliknutím na nově vytvořený spouštěč otevřeme aplikaci kalendáře. Zvolíme záložku Kalendáře. Pod ní najdeme první místní Kalendar. Vybereme jej a dvojím kliknutím (nebo pravým tlačítkem myši) na pole nejlépe někde v minulosti vložíme první záznam.
Tento krok je důležitý pro úspěšné publikování kalendáře.
Soubor, který chceme umístit na WebDAV server musí obsahovat aspoň jeden záznam. To platí i v případě, kdy již pracujeme se vzdálenými kalendáři. Pokud bychom ze vzdáleného kalendáře vymazali všechny záznamy, *.ics soubor by měl nulovou velikost a při pokusu o jeho načtení bychom obdrželi chybové hlášení o tom, že "tento soubor se jeví jako neplatný".
b) Publikování kalendáře
Klikneme pravým tlačítkem na (místní) kalendář a zvolíme "Publikovat celý kalendář". Do políčka Adresa URL zadáme adresu podle záznamu, který jsme již dříve zadali do souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf na našem WebDAV serveru. V našem případě to tedy bude: https://www.myhost.org/webdav/franta/franta.ics pro založení vzdáleného souboru franta.ics. Protože kalendář nás o chybě nemusí informovat, můžeme se podívat na server, zda je v příslušném adresáři /var/www/webdav/franta skutečně vytvořen soubor franta.ics.
c) Přijetí vzdáleného kalendáře
V menu Thunderbirdu nyní vybereme v menu volbu Soubor -> Přijmout vzdálený kalendář a zadáme název nového kalendáře (který se nemusí shodovat s názvem vytvořeného souboru) např. "Franta - osobní kalendář na serveru".
Zadáme barvu, kterou chceme pro kalendář používat (lze ji kdykoliv změnit) a do políčka umístění vložíme tutéž cestu jako před chvílí. Zaškrtneme volbu Publikovat změny automaticky a stiskneme OK. Poprvé se nám zobrazí upozornění o certifikátu, který přijmeme a pak výzva k vložení jména a hesla. Po správném přihlášení se nám objeví vzdálený kalendář. Jeho načtení signalizují točící se šipky umístěné po pravé straně jeho názvu. Poté, co jsme úspěšně absolvovali publikování svého osobního kalendáře na WebDAV server, můžeme přikročit k sdílení jednoho kalendáře více uživateli.
d) Sdílení jednoho kalendáře více uživateli
Nejprve vytvoříme na serveru příslušný adresář se správnými právy - např. /var/www/webdav/doprava
a v souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
zadáme jména uživatelů, kteří budou tento kalendář sdílet:
[Directory /var/www/webdav/doprava/] require user franta karel jirka [/Directory]Pozn. Místo hranatých závorek uvedených zde používáme v konfiguračním souboru "špičaté" závorky.
Dále vytvoříme těmto uživatelům na serveru přístupová hesla příkazem
htpasswd /etc/httpd/passwd/passwd.dav jmenouzivatele
bez parametru -c (jinak bychom si vymazali předchozí hesla). Toto vše bylo uvedeno již dříve.
Tím jsme zajistili to, že uživatelé franta karel jirka budou společně sdílet vzdálený klendář doprava.
Způsobem popsaným v bodech a) a b) vytvoříme z klientského počítače na serveru soubor vzdáleného kalendáře doprava.ics
a volbou "Přijmout vzdálený kalendář popsanou v bodě c) ho nasdílíme na ostatních počítačích u všech zvolených uživatelů.
Od tohoto okamžiku vzdálený kalendář doprava úspěšně sdílí uživatelé franta karel jirka.
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají své heslo.
Poznámka
U sdílených vzdálených kalendářů nesmíme zapomenout zaškrtnout volbu Publikovat změny automaticky.
Další užitečná zkratka při práci s kalendářem je Ctrl+R pro znovunačtení obsahu vzdálených kalendářů.
Tiskni
Sdílej:
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají společné heslo.
Skutečně používají společné heslo? Není to tak, že používají společný kalendář, ale každý se svým heslem?
MartinT