Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
2. díl - Vytvoření, publikování a sdílení kalendáře
Pokud již máme funkční WebDAV, můžeme přistoupit k vytvoření, publikování a sdílení kalendáře. Stáhneme si kalendář jako rozšíření pro pro Mozillu Thunderbird (nebo pro Firefox, Mozillu...) a nainstalujeme ho do Mozilly Thunderbird volbou v menu
Nástroje -> Správce rozšíření ->
Stiskneme Instalovat a vybereme místo, kam jsme předtím uložili stažený soubor. Po restartu najdeme kalendář v menu Nástroje -> Kalendář
Protože chceme mít možnost kalendář spouštět samostatně, vytvoříme si na ploše spouštěč Thunderbirdu, kde v řádce příkaz ve Vlastnostech spouštěče přidáme parametr pro spuštění kalendáře:
thunderbird --calendar u verze pro linux
"disk:\\cesta\thunderbird.exe" -calendar u jiného nejmenovaného os
.
U pouštěče (zástupce) můžeme pro odlišení změnit ikonu - já např. používám ikonu z Mozilly Sunbird.
a) Založení kalendáře
Kliknutím na nově vytvořený spouštěč otevřeme aplikaci kalendáře. Zvolíme záložku Kalendáře. Pod ní najdeme první místní Kalendar. Vybereme jej a dvojím kliknutím (nebo pravým tlačítkem myši) na pole nejlépe někde v minulosti vložíme první záznam.
Tento krok je důležitý pro úspěšné publikování kalendáře.
Soubor, který chceme umístit na WebDAV server musí obsahovat aspoň jeden záznam. To platí i v případě, kdy již pracujeme se vzdálenými kalendáři. Pokud bychom ze vzdáleného kalendáře vymazali všechny záznamy, *.ics soubor by měl nulovou velikost a při pokusu o jeho načtení bychom obdrželi chybové hlášení o tom, že "tento soubor se jeví jako neplatný".
b) Publikování kalendáře
Klikneme pravým tlačítkem na (místní) kalendář a zvolíme "Publikovat celý kalendář". Do políčka Adresa URL zadáme adresu podle záznamu, který jsme již dříve zadali do souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf na našem WebDAV serveru. V našem případě to tedy bude: https://www.myhost.org/webdav/franta/franta.ics pro založení vzdáleného souboru franta.ics. Protože kalendář nás o chybě nemusí informovat, můžeme se podívat na server, zda je v příslušném adresáři /var/www/webdav/franta skutečně vytvořen soubor franta.ics.
c) Přijetí vzdáleného kalendáře
V menu Thunderbirdu nyní vybereme v menu volbu Soubor -> Přijmout vzdálený kalendář a zadáme název nového kalendáře (který se nemusí shodovat s názvem vytvořeného souboru) např. "Franta - osobní kalendář na serveru".
Zadáme barvu, kterou chceme pro kalendář používat (lze ji kdykoliv změnit) a do políčka umístění vložíme tutéž cestu jako před chvílí. Zaškrtneme volbu Publikovat změny automaticky a stiskneme OK. Poprvé se nám zobrazí upozornění o certifikátu, který přijmeme a pak výzva k vložení jména a hesla. Po správném přihlášení se nám objeví vzdálený kalendář. Jeho načtení signalizují točící se šipky umístěné po pravé straně jeho názvu. Poté, co jsme úspěšně absolvovali publikování svého osobního kalendáře na WebDAV server, můžeme přikročit k sdílení jednoho kalendáře více uživateli.
d) Sdílení jednoho kalendáře více uživateli
Nejprve vytvoříme na serveru příslušný adresář se správnými právy - např. /var/www/webdav/doprava
a v souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
zadáme jména uživatelů, kteří budou tento kalendář sdílet:
[Directory /var/www/webdav/doprava/] require user franta karel jirka [/Directory]Pozn. Místo hranatých závorek uvedených zde používáme v konfiguračním souboru "špičaté" závorky.
Dále vytvoříme těmto uživatelům na serveru přístupová hesla příkazem
htpasswd /etc/httpd/passwd/passwd.dav jmenouzivatele
bez parametru -c (jinak bychom si vymazali předchozí hesla). Toto vše bylo uvedeno již dříve.
Tím jsme zajistili to, že uživatelé franta karel jirka budou společně sdílet vzdálený klendář doprava.
Způsobem popsaným v bodech a) a b) vytvoříme z klientského počítače na serveru soubor vzdáleného kalendáře doprava.ics
a volbou "Přijmout vzdálený kalendář popsanou v bodě c) ho nasdílíme na ostatních počítačích u všech zvolených uživatelů.
Od tohoto okamžiku vzdálený kalendář doprava úspěšně sdílí uživatelé franta karel jirka.
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají své heslo.
Poznámka
U sdílených vzdálených kalendářů nesmíme zapomenout zaškrtnout volbu Publikovat změny automaticky.
Další užitečná zkratka při práci s kalendářem je Ctrl+R pro znovunačtení obsahu vzdálených kalendářů.
Tiskni
Sdílej:
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají společné heslo.
Skutečně používají společné heslo? Není to tak, že používají společný kalendář, ale každý se svým heslem?
MartinT