OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
2. díl - Vytvoření, publikování a sdílení kalendáře
Pokud již máme funkční WebDAV, můžeme přistoupit k vytvoření, publikování a sdílení kalendáře. Stáhneme si kalendář jako rozšíření pro pro Mozillu Thunderbird (nebo pro Firefox, Mozillu...) a nainstalujeme ho do Mozilly Thunderbird volbou v menu
Nástroje -> Správce rozšíření ->
Stiskneme Instalovat a vybereme místo, kam jsme předtím uložili stažený soubor. Po restartu najdeme kalendář v menu Nástroje -> Kalendář
Protože chceme mít možnost kalendář spouštět samostatně, vytvoříme si na ploše spouštěč Thunderbirdu, kde v řádce příkaz ve Vlastnostech spouštěče přidáme parametr pro spuštění kalendáře:
thunderbird --calendar u verze pro linux
"disk:\\cesta\thunderbird.exe" -calendar u jiného nejmenovaného os
.
U pouštěče (zástupce) můžeme pro odlišení změnit ikonu - já např. používám ikonu z Mozilly Sunbird.
a) Založení kalendáře
Kliknutím na nově vytvořený spouštěč otevřeme aplikaci kalendáře. Zvolíme záložku Kalendáře. Pod ní najdeme první místní Kalendar. Vybereme jej a dvojím kliknutím (nebo pravým tlačítkem myši) na pole nejlépe někde v minulosti vložíme první záznam.
Tento krok je důležitý pro úspěšné publikování kalendáře.
Soubor, který chceme umístit na WebDAV server musí obsahovat aspoň jeden záznam. To platí i v případě, kdy již pracujeme se vzdálenými kalendáři. Pokud bychom ze vzdáleného kalendáře vymazali všechny záznamy, *.ics soubor by měl nulovou velikost a při pokusu o jeho načtení bychom obdrželi chybové hlášení o tom, že "tento soubor se jeví jako neplatný".
b) Publikování kalendáře
Klikneme pravým tlačítkem na (místní) kalendář a zvolíme "Publikovat celý kalendář". Do políčka Adresa URL zadáme adresu podle záznamu, který jsme již dříve zadali do souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf na našem WebDAV serveru. V našem případě to tedy bude: https://www.myhost.org/webdav/franta/franta.ics pro založení vzdáleného souboru franta.ics. Protože kalendář nás o chybě nemusí informovat, můžeme se podívat na server, zda je v příslušném adresáři /var/www/webdav/franta skutečně vytvořen soubor franta.ics.
c) Přijetí vzdáleného kalendáře
V menu Thunderbirdu nyní vybereme v menu volbu Soubor -> Přijmout vzdálený kalendář a zadáme název nového kalendáře (který se nemusí shodovat s názvem vytvořeného souboru) např. "Franta - osobní kalendář na serveru".
Zadáme barvu, kterou chceme pro kalendář používat (lze ji kdykoliv změnit) a do políčka umístění vložíme tutéž cestu jako před chvílí. Zaškrtneme volbu Publikovat změny automaticky a stiskneme OK. Poprvé se nám zobrazí upozornění o certifikátu, který přijmeme a pak výzva k vložení jména a hesla. Po správném přihlášení se nám objeví vzdálený kalendář. Jeho načtení signalizují točící se šipky umístěné po pravé straně jeho názvu. Poté, co jsme úspěšně absolvovali publikování svého osobního kalendáře na WebDAV server, můžeme přikročit k sdílení jednoho kalendáře více uživateli.
d) Sdílení jednoho kalendáře více uživateli
Nejprve vytvoříme na serveru příslušný adresář se správnými právy - např. /var/www/webdav/doprava
a v souboru /etc/httpd/conf.d/ssl.conf
zadáme jména uživatelů, kteří budou tento kalendář sdílet:
[Directory /var/www/webdav/doprava/] require user franta karel jirka [/Directory]Pozn. Místo hranatých závorek uvedených zde používáme v konfiguračním souboru "špičaté" závorky.
Dále vytvoříme těmto uživatelům na serveru přístupová hesla příkazem
htpasswd /etc/httpd/passwd/passwd.dav jmenouzivatele
bez parametru -c (jinak bychom si vymazali předchozí hesla). Toto vše bylo uvedeno již dříve.
Tím jsme zajistili to, že uživatelé franta karel jirka budou společně sdílet vzdálený klendář doprava.
Způsobem popsaným v bodech a) a b) vytvoříme z klientského počítače na serveru soubor vzdáleného kalendáře doprava.ics
a volbou "Přijmout vzdálený kalendář popsanou v bodě c) ho nasdílíme na ostatních počítačích u všech zvolených uživatelů.
Od tohoto okamžiku vzdálený kalendář doprava úspěšně sdílí uživatelé franta karel jirka.
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají své heslo.
Poznámka
U sdílených vzdálených kalendářů nesmíme zapomenout zaškrtnout volbu Publikovat změny automaticky.
Další užitečná zkratka při práci s kalendářem je Ctrl+R pro znovunačtení obsahu vzdálených kalendářů.
Tiskni
Sdílej:
Jejich přístup ke kalendáři je uskutečněn přes WebDAV za použití https a Open SSL. Pro přístup ke sdílenému kalendáři používají společné heslo.
Skutečně používají společné heslo? Není to tak, že používají společný kalendář, ale každý se svým heslem?
MartinT