Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Já ano. Nicméně pokud v rozhovoru říká jeden z vývojářů, Blake Ross, toto:
I don't use Linux (www.linux.org) and would not recommend it in its current state. Every Linux distribution I've used feels like it is tailored to the people who made it. There is nothing wrong with making software you love to use, but you have to acknowledge that the world has different needs. Getting people to switch is not impossible, though. People are giving up Internet Explorer and that's the most frequently used application. But Linux vendors need to deliver something worth switching to first.
Tak nevím, nevím. Je-li tohle názor všech vývojářů Firefoxu…
Mimochodem, u toho Kazehnuse (ne, vím dobře jak se to jmenuje, ale je to fakt fuj jméno ) to po mě chce do adresového proužku napsat adresu i s http:// jinak hledá v Googlu. To je normální chování nebo chyba? Každopádně mi to absolutně nevyhovuje.
Tiskni Sdílej:
Asi jako kdyby někdo ze SUSE/Redhatu/Mandrake řekl, že sice distribuují Mozillu a Firefox, ale doporučují uživatelům stáhnout si Operu.heh, a co by na tom bylo spatneho? spatne by to bylo, kdyby to bylo oficialni stanovisko rekneme debianu.. To mi pripomina, jak jsem se kdysi podivoval proc jeden 64-bitovy notebook (s modrou ledkou od bluetooth prelepenou naplasti) bootuje do debianu, kdyz je jeho majitel placen od jine distribuce. Bylo mi vysvetleno, ze nechape, jak muze SUSE vubec nekdo pouzivat ;) Nechapu proc by nekdo nemohl rict v rozhovoru svuj nazor jenom proto, ze je vyvojar toho a toho..
Používám teď několik měsíců na svém počítači Windows XP (protože notebook*), a když bylo velké haló okolo toho, jestli Mozilla Suite končí nebo ne, tak jsem si říkal - OK, z Mozilly používám většinou jen browser, občas e-mail, tak zkusím Firefox. Zatím ho statečně používám, ale nevím, jak dlouho to vydržím - už se mi jednou při automatické aktualizaci sesypal úplně a musel jsem vytvořit nový profil; tak jednou za den mi Firefox spadne; samostatnému políčku na vyhledávání jsem pořád nepřišel na chuť; konfigurační panel se čtyřma ikonkama mě taky moc nenadchnul; princip "každý toolbar na jeden řádek" nesnáším, nevím, proč mám kvůli 1/6 řádku ikon přijít o plochu zobrazené stránky (takže mám většinu lišt povypínaných, což asi není jejich původní účel
Jestli by opravdu nebylo lepší, aby hlavní vývojáři Firefoxu byli unixáci, asi by měli jiný vztah k tomu, když jejich program padá...
čudlíky a proužek mám natahané vedle menu.Jak?! To na Linuxu umí a na Windows ne, nebo je na to nějaký plugin, nebo jsem úplně praštěnej a nevidím, za co mám tahat? V mém Firefoxu 1.0.2 pod WinXP je každá lišta na samostatném řádku, a tahat si můžu za co chci... Nejde ani změnit pořadí lišt, natož dát dvě lišty vedle sebe. Kdo mi prozradí, jak na to, ná u mě jedno velké bezvýznamné plus
Já používám Firefox pod SuSEma a musím uznat, že starší verze nebyly příliž stabilní. Nicméně stabilnost se neustále lepší a verze 1.02 se zdá být, tedy alespoň mně stabilní.
U prohlížeče mmě nejvíce zajímá dodržování webových standardů. A Firefox je dodržuje, ne méně, než Mozilla, ale ta je pomalejší (při najíždění).
Pouzivam Firefox jak ve windows, tak i v Debianu (jen z balicku) k plne spokojenosti od verze 0.9. Lepsi prohlizec jsem zatim nepotkal - rychly, stabilni, graficky pomerne cisty.
tak schválně, test: zkuste najít mapy.centrum.cz, vyhledat nějakou mapu s popisnými čísly (třeba vyhledat "Koněvova 60, Praha") a přepnout mapu na větší nebo největší. Moje zkušenost - při každém posunutí obsahu okna se to zdloooouhavě překresluje. Odkaz "tisk" nefunguje vůbec (poprvé Firefox vytuhl úplně, po sestřelení a otevření pouze této jediné stránky odkaz "pouze" nic nedělá).
Docela by mě zajímalo, jak se v tomhle případě chová Firefox ostatním - třeba je to špecifikum mé instalace, tak abych Firefoxu nekřivdil
$ mozilla -version; firefox -version Mozilla 1.7.6, Copyright (c) 2003-2004 mozilla.org, build 2005032312 Mozilla Firefox 1.0.2, Copyright (c) 2004 mozilla.org
Firefox na linuxu se používat nedá.S tim by se dalo skoro i souhlasit . Mno, sice to jde, ale...
Kdo tvrdí opak, pak skoro jistě lže. Zkoušel jsem různé verze, na různých distribucích, na mnoha počítačích. Padá všude. Průměrná délka života je tak hodina.To zase ne - bazmek je to sice strasnej, ale nepada, aspon na mem stroji.