Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Nastavení všech programů v systému linuks (pokud někomu vadí toto označení, tak se nedá nic dělat. Buď ať se naučí chápat satirický pohled na svět a odprostí se od tupohlavého modličovství, nebo ať poslechne rady zkušenějších a neodepisuje na tento blog) se povětšinou nastavuje v adresáři /etc. Je to zajímavý a jednoduchý systém pro uživatele. Mohou konfiguraci jde nastavit a upravit jakýmkoli textovým editorem což je jeho výhoda. Ovšem podle mě jedna ze zásadních nevýhod je nulová organizovanost tvorby programů a jejich configuráků.
Proč se autoři programů nedohodnou na jednotné syntaxi a způsobu konfigurace. Oddělení komentářů #, ;. Jednotném pojmenování konfiguračních souborů /etc/program.conf, /etc/program.rc, ~/.program.rc, ~/.config/program.rc, ..., ale na jednom systému a ten aby dodržovali. Styl zápisu konfiguráku, XML, plain text, ... ale na jednom. Chápu že to je problém protože zde existuje několik názorů z různých skupin. BSD -> csh, Linuks -> bash, Gnome -> XML, KDE -> .ini. Uživatel má možnost výběru, ale i bordelu.
Dále mi pak chybí jakási komunikace a snaha stejné věci sjednotit a ulehčit. Kupříkladu existuje jednotný způsob lokalizace programů který je geniální a to se linuksu povedlo. Proč by i stejným způsobem nemohlo být řečeno programům, jaká jednotná nastavení mají používat?
Představoval bych si to asi takhle. Jsou nastavení která jsou pro většinu programů stejná, PATH, font v menu, sytémové proměnné, velikosti buttonu, ... . Nebyla by špatná knihovna, třeba libenv které by se program zeptal na to, jak a co má být nastaveno a knihovna by mu řekla, co a jak. Nastavení knihovny by se provádělo pomocí konfiguráku s jednotnou syntaxí v /etc/blablabla/bla, nebo programem envtool. Seznam co a jak nastavit pomocí knihovny by měl vzejít z požadavků autorů GUI a programů. Aby se tento systém uchytil ve všech distribucích a u všech autorů programů, jediní kdo by ho dokázali prosadit by nejspíše byli autoři jádra, nebo knihovny glibc. Pochopitelně vlastní nastavení programu, které se nedá sjednotit by bylo ve vlastním konfiguráku, ale zase se stejnou syntaxí.
Občas přijde přihlouplá konfigurace programů bash, zsh, tcsh, kde se jinými slovy říká totéž. To že systémové proměnná PATH a další jsou vázány na shell a ne na systém, jak je tomu ve Windouwzech je podle mě zastaralé. Proč KDE a Gnome, mají vlastní způsob konfigurace klávesnice nechápu. Proč se nedohodli s autory Xserveru.
Ale asi je to takhle lepčí a systémovějčí.
Tiskni
Sdílej:
Prepínanie klávesnice v KDE funguje rovnako ako v X11 - teda je konzistentné. Robí to GNOME inak?
test `date +%u` -gt 3 && exec tcsha promenné si nastavuj jenom v bashi, protože tcsh je normálně zdědí.
V tom je ten vtip. To nie je spoločná premenná. Každý proces má vlastnú inštanciu tej premennej. To že aplikacia XY má premennú Z vo svojom prostredí, je len kvoli tomu, že aplikacia XY je (eventuálne po N generáciách) potomkom niečoho čo tú premennú nastavilo. Ak tú premennú nastavíš v prostredí procesu init (ak by sa to nejak pohodlne dalo), a nikto ju medzičasom neokreše, tak ju budú skutočne dediť všetky procesy.
To že sa v praxi nastavuje nejaká premenná v rôznych štartovacích súboroch shellov, je len kvôli tomu, že na nastavenie tej premennej každý shell používa (potenciálne) inú syntax.
A /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES mám plné .mo souborů KDEčkových programů.Vždyť říkám. že gettext používají, akorát si reimplementovali libintl.
To je zvláštní, protože mně KDE programy na změnu locales reagují. Na změnu locales přestanou reagovat až když nastavíte konkrétní jazyk v ovládacím centru KDE.Ono jde tam nenastavit jazyk? No je vidět, že KDE pokročilo