Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nastavení všech programů v systému linuks (pokud někomu vadí toto označení, tak se nedá nic dělat. Buď ať se naučí chápat satirický pohled na svět a odprostí se od tupohlavého modličovství, nebo ať poslechne rady zkušenějších a neodepisuje na tento blog) se povětšinou nastavuje v adresáři /etc. Je to zajímavý a jednoduchý systém pro uživatele. Mohou konfiguraci jde nastavit a upravit jakýmkoli textovým editorem což je jeho výhoda. Ovšem podle mě jedna ze zásadních nevýhod je nulová organizovanost tvorby programů a jejich configuráků.
Proč se autoři programů nedohodnou na jednotné syntaxi a způsobu konfigurace. Oddělení komentářů #, ;. Jednotném pojmenování konfiguračních souborů /etc/program.conf, /etc/program.rc, ~/.program.rc, ~/.config/program.rc, ..., ale na jednom systému a ten aby dodržovali. Styl zápisu konfiguráku, XML, plain text, ... ale na jednom. Chápu že to je problém protože zde existuje několik názorů z různých skupin. BSD -> csh, Linuks -> bash, Gnome -> XML, KDE -> .ini. Uživatel má možnost výběru, ale i bordelu.
Dále mi pak chybí jakási komunikace a snaha stejné věci sjednotit a ulehčit. Kupříkladu existuje jednotný způsob lokalizace programů který je geniální a to se linuksu povedlo. Proč by i stejným způsobem nemohlo být řečeno programům, jaká jednotná nastavení mají používat?
Představoval bych si to asi takhle. Jsou nastavení která jsou pro většinu programů stejná, PATH, font v menu, sytémové proměnné, velikosti buttonu, ... . Nebyla by špatná knihovna, třeba libenv které by se program zeptal na to, jak a co má být nastaveno a knihovna by mu řekla, co a jak. Nastavení knihovny by se provádělo pomocí konfiguráku s jednotnou syntaxí v /etc/blablabla/bla, nebo programem envtool. Seznam co a jak nastavit pomocí knihovny by měl vzejít z požadavků autorů GUI a programů. Aby se tento systém uchytil ve všech distribucích a u všech autorů programů, jediní kdo by ho dokázali prosadit by nejspíše byli autoři jádra, nebo knihovny glibc. Pochopitelně vlastní nastavení programu, které se nedá sjednotit by bylo ve vlastním konfiguráku, ale zase se stejnou syntaxí.
Občas přijde přihlouplá konfigurace programů bash, zsh, tcsh, kde se jinými slovy říká totéž. To že systémové proměnná PATH a další jsou vázány na shell a ne na systém, jak je tomu ve Windouwzech je podle mě zastaralé. Proč KDE a Gnome, mají vlastní způsob konfigurace klávesnice nechápu. Proč se nedohodli s autory Xserveru.
Ale asi je to takhle lepčí a systémovějčí.
Tiskni
Sdílej:
Prepínanie klávesnice v KDE funguje rovnako ako v X11 - teda je konzistentné. Robí to GNOME inak?
test `date +%u` -gt 3 && exec tcsha promenné si nastavuj jenom v bashi, protože tcsh je normálně zdědí.
V tom je ten vtip. To nie je spoločná premenná. Každý proces má vlastnú inštanciu tej premennej. To že aplikacia XY má premennú Z vo svojom prostredí, je len kvoli tomu, že aplikacia XY je (eventuálne po N generáciách) potomkom niečoho čo tú premennú nastavilo. Ak tú premennú nastavíš v prostredí procesu init (ak by sa to nejak pohodlne dalo), a nikto ju medzičasom neokreše, tak ju budú skutočne dediť všetky procesy.
To že sa v praxi nastavuje nejaká premenná v rôznych štartovacích súboroch shellov, je len kvôli tomu, že na nastavenie tej premennej každý shell používa (potenciálne) inú syntax.
A /usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES mám plné .mo souborů KDEčkových programů.Vždyť říkám. že gettext používají, akorát si reimplementovali libintl.
To je zvláštní, protože mně KDE programy na změnu locales reagují. Na změnu locales přestanou reagovat až když nastavíte konkrétní jazyk v ovládacím centru KDE.Ono jde tam nenastavit jazyk? No je vidět, že KDE pokročilo