Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Setkání poslední - komunikace:
V každém našem článku o internetovém bankovnictví dáváme prostor i zástupci právě recenzované banky k vyjádření. Kontaktoval jsem proto i mluvčí České spořitelny, paní Emilii Bačovskou, s žádostí o rozhovor. Přístup této banky byl zatím nejlepší, s jakým jsem se setkal. Odpověď na první e-mail přišla téměř okamžitě, jednání o podmínkách bylo rychlé a konstruktivní, navíc velice příjemné. Otázky jsem zaslal 5.6.2003 s termínem na zodpovězení 7 dní a opravdu jsem ve své schránce odpovědi 12.6.2003 nalezl. Narozdíl do některých jiných bank jsme neobdrželi žádná povýšenecké odpovědi, o vyžádání si otázek a nezaslání odpovědí ani nemluvě. Odpovědi na otázky jsou přímé, bez vytáček, s čímž se také mnohdy potýkáme. Otázky navíc nebyly jednoduché a termín byl opravdu šibeniční. Přístup této banky byl naprosto vzorný. Kéž by takto komunikovala každá banka na našem trhu. Odpovědi pro nás připravil pan Vodička, specialista oddělení Internetové bankovnictví.
Celý rozhovor je následně přiložen, odpovědi nejsou nijak redakčně upravovány.
Praha, 12. června 2003
Obchodní otázky:
1) Mohl byste nám představit vaši banku a její profil?
Česká spořitelna je největší bankou pro drobnou klientelu v České republice. Poskytuje služby více než pěti milionům klientů. Česká spořitelna je primárně bankou pro drobnou klientelu, bankou pro malé a střední firmy a také bankou měst a obcí. Nezastupitelnou roli hraje Česká spořitelna ve financování velkých podniků a společností. Česká spořitelna a celá její finanční skupina nabízí komplexní nabídku produktů a služeb potřebných pro naplnění všech aspektů finančního života klientů; Česká spořitelna již vydala téměř 2,5 milionu platebních karet, disponuje sítí více než 670 poboček a provozuje přes 1000 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry.
Od roku 2000 je Česká spořitelna členem nejsilnější středoevropské finanční skupiny Erste Bank. Od července 2000 do prosince 2001 prošla Česká spořitelna ambiciózní transformací, která se zaměřila na zlepšení všech klíčových součásti banky: od kvality služeb klientům, přes lidské zdroje a informační technologie, až po zavedení nového řízení úvěrových rizik. Přesto, že klíčová část transformace skončila, Česká spořitelna i nadále pokračuje v dynamických změnách tak, aby se co nejdříve změnila v banku špičkových evropských kvalit.
Česká spořitelna je držitelem ocenění MasterCard Banka roku 2002, které získala na základě hodnocení více než 300 nezávislých odborníků v soutěži pořádané společností Fincentrum. V této soutěži zvítězila také v kategorii Hypotéka roku 2002 a umístila se jako druhá v hlasování veřejnosti na pozici Nejdůvěryhodnější banka roku 2002. Česká spořitelna je majitelem certifikátu Nejlepší úvěrová instituce v České republice, kterou jí v září 2002 udělila na zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu společnost Euromoney. Banka je již třetím rokem držitelem ocenění "Nejdůvěryhodnější značka v České republice". Toto ocenění získala opakovaně na základě výsledků mezinárodního výzkumu, který realizovala společnost Reader´s Digest na podzim roku 2000, 2001 a 2002 pod názvem European Trusted Brands v 18 evropských zemích. Česká spořitelna byla 15. května 2003 vyhodnocena jako jeden z deseti nejlepších zaměstnavatelů v České republice. V soutěži pořádané společností Fincentrum hlasovala více než stovka odborníků - personalistů, poradců, manažerů, ekonomických novinářů i široká veřejnost.
V roce 2002 vykázala Česká spořitelna podle mezinárodních účetních standardů čistý konsolidovaný zisk ve výši 5,8 miliardy korun, je to významné nicméně očekávané meziroční zlepšení proti 1,8 miliardám v roce 2001. Ukazatel návratnosti kapitálu v roce 2002 (ROE) činil 21,4 procenta proti 7,6 procenta v roce 2001. Poměr provozních nákladů a výnosů (C/I Ratio) klesl v roce 2001 na 62,6 % ze 68,6 %. Pro rok 2003 banka očekává meziroční nárůst čistého konsolidovaného zisku v intervalu 15 % až 20 %, ROE nad 20 % na udržitelné bázi a Cost/Income Ratio mezi 60 % a 62 %.
2) Které věkové skupiny obyvatelstva se snažíte především oslovit?
Česká spořitelna a její finanční skupina má zájem o všechny věkové kategorie klientů. Tomu odpovídá i nabídka produktů, které jsou určeny jak pro mladé lidi (studentské účty, internetové bankovnictví), tak pro střední věkové kategorie (např. telefonní bankovnictví, různé druhy balíčků, terminovaných vkladů, podílové fondy, stavební spoření, penzijní připojištění, platební karty apod.) Nezapomínáme ani na seniory (zvýhodněné výběry na přepážkách, apod.). Službou Servis 24 (Internetbanking) oslovujeme především střední generaci a mladé lidi.
3) Která vrstva vašich zákazníků převažuje (studenti, důchodci, podnikatelé, firmy popřípadě další)?
Klienty České spořitelny jsou všechny věkové kategorie obyvatel, bližší specifikace je interní záležitostí banky. Typickými klienty internetového bankovnictví jsou klienti ve věku od 25 do 40 let.
4) Vaše banka je ve společnosti vnímána především jako banka orientující se na takzvané "malé bankovnictví" a banka s největším počtem klientů v ČR. Ovlivnilo toto nějak vaše rozhodnutí podporovat i minoritní prohlížeče?
Pokaždé, když v oblasti ADK připravujeme pro klienty České spořitelny nový produkt, nebo nějaký zdokonalujeme, je jedním z našich důležitých kritérií komfort a uspokojení co největšího počtu klientů. Přestože prohlížeč Internet Explorer od Microsoftu je jednoznačně dominantní na světovém i tuzemském trhu, nepovažovali jsem ostatní prohlížeče za bezvýznamné a jejich podpoře jsme věnovali potřebný čas a prostředky. V této souvislosti však musím upozornit, že plnohodnotnou podporu, včetně uživatelské podpory prostřednictvím specializovaných telefonních bankéřů garantujeme pouze pro uživatele MS IE verze 5.0 a vyšší.
5) Jaké další alternativní metody přístupu krom internetového bankovnictví Vaše banka podporuje?
Z oblasti ADK mohou klienti využít telefonní bankovnictví nebo GSM bankovnictví. (Pro firemní klienty máme připravenou aplikaci Homebanking). V současné době naši klienti používají některou z těchto služeb u zhruba 20 % všech účtů (z celkového počtu 2,7 mil. sporožirových účtů). Předpokládáme, že do dvou let to bude zhruba u 50 % účtů.
6) Vedete si statistiky, kolik procent vašich zákazníků používá alternativní systémy a prohlížeče, a kolik z nich je opravdu využívá k přístupu k vašemu bankovnictví? Můžete tato čísla sdělit?
Ano, takové statistiky si vedeme. V níže uvedeném přehledu můžete nalézt procentuelně vyjádřené přístupy do služby SERVIS 24 Internetbanking přes jednotlivé typy prohlížečů. Minoritní prohlížeče mají velice nízký podíl.
| IE | 98,13% |
| Mozilla | 0,81% |
| Netscape | 0,74% |
| Opera | 0,32% |
7) Jak finančně náročné v porovnání s vývojem pouze pro IE bylo vyvinout aplikaci funkční i pod alternativními prohlížeči?
Celkové náklady na vývoj aplikace byly nemalé a i v těchto nákladech je zahrnuta část nákladů přímo či nepřímo související s podporou alternativních prohlížečů. Je však složité zpětně identifikovat náklady související pouze s alternativními prohlížeči.
8) Budete i nadále podporovat alternativní prohlížeče a je pro vás prioritou funkčnost vašeho bankovnictví v nich, jelikož toto dává vašim zákazníkům možnost přistupovat opravdu z jakéhokoliv počítače na zemi, ať je vybaven jakýmkoliv OS?
Neplánujeme zásadnější změny v aplikaci, které by negativně ovlivnily podporu ostatních alternativních prohlížečů. Naopak se snažíme aplikaci vyvíjet a zdokonalovat, a nabízet tak našim klientům stále vyšší komfort. Proto věřím, že klienti využívající ostatní alternativní prohlížeče budou mít v aplikaci Internetbanking i nadále své místo.
Technické otázky:
1) Na jaké platformě vaše bankovnictví funguje?
Internetové bankovnictví České spořitelny je vybudováno na platformě WebLogic 6.1 od společnosti BEA.
2) V jakém jazyce je naprogramováno?
Jako programovací jazyk byl vybrán jazyk JAVA od společnosti BEA verze 1.3.1.
3) Máte zaměstnance majícího na starosti podporu alternativních prohlížečů?
Principy, jakými je aplikace koncipována a naprogramována byly stanoveny tak, aby zohledňovaly i alternativní prohlížeče. Při zavádění nových funkčností do aplikace Internetbanking vycházíme z těchto principů. Zaměstnance, který by byl vyčleněn pouze na podporu alternativních prohlížečů nemáme.
4) Na vašich stránkách je přehled kompatibility vašeho bankovnictví s několika prohlížeči. Testujete kompatibilitu i s nějakými dalšími, než které jsou uvedené? Vylepšujete nějakým způsobem podporu již stávajících prohlížečů?
Z hlediska kompletního otestování byly otestovány uvedené prohlížeče. Penetrace používání prohlížečů ukazuje, že ostatní prohlížeče, než uvedené, nejsou příliš využívány. Během provozu nové aplikace Internetbanking jsme pracovali i na vylepšeních aplikace, které přímo souvisely s používáním alternativních prohlížečů.
5) Poskytujete podporu pro alternativní prohlížeče na svých pobočkách a na své telefonické hotline?
Hlavním zdrojem podpory pro klienty České spořitelny je Klientské centrum Prostějov, kde jsou kromě univerzálních telefonních bankéřů i specialisté na jednotlivé produkty v bance, potažmo jednotlivé produkty ADK. Společně dokáží pomoci klientům s problémy v drtivé většině případů. Jejich práce se soustřeďuje především na produkty "garantované" Česku spořitelnou, nicméně mají zkušenosti i s jinými produkty. Pracovníci poboček České spořitelny jsou pravidelně proškolováni a informováni o změnách a novinkách v oblasti ADK, a navíc úzce spolupracují právě s kolegy z Klientského centra Prostějov.
6) Dle našich zjištění prohlížeče Mozilla a Konqueror fungují naprosto bez problémů s vaším bankovnictvím. Hodláte pro ně odstranit - po jejich otestování - onu obtěžující informaci o tom, že nejsou podporovány? V jakém časovém horizontu přibližně?
Aplikaci internetového bankovnictví - službu SERVIS 24 Internetbankig - se snažíme neustále zdokonalovat a rozšiřovat o nové funkčnosti. I když změny realizujeme s ohledem na alternativní prohlížeče, naší prioritou i nadále zůstává IE od Microsoftu. Rozšíření plnohodnotné podpory ostatních alternativních prohlížečů prozatím v nejbližších dnech neplánujeme.
7) Kolik klientu denně přistoupí k vašemu bankovnictví?
V současné době při počtu cca 180 000 uživatelů služby SERVIS 24 Internetbanking přistoupí do aplikace denně přibližně 32 000 klientů.
8) Zaznamenali jste někdy neautorizovanou transakci nad účtem za použití alternativních přístupů k účtu? (internet, sms...)?
Neautorizovaná transakce přes ADK nebyla doposud zaznamenána.
9) V poslední době je velice diskutována možnost útoku na šifru takzvanými vedlejšími kanály. Je vaše banka proti tomuto chráněna a prováděli jste nějaké analýzy věnující se tomuto problému?
Standardní zabezpečení přímého bankovnictví a vůbec systémů České spořitelny je vysoce kvalitní a skládá se z celé řady prvků, které do sebe vzájemně zapadají a doplňují se. Klienti tak mohou kombinovat různé varianty zabezpečení podle vlastních potřeb.
Česká spořitelna průběžně aktualizuje bezpečností nastavení a monitoruje situaci v IT bezpečnosti, drží tak krok s vývojem. Česká spořitelna má tým špičkových specialistů na IT bezpečnost a spolupracuje úzce také s celou finanční skupinou Erste Bank, což je cenné zejména pro výměnu zkušeností z různých zemí.
Milan Vodička, specialista oddělení Internetové bankovnictví
Česká spořitelna má dle mého názoru nejlepší elektronické bankovnictví na trhu. Svého klienta neomezuje žádným způsobem v tom, jaký prohlížeč smí zvolit, dokonce oficiálně testuje všechny hlavní prohlížeče. Nás, jako uživatele unixových systémů, navíc může těšit, že zvolila řešení založené na HP-UX a Apache a ne řešení od MS jako jiné banky.
Já jsem spokojeným zákazníkem a v žádném případě si nemohu stěžovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Dale
), poplatky nesrovnatelne. A o penize jde prece az v prvni rade
. Co se týče eBanky, není špatná, ale na ty pálky co chtějí na poplatcích bych potřeboval další plat.
))
No, uz se mi parkrat stalo, ze byl nejaky ten problem jen obtizne resitelny. Napriklad pozadavek na predcasne zruseni blokace, ktera byla neopravnene vyzadana z terminalu v obchodni siti ALBERT (ahold.cz). Ani eBanka, Ahold ci CS (jejiz terminal to byl) neuznala chybu. Ja jsem akorat provolal nejake ty 'drobne' nazlobil se ale stejne mi ta castka byl blokovana prakticky mesic!
Dalsi vyhodou, platby kartou je, ze vam casto na pokladne reknou, ze proste kartou dnes platit nelze (ackoliv na kase je vyvesena informace opacna) - pry to neni jejich problem a mam si jit vybrat z bankomatu CS, ktery tam maji => nekolikanasobna zkusenost z prodejny Carrefour.
Platbu kartou Vam napriklad nevezmou v zadne prodejne Kaufland - pry ani v budoucnu, ale kdyz vidim, co tam obcas je, tak si rikam, ze jinde je to casto za srovnatelnou cenu kvalitnejsi (alespon co se zeleniny a ovoce tyce).
)
Chapu, ze je vzrusujici bojovat proti zazitym nazorum "novou pravdou", ale na nektere lidi to muze pusobit popudlive. Zvlast, kdyz z nich takto nekdo dela blbce, aniz by sva tvrzeni dolozil.
ale teraz vaznejsie:
velmi tazko sa presadzuju postupy vyvoja aplikacii pre web, ktore by neboli akymsi sposobom v zlom slova zmysle novatorske.
takze potom su ibankingove stranky _zbytocne_ zavisle na IE, pricom to aspon z mojho pohladu nutne nie je. Naozaj to ale chce mat trosku nadhlad nad slovom internetbanking. Bohuzial, statistiky pristupov k webovym strankam velmi klamu. Dnes som to prave diskutoval s kolegom, ze
ak postavim stranku a sledujem kto na nu chodi, tak je jasne, ze vacsi pomer maju opakujuci sa navstevnici, no a ked je stranka necitatelna pre navstevnika s inym prehliadacom, tak ten pride iba raz. Statistika nic nehovori ani o tom, ci je pouzivatel spokojny alebo nie
Takze spat k internetbankingu: banky su konzervativne spolocnosti a nemaju radi prilisne zmeny, ci technologie, v ktorych nevidia zmysel iba "nadpracu". Presvedcovat samotne banky nema velky zmysel, pretoze najma ibankingove aplikacie su dodavane ako "tovar". Problem je hlavne na strane dodavatela, ktoreho programatori si mozu ulahcovat pracu, nakolko na samotnej aplikacii maju prilis vela prace.
Podstatny problem vsak vidim v samotnom internetbankingu - kazdy jeden je proprietarnou aplikaciou / strankou, vyrazne sa lisiacou od ostatnych. Neexistuju ziadne dohody/standardy ako stavat strukturu internetbankingu a ani neexistuju funkcie, ktore by napomahali rozpoznavaniu dat v strukture stranky, ci definovali rozne interface na vymenu dat medzi klientom a aplikacnym servrom banky.
Takto je privelmi kladeny doraz na svojske chapanie designu stranok a vlastnu tvorbu formularov v kazdom jednom internetbankingu a je jasne, ze banky samotne ani nemaju velky zaujem "navzajom sa dohodnut" na jednotnejsich formach dokumentov (html,xhtml) ci formatoch dat.
Taka doba zrejme este len dojde.
ps: viem o com hovorim - som na tej druhej strane