Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Tak nějak nechápu směřování AMD. V době největší slávy K8 měli k dispozici jednochipové nForce, od integrace řadiče paměti do procesoru nebyl NB prostě potřeba. Procesor přiojili rychlým Hypertransportem.
Procesor <=HT=> nForce SB
Pouze high-end pro mnoho grafik vyžadoval 2 chipové řešení chipsetu, a nVidia jako člen Hypertransport konsorcia používala rychlý hypertransport:
Procesor <=HT=> nForce NB <=HT=> nForce SB
Všechny PCIe linky, SATA, USB a PCI periferie tedy komunikovaly s procesorem a mezi sebou rychlou HT sběrnicí.
Pak AMD koupilo ATI, které mělo o poznání horší a zastaralé řešení, neboť používalo klasický koncept severního a jižního můstku spojených 4 PCIe linkami, které ATI nazývala A-Link:
Procesor <=HT=> ATI NB <=PCIe4x=> ATI SB
Nejen, že neexistovalo elegantní jednochipové řešení, ale komunikace mezi severním a jižním můstkem byla řádově pomalejší. Prakticky totožné řešení nabízel i Intel, neboť spojení mezi NB a SB zvané DMI je rychlostně totožné s PCIe4x. Zajímavé je, že AMD dodneška nepřišlo se zajímavým jednochipovým řešením typu nForce 550, 570SLI, nForce 630, nForce7050, nForce8200/8300 či nForce 750 ani se spojením NB a SB pomocí Hypertransportu, jako to má nVidia u high-endových modelů. Je evidentně mnohem efektivnější jednoduchý chip s IGP, než zbytečná kombinace dvou kusů, které vždy více žerou a nepochybně prodražují i návrh desky. Je nepochybné, že připojení SB pomocí A-link (PCIe 4x) je s příchodem SATA 6Gb a USB 3.0 úzkým hrdlem, a i když se rychlosti s novými verzemi PCIe vždy zdvojnásobují, jen těžko se to vyrovná efektivitě Hypertransportu. Ať už má na konkrétní chipsety nForce každý názor jakýkoli, jejich systém zapojení pomocí HT linků byl geniální a je s podivem, že AMD nejen že nereflektovalo tuto svou technologickou výhodu a místo toho pokračuje v horším konceptu ATI, ale dokonce se snaží nVidii ze své platformy vyštípat. Je to skutečně zvláštní, protože první co v Intelu udělali po integraci paměťového řadiče bylo, že vyvinuuli jednochipový chipset řady 55, a PCIe linky strčili rovnou na procesor. Hign-endové řešení X58 sice odpovídá aktuálním AMD/ATI chipsetům:
Procesor <=QPI=> Intel NB <=PCIe4x=> Intel SB
Ale v roadmapě produktů Intel budou budoucí high-endová řešení na socketu 2011 už také pouze jednochipová, a PCIe linky přijdou přímo na procesor. AMD tak evidentně postupuje plnou parou vzad. O což se evientně snaží už polední pár let.
Tiskni
Sdílej: