Hardwarové novinky – 42/2009 (diskuse)

[Hector]

už jsem se v tom blázinci úplně ztratil. Kdybych dneska stavěl Linuxový stroj. Po čem má člověk šáhnout?

dualcore vs. quad-core? (nedávno všem stačil jednojádrový CPU)

AMD Phenom II vs. Intel Core i5? a kdo má lepší chipsety?

ATI vs. nVidia?

Seagate 7200.12 vs. Samsung F3 vs. WD a jeho zamíchané různé řady pod stejným názvem?

Existuje dnes nějaká Linux frinedly a naopak Linux unfriendly firma?

[Robert Krátký]

ATI vs. nVidia?

To máš těžké. ATI je dnes určitě více Linux-friendly, ale NVIDIA má určitě lepší linuxové ovladače

[belisarivs]

Podle pozadavku.

Muzes mit procak treba s padesati jadry, ale jakmile mas aplikacei, co neumi s vice vlakny, je ti 49 jader k nicemu.

Inteli chipsety jsou obecne povazovany za kvalitni. Ale chipsety od AMD jsou taky hodne fajn.

Ja osobne preferuju AMD. Jsem s nimi spokojey a jednu dobu (nevim jak ted) byla treba podpora virtualizace v procesorech od Intelu divna (nektere procesory ji mely, nektere ne). Procesory od AMD ji mely vsechny od chipsetu AM2 nahoru.

Grafarnu mas taky podle svych pozadavku. Starsi ATI modely maji asi celkem dobrou podporu OSS ovladacu. U Nvidie mozna bude problem s Legacy drivery.

U lepsich modelu, bych ATI vyskrtnul okamzite. Jeji ovladace pro Linux strci Nvidia do kapsy a kupovat si ATI s tim, ze jednou az bude stat zlomek puvodni ceny mi mozna bude fungovat s OSS drivery, povazuju za nesmysl. Taky podpora novejsich verzi jader a X.org od ATI je bidna.

Ja koupil GF GTX 275 a (az na obcasne piskani ve hrach v menu, a to je tusim kondikama, ne chipem) si nemuzu stezovat.

Jako Linux unfriendly bych bral Broadcom. Od tech nechci nic ani videt. Nvidia je Linux friendly svym zpusobem. Vydava kvalitni binarni ovladace, ale vyvoji OSS naklonena neni. Dokonce nv driver obfuscovali (proste ho udelali tak kripticky, aby zdrojaky sly blbe cist). Taky chteli binarni drivery pro Nforce chipsety. Az zacali vyvojari projekt Forcedeth, tak tam Nvidia poslala par patchu. Ale i tak bych se ja deskam s Nforce radeji vyhybal.

Takze, od nvidia jedine grafiky, od AMD/ATI desku (pokud nechces Inteli procesor) a jsi v pohode. A taky si dej majzla. AM2+ chce DDR2 pameti, AM3 DDR3.

[David Ježek]

DDR3 jsou dnes cenově srovnatelné s DDR2. ale zauvažoval bych o 1156 socketu od intelu, vypadá to velmi pěkně.

[Hector]

Minulý rok jsem shodou okolností kupoval 4GB DDR2. Stály okolo 1000,- kč. dneska stojí o 50% více. Divné.... Socket 1156 je skutečně zajímavý. Připadá mi že AMD oproti Intelu dost podstatně ujel vlak.

[trekker.dk]

Jako Linux unfriendly bych bral Broadcom

AFAIK trochu otočili a nějaký ovladače už dělaj

[Max]

Ohledně proc., no to je na tobě, jak moc velký potřebuješ výkon. Jinak se již dělají i 6 jádrové proc a na cestě je 12 jádro.
Lepší je intel, ovšem poměrem cena/výkon zase vede AMD.
Disky nelze určit. Žádná značka není lepší než ta druhá. U disků jde převážně o serii. Kdybych chtěl koupit 500GB disk, tak bych bez rozmyslu šel do jednoplotnového Seagate. Když chci terový disk, tak jdu za terovým WD black edition. Atd. U disků člověk musí koukat na recenze a zkušenosti uživatelů, jinak hodně riskuje.
Ati vs. Nvidia : podle toho, co chceš dělat. Jak moc chceš mít výkonný PC a jak moc si chceš hrát na svobodu.
Na svém osobním PC mám Nvidii, na HTPC jedu s Ati.
Zdar Max

[Hector]

nejde jen o výkon. Rozdíly v provozních vlastnostech jsou taky značné.

[belisarivs]

Grafickou si přichystejte z rodin Radeon -> Grafickou kartu si přichystejte z rodin Radeon

Dekuju za pocteni.

[kralyk z abclinuxu]

OpenCL SDK pro GPU ATI i Nvidia k dispozici

Hurá!
Teď jen najít ten volnej čas na nějaký to seznámení s SDK.
Taky asi můžu odinstalovat problémpvý AtiStream (no ale byla s nim sranda...).

[David Ježek]

jestli ti to nějak pomůže, já tuhle narazil na http://www.macresearch.org/opencl (ale jen jsem to zatím pososal, nemám na to čas).

[kralyk z abclinuxu]

dík to se bude hodit...

[erthrteh]

hmm a MSI stále nevydal desku s chipem Lucid HYDRA. Netpělivě čekám, až ji dostane do pracek nějaký recenzent. (hint Crossfire SLI)

[Stanislav Brabec]

Nehledě na to, že vyrobit objektivek rozměrů pro fotomobily, který by dokázal na tak malém prostoru (jaký snímače v mobilech zabírají) přenést do těla skutečně 20Mpixelů, je prakticky nemožné, případně neskutečně nákladné.

Nejen že je to prakticky nemožné, ono je to i fyzikálně nemožné. Vlnová délka světla, ohyb světla na štěrbině a kvantová povaha světla. To jsou tři nepřekročitelné limity pro ostrost a šum.

Z nich nejzávažnějším omezením je ohyb světla na štěrbině.

Při běžné ohniskové vzdálenosti (50mm přepočtených), cloně 3,5, nadstandardní velikost čipu 11mm je fyzikálně dosažitelná mez zhruba 10MPix, a to pouze při zcela odcloněném objektivu. Zaclonění na dvojnásobnou clonu snižuje rozlišení čtyřnásobně.

A to jsou prosím parametry slušného objektivu a tzv. 2/3″ čipu! Tak velký čip dnes už nebývá k vidění ani u lepších kompaktů. Do mobilu ho pak vůbec nejde použít – i bez zoomu vyžaduje příliš mnoho prostoru mezi čočkou a čipem.

Běžný mobilový čip – 1/3,5″, tedy 4×3mm, má fyzikální limit kolem 1,3MPix.

A pokud někdo bude argumentovat, že kvalitní algoritmus to dopočítá, tak lže! Příslušná soustava integrálních rovnic má nekonečně mnoho řešení. Fotografie dostatečně husté černobílé šachovnice, dostatečně hustých pruhů a jednolité šedé plochy nelze vlivem ohybu na cloně nijak odlišit. Algoritmus není schopem poznat, co bylo na předloze, a proto hádá. Tzv. „sofistikované algoritmy“ si pak již bezostyšně vymýšlejí.

[Kvakor]

Přesně tak, kdo nevěří, ať si to sám spočítá. Pro zobrazení (a rozlišení) bodu je důležitý tzv. Airyho disk, proto použijeme upravený vzorec pro jeho výpočet:

 x = 1,22 * lambda * f / d [m]

kde x je minimální vzdálenost dvou bodů, které jdou ještě rozlišit, lambda je vlnová délka světla, f ohniskoá vzdálenost a d průměr objektivu (f / d je vlastně clona). Pokud za lambdu dosadíme 420 nm, tj. vlnovou délku fialového světla (nejktratší, kterou musí objektiv ješte zvládnout), tak je vzorec následující (délka je v milimetrech) :

 x = 0,0005 * clona [mm,1/f]

Pokud má snímací prvek délky stran a a b v mm (přesné velikosti si dohledejte na Wikipedii v článku o CCD, převod z palců a výpočet je netriviální), tak maximální počet bodů v megapixelech (ta čtyřka je 2 * (1 / 0.0005), to celé děleno miliónem) je:

 Nmax =  4 * a * b  / clona [mm,mm,Mpix]

Jenže na jeden výsledný pixel potřebujeme u Bayerova filtru čtyři pixely* (RGBG), takže se nám z toho vyklubal celkem jednoduchý vzoreček po ideální snímač:

 Nmax = a * b / clona [mm,mm,MPix]

Řekněme, že snímač má velikost 1/3.6", tj. 4x3mm (ať se to dobře počítá) a clona je oněch 3,5. Potom je Nmax rovno 3,43. V praxi ale je zhruba polovina plochy snímače nevyužitá, protože tudy vedou spoje, takže skutečné maximální rozlišení je méně než poloviční a už jsme u 1,7 Mpix a to za předpoladu zcela perfektního objektivu s dokonalou kresbou. Oněch 1,3 Mpix je nejspíš ješte blíže skutečnosti ...

*I když algoritmy běžně dělají z RGBR čtyřikrát RGB, tak se to nedá považovat za skutečné rozlišení, protože se data interpolují, což je v našem případě jen eufemismus pro "domýšlejí se" . Pouze snímače Foveon, tříčipové a "černobílé" (používané např. pro infračervené kamery) mají opravdu rozlišení rovné počtu megapixelů bez dělení čtyřmy.

[Kvakor]

Grrr, chyba, ta clona má být v druhé mocnině, opravený vzorec je tedy:

Nmax = a * b / clona^2 [mm,mm,1/f,Mpix] 

pro skutečné rozlišení (bez interpolace) a

Nmax = 4 * a * b / clona^2 [mm,mm,1/f,Mpix] 

pro to, co vyleze z Bayerova filtru.

Pro náš příklad je to 0,97 a 3,92 Mpix.

[Kdakel]

To už je to USB 3.0 s tou plánovanou rychlostí až 5 Gbit/s ? A v jaké verzi je na desce můj oblíbený FireWire, to jsem nikde nedohledal.. Předpokládal bych že to bude už 1394c s rychlostí 3200 Mbit/s, ale píšou jen FireWire port, takže asi verze 1394b s 800 Mbit/s

[Limoto]

Já bych očekával spíš těch 400Mbps...