QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 259 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub).
Cloudflare Radar poskytuje aktuální informace o globálním internetovém provozu, útocích nebo trendech. Publikován byl celkový přehled za rok 2025. Globální internetový provoz vzrostl v roce 2025 o 19 %.
Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) podle očekávání odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu Kč). Paramount podle ní neposkytl dostatečné finanční záruky. Akcionářům proto doporučuje nabídku od Netflixu.
Na WhatsAppu se šíří nový podvod, který ovšem vůbec nevypadá jako hackerský útok. Žádná krádež hesla. Žádné narušení zabezpečení. Žádné zjevné varovné signály. Místo toho jsou lidé trikem donuceni, aby útočníkům sami poskytli přístup, a to pouhým provedením toho, co vypadá jako běžný ověřovací krok. Bezpečnostní experti Avastu tento nový typ útoku nazývají ghostpairing, protože útočníci si při něm tiše vytvářejí „zařízení duchů“, které žije uvnitř vašeho účtu.
Český LibreOffice tým vydává aktualizaci překladu příručky LibreOffice Draw 25.8. Tato kniha se zabývá hlavními funkcemi programu Draw, vektorové grafické komponenty systému LibreOffice. Pomocí Draw lze vytvářet širokou škálu grafických obrázků. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace a tým hledá dobrovolníky pro další překlady.
Anthony Enzor-DeMeo je novým CEO Mozilla Corporation. Mozillu převzal po dočasné CEO Lauře Chambers. Vybudovat chce nejdůvěryhodnější softwarovou společnost na světě. Firefox by se měl vyvinout v moderní AI prohlížeč.
Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
...se bude nadále soustředit
. Holt papír snese všechno. Nakonec budou (všichni) rádi, když sníží příkon o 25%.
1D a D4s jsou mnohem více pro sportovního fotografa, nebo jinou reportážní fotografii, než pro krajináře nebo fotografa do ateliéru
Proto existují dva různé modely: 1D (do terénu) a 1Ds (do ateliéru nebo třeba na ty krajinky).
Je to vidět i v tom, že tahle profi řada má významně nižší rozlišení než ty méně reportážní fulframy jako 5D a D800
To bych tak úplně netvrdil. Canon 1Ds Mark III má 21 Mp, Canon 5D Mark III má 22 Mp, Canon 1D X 18 Mp. Canon 1D Mark IV má sice "jen" 16 Mp, ale na APS-H (crop factor 1.3). Canon prostě jen usoudil, že cílovou skupinu těchto fotoaparátů spousta megapixelů neohromí, a soustředil se na jiné parametry. Osobně to považuji za rozumné rozhodnutí.
No ale až na to že 1Ds Mark III je z roku 2008. Pár měsíců poté šel na trh 5D Mark II s v podstatě stejným chipem.
A ani 5D Mark III nemá rozlišení o moc větší. Ani 1D X, který lze chápat jako svého druhu nástupce 1Ds (nebo sjednocení řad 1D a 1Ds).
A samozřejmě pro kupce je třeba mít dost pádný důvod, proč koupit 2,5 krát dražší foták se stejnou obrazovou kvalitou.
Tady se asi rozcházíme. Já tvrdím, že obrazová kvalita není ani zdaleka úměrná počtu pixelů - a někdy je to dokonce spíš naopak. Což je podle mne právě ten důvod, proč Canon nevyrábí žádný model s více než 22 Mp. Nikon sice ano, ale ani tam to není jeho "vlajková loď".
A nemyslím si že by je neuměli vyrobit, ale asi není zájem.
A to je přesně to, co jsem tvrdil: u této třídy foťáků není významná poptávka po extrémně vysokém rozlišení, protože tahle cílová skupina už ví, že další navyšování počtu pixelů jim obrazovou kvalitu nezvýší. Proto je potřeba zákazníky oslovit jinými parametry a pro některé z nich (rychlost snímání, úroveň šumu při vysoké citlivosti) je naopak žádoucí rozlišení nehnat příliš vysoko.
V tomhle se částečně rozcházíme. Pro foťáky této kategorie (a tady je jedno jestli 1D nebo 5D) je hlavní kritérium křivka šumu. Pokud udržím hodnotu šumu nízkou, tak vyšší rozlišení mi dá vyšší kvalitu obrazu. A druhá věc je jestli holduji "pomalé" nebo "rychlé" fotografii. Pokud fotím "pomalou" fotografii, tak mám dostatek času (anebo světla) abych chip provozoval na nominální - nejnižší citlivosti a nebo jen těsně nad ní a hodnoty jako rychlost snímání nebo šum na vysokém iso mne nezajímá. (typicky všechny digitální středoformáty tyhle paramatry mají zoufalé.) A opravdu kvalitní optika mě do hodnoty clony 5,6-8 vykreslí i těch 40Mp na fulframe. Důvod proč Canon nevyrábí žádný model přes 22Mp je podle mne proto, že nemají technologicky žádný chip s vysokým rozlišením, se kterým by byli spokojeni z hlediska šumu. Nikon to zvládl tak, že na tech 35Mp má velmi blízký šum co Canon na 22. viz třeba dpreview. Ostatně stejně tak fotky s digitálním středoformátem jsou vyjímačné právě tím nízkým šumem při vysoké rozlišovačce.No ale až na to že 1Ds Mark III je z roku 2008. Pár měsíců poté šel na trh 5D Mark II s v podstatě stejným chipem.A ani 5D Mark III nemá rozlišení o moc větší. Ani 1D X, který lze chápat jako svého druhu nástupce 1Ds (nebo sjednocení řad 1D a 1Ds).
A samozřejmě pro kupce je třeba mít dost pádný důvod, proč koupit 2,5 krát dražší foták se stejnou obrazovou kvalitou.Tady se asi rozcházíme. Já tvrdím, že obrazová kvalita není ani zdaleka úměrná počtu pixelů - a někdy je to dokonce spíš naopak. Což je podle mne právě ten důvod, proč Canon nevyrábí žádný model s více než 22 Mp. Nikon sice ano, ale ani tam to není jeho "vlajková loď".
Pokud jsem "rychlý" fotograf tak rychlost sériového snímání může mít výraznou přednost před kvalitou obrazu. Právě na té D800 je vidět, že problém rachlosti není v mechanické konstrukci, ale v výkonech procesorů. Na DX formátu (1,5 crop) má 6fps na FX (fulframe) jen 4. Takže mechanicky se zrcadlem to odmávají, ale datově to neodteče. (ostatně 14 bitů x 35Mpix x 4 snímky je 2Gbit/sec zpracovávající rychlost s překódováním do jpeg s požadavkem na malou spotřebu energie). Takže pokud potřebuji 11fps, musím s rozlišením dolů. Proto si stojím za tím, že ta "vlajkové lodi" jsou pro "rychlé" fotografy a ten druhý levl fotáků tedy D800, 5D se vyprofiluje jako hlavně atelierové, krajinářské náčiní pro "pomalé" fotografy, pokud nepotřebuji silnou povětrnostní ochranu. Na druhou stranu souhlasím s tím, že více než 20 Mpix je potřeba málo. Se svou 5D Mk II (21Mpix) dělám A2 v super kvalitě (9,4pix/mm) A1 slušné (6,7pix/mm) a dvě A0, které jsem dělal, byly koukatelné (4,5pix/mm). Rozhodně by 35Mpix pro mne nebylo důvodem na upgrade.A nemyslím si že by je neuměli vyrobit, ale asi není zájem.A to je přesně to, co jsem tvrdil: u této třídy foťáků není významná poptávka po extrémně vysokém rozlišení, protože tahle cílová skupina už ví, že další navyšování počtu pixelů jim obrazovou kvalitu nezvýší. Proto je potřeba zákazníky oslovit jinými parametry a pro některé z nich (rychlost snímání, úroveň šumu při vysoké citlivosti) je naopak žádoucí rozlišení nehnat příliš vysoko.
Pokud fotím "pomalou" fotografii, tak mám dostatek času (anebo světla) abych chip provozoval na nominální - nejnižší citlivosti a nebo jen těsně nad ní a hodnoty jako rychlost snímání nebo šum na vysokém iso mne nezajímá.
To je v plném rozsahu pravda u zátiší, u krajiny už výrazně méně, protože je potřeba počítat i s pohybem na scéně.
A opravdu kvalitní optika mě do hodnoty clony 5,6-8 vykreslí i těch 40Mp na fulframe.
Pří f/8 je u fullframe 40 Mp těsně pod hranicí toho, co vůbec principiálně lze vykreslit s ohledem na difrakci. Mám vážné pochybnosti, že je reálná optika tak blízko teoretickému fyzikálnímu limitu. Ale i kdyby, je to stejně jedno - viz níže.
Důvod proč Canon nevyrábí žádný model přes 22Mp je podle mne proto, že nemají technologicky žádný chip s vysokým rozlišením, se kterým by byli spokojeni z hlediska šumu.
To je ovšem víceméně opak toho, co jste tvrdil před chvílí…("A nemyslím si že by je neuměli vyrobit, ale asi není zájem.")
Se svou 5D Mk II (21Mpix) dělám A2 v super kvalitě (9,4pix/mm) A1 slušné (6,7pix/mm) a dvě A0, které jsem dělal, byly koukatelné (4,5pix/mm).
Tady se opět rozcházíme, a to naprosto zásadně. Podle mne od formátu A3 už nemá žádný smysl snažit se udržet stejné absolutní (dpi) rozlišení, protože chci-li fotku vnímat jako celek, chtě nechtě musím přizpůsobit pozorovací vzdálenost formátu fotografie. Takže ve výsledku mi těch 20 Mp bude stačit bez ohledu na velikost. Viz třeba váš příklad: abych byl schopen zrakem rozlišit detaily o velikosti 0.2 mm, musel bych být nejvýše 70 cm daleko (úhlové rozlišení zdravého lidského zraku je asi jedna minuta). Z takové nebo bližší vzdálenosti se na zvětšeninu formátu A0 budu dívat jen když budu zkoumat, jak to vyšlo, ne když si budu chtít prohlédnout fotografii.
Veškerou krajinu, která stojí za to, fotím ze stativu. A na to abych musel zvedat iso musí být opravdu tma. Focením krajiny jsem nemyslel srnky v tmavém lese, to je wild-life a jiné pravidla. Stejně s citlivostí to platí v atelieru. Osvítím tolik, aby foták měl světla dost. Stejně tak by měly dostatek světla ty středoformáty. Navíc současné blesky jsou dostatečně výkonné. Tři blesky do stříbrných deštníků osvítí, skoro všechno.Pokud fotím "pomalou" fotografii, tak mám dostatek času (anebo světla) abych chip provozoval na nominální - nejnižší citlivosti a nebo jen těsně nad ní a hodnoty jako rychlost snímání nebo šum na vysokém iso mne nezajímá.To je v plném rozsahu pravda u zátiší, u krajiny už výrazně méně, protože je potřeba počítat i s pohybem na scéně.
Difrakčního omezení jsem si plně vědom. Psal jsem to již tady před 2 lety. Pro clonu 8 je 40Mp jen na modrém světle. Asi jedno z nejčastějších měřítek rozlišení je MTF-50 a na testech monofokálních nikkorů i sony zies objektivů na jejich Alpha 7R je vidět, že vyšší MTF mají, tedy že objektivy jim to na vykreslí.A opravdu kvalitní optika mě do hodnoty clony 5,6-8 vykreslí i těch 40Mp na fulframe.Pří f/8 je u fullframe 40 Mp těsně pod hranicí toho, co vůbec principiálně lze vykreslit s ohledem na difrakci. Mám vážné pochybnosti, že je reálná optika tak blízko teoretickému fyzikálnímu limitu. Ale i kdyby, je to stejně jedno - viz níže.
Tím jsem myslel Nikon. Ten má chip, má ho už nějakou dobu, ale profi tělo kolem něj nepostavil. Canon si myslím, že zatím svůj chip nemá. Musel by ho koupit od Sony.Důvod proč Canon nevyrábí žádný model přes 22Mp je podle mne proto, že nemají technologicky žádný chip s vysokým rozlišením, se kterým by byli spokojeni z hlediska šumu.To je ovšem víceméně opak toho, co jste tvrdil před chvílí…("A nemyslím si že by je neuměli vyrobit, ale asi není zájem.")
Ano tady se rozcházíme zásadně. Pro mne velkoformátová fotka má tu zásadní vlastnost, že si mohu pozorovací vzdálenost vybrat. Jinak je to jen něco jako plakát, ke kterému se nemohu přiblížit, protože se rozpadne na nesouvisející pixely. Velkoformátová fotka je pro mne jako procházka přírodou s dalekohledem. Většinou ji vnímám jako celek, ale když chci mohu se zaměřit na detail a ten si prohlédnout a když pak zase pohlédnu na celek, tak si nesu vědomí detailu a jeho zařazení do celku. Pokud u velkoformátové fotky nemohu pohlédnou blíže, protože mi to nic nepřinese ztratí ten velký formát z většiny smysl.Se svou 5D Mk II (21Mpix) dělám A2 v super kvalitě (9,4pix/mm) A1 slušné (6,7pix/mm) a dvě A0, které jsem dělal, byly koukatelné (4,5pix/mm).Tady se opět rozcházíme, a to naprosto zásadně. Podle mne od formátu A3 už nemá žádný smysl snažit se udržet stejné absolutní (dpi) rozlišení, protože chci-li fotku vnímat jako celek, chtě nechtě musím přizpůsobit pozorovací vzdálenost formátu fotografie.
A ještě dvě poznámky. To jak Canonákům chybí hodně pixelový foták je vidět, jak ti, co mají objektivy a chtějí více pixelů, to rvou na bezzrcadlovku Sony A7R. Tady, tady a tady. Druhá poznámka je, že když jsem hledal argumentaci, tak jsem narazil na vědecké články o tom že difrakční limit by nemusel být tak absolutní. Tady a tady.včetně toho, že na to už je i patent
Veškerou krajinu, která stojí za to, fotím ze stativu.
Stativ pomůže proti pohybu foťáku, ne proti pohybu scény.
A na to abych musel zvedat iso musí být opravdu tma. Focením krajiny jsem nemyslel srnky v tmavém lese, to je wild-life a jiné pravidla.
Nemusí jít hned o srnky, stačí pohyb stromů nebo trávy působením větru. Při západu slunce - a nebo třeba i přes den s polarizákem - není výjimkou, že se čas dostane někam na 1/30 s, a tam už to vidět je, pokud chcete opravdu perfektní kresbu.
Tím jsem myslel Nikon. Ten má chip, má ho už nějakou dobu, ale profi tělo kolem něj nepostavil.
A IMHO ví dobře proč. Oni ti manažeři a markeťáci nejsou zase až takoví blbci, jak o nich s oblibou tvrdíme.
Nebo z druhého konce: vezmu-li si, že se uživí i takové šílené projekty jako Leica v ceně přesahující top zrcadlovky a že se prodávají i ty digitální "středoformáty" za astronomické ceny (a pochybuji, že je výrobce provozuje jako charitu nebo reklamní projekt), jsem přesvědčen, že kdyby mezi profesionály byl zájem o 35 Mp fullframe v profi těle, stálo by za to jim ho nabídnout.
Velkoformátová fotka je pro mne jako procházka přírodou s dalekohledem.
Tak to opravdu vidíme každý jinak.
Tiskni
Sdílej: