HW novinky: Intel Thunderbolt a LCD EIZO s výsuvnou sondou (diskuse)

[kip]

V druhém odstavci o Intelu Thunderbolt přebývá "n" v okrajován poznámka, a na jeho konci bych prohodil AMD platformy. Ve třetím odstavci bych prohodil Thunderbolt řadič a místo 4 PCI Express linky bych dal "4 linky PCI Express".

V druhém odstavci o iPadu2 je pokrok vy výrobních, v co potěší asi nejvíce, jen nový přebývá "n", a chybí "ko" v ja podložka.

V prvním odstavci o EIZU jsou přehozené písmenka v bez oheldu, v uníkátní přebývá čárka nad prvním "i".

[robotics]

Ten monitor chcu.

[VSi]

Intel Thunderbolt vypadá dobře. Půjde tím přímo propojit 2 počítače (např. u Firewire to jde)? Nebo alespoň přes nějaký jednoduchý spojovací chip? Pokud se to rozhraní stane součástí běžného HW, tak to bude levné, a umím si představit využití např. jako replikační/synchronizační linky pro cluster. Nesrovnatelně levnější než 10 GbE a s latencí nižší než má Infiniband (i když tam bude zas chytřejší HBA).

[Qaxi]

Pokud vím tak tohle měla zprovozněný tuším IBM jako komunikační rozhraní pro nody v "TriBlade" v RoadRunner superkomputeru. http://en.wikipedia.org/wiki/File:TriBlade.png

A mám pocit, že pro tento druh komunikace je i v kernelu. právě od IBM ...

[Tomas Kopriva]

Pokud je Thunderbolt vlastne PCIx na dratu, tak by me zajimalo jestli by se dala udelat externi grafika ala Nv ION2 optimus. Prijdu k notebooku/netbooku pripojim externi grafiku a hraju.

Pripadne by sel udelat monitor s integrovanou grafikou :D

[Hue]

Přes čtyři linky? To by asi spoustě grafik nestačilo. Navíc, nevím jak u Thunderboltu, ale samotný PCIe nemá hot-plug..

[VSi]

Přes čtyři linky? To by asi spoustě grafik nestačilo.

Tak asi by to omezilo výkon, ale tak zásadní problém bych v tom neviděl. Ještě nedávno se i u nejvýkonnějších karet neprojevoval zásadní rozdíl mezi x8 a x16. Pořád i přes 4 linky půjde připojit podstatně výkonnější grafika než integrovaný Intel.

Navíc, nevím jak u Thunderboltu, ale samotný PCIe nemá hot-plug..

Určitě? Běžný HW to nemá, ale že by ve standardu ta možnost nebyla, to se mi nezdá. Měl jsem stroj s hotlug PCI, tuším že IBM Netfinity 5000 s 2 × Pentium 3, z doby kolem roku 2002.

[Hue]

Pořád i přes 4 linky půjde připojit podstatně výkonnější grafika než integrovaný Intel.

Všechno je rychlejší než IGP Intelu. Ale i tak, na hry to nebude, alespoň ne na ty novější. Samozřejmě, až vyrobí tu verzi s optikou, tam už by to mělo bejt o něčem jiným..

Určitě? Běžný HW to nemá, ale že by ve standardu ta možnost nebyla, to se mi nezdá.

Ok, ve standartu ta možnost je, ale popravdě jsem neviděl jediný stroj na kterým by to bylo funkční - popravdě asi to ani není potřeba, když až doteď to byla věc čistě pro vnitřek PC.

[Limoto]

Hotplug s PCIe samozřejmě jde, však co je asi ExpressCard

[GeoRW]

k tomu iPadu; v lete teplota v aute (na slnku) urcite presiahne tych 35 stupnov, takze by som ho tam nenehaval

[Vykook]

Nekde v utrobach internetu jsem narazil na recept, jak v lete na palubce pripravit bublaninu, takze teplota tam bude o moc vyssi

[pupu]

Mel bych tip do dalsiho dilu: http://www.oracle.com/technetwork/articles/systems-hardware-architecture/sparc-t3-server-architecture-176017.pdf . 512 virtualnich CPU ve 2U se mi docela libi... Pravda, nevim, jak moc je to podporovano v Linuxu.

[MilanK]

a zejména famózní LCD monitor od japonského EIZA, u něhož už nebudete nadávat na nedostupnost kalibračního a obslužného softwaru pro Linux.

Dovolil bych si doplnit, že kalibrací je ujita jen polovina cesty ke colour managed workflow. Pak ještě budete muset monitor charakterizovat (vytvořit profil popisující jeho zobrazování barev v kalibrovaném stavu).

A je tedy otázkou, zda tu sondu zvládne ovládat např. argyllcms, nebo použijete "tovární" profil (to bych si raději dokoupil MS Windows), nebo si koupíte jinou, podporovanou sondu (u té však můžete mít problém s její "neodladěností" na daný typ zobrazovače a tudíž nesmyslné měření).

[Stanislav Brabec]

Já mám monitor, který má ve svých LUT uloženy AdobeRGB a sRGB. Takže buď jej mohu provozovat v nekalibrovaném režimu (a nechat kompletně celý workflow na počítači – sonda+argyllcms, profil pro každou používanou úroveň jasu zvlášť) anebo zapnout AdobeRGB (nebo sRGB), a v počítači monitor charakterizovat zvolením jednoho z těchto standardních profilů (AdobeRGB je v podstatě barevnou nadmnožinou toho, co monitor umí). Pokud je firmware monitoru dobře udělaný, změna jasu je možná a tabulky nerozhodí (kalibrační LUT jsou uloženy pro každou úroveň jasu zvlášť).

První metoda je přesnější a umožňuje brát v úvahu i okolní osvětlení, druhá je pohodlnější.

Bohužel ani jedna z metod není dobře podporovaná v Linuxu – aplikace, které profilům rozumějí, zobrazují dobře, ale aplikace, které jim nerozumějí, předpokládají sRGB prostor, a zobrazují odporně zářivé barvy.

Ono je to dokonce ještě složitejší – správa barev vyžaduje 3D LUT tabulky, ale většina grafických karet zvládá pouze 1D LUT (anebo pouze nastavení gama). Zatím proto Linux LUT grafických karet pro správu barev nepoužívá, čímž přicházíme o cenné bity barevné hloubky. Lepší metoda barevný profil rozsekne na dvě části – hlavní korekce se pošle do grafické karty, a zbytek se koriguje softwarově. To sice podporuje argyllcms, ale pro GIMP už to je trochu problém. Kai-Uwe Behrmann pracuje na úpravě na úrovni X, ale není to úplně triviální práce. Již naimplementoval správu barev jako součást kompozitního správce.

[MilanK]

anebo zapnout AdobeRGB (nebo sRGB), a v počítači monitor charakterizovat zvolením jednoho z těchto standardních profilů (AdobeRGB je v podstatě barevnou nadmnožinou toho, co monitor umí).

Emulovat AdobeRGB ovšem onen monitor plně nezvládne ("pokrývá 97 % AdobeRGB"), takže použitím syntetického AdobeRGB profilu jako profilu popisujícího ten monitor nebude úplně ideální, byť nepochybně lepší, než nic.

Je to totéž, jako použít AdobeRGB syntetický profil pro charakterizaci monitoru, který fyzicky zvládne třeba 110% sRGB (AdobeRGB stále bude nadmnožinou toho, co monitor umí, ale jako profil monitoru nepoužitelný).

Takže před koupí bych počkal, až to někdo otestuje tu sondu s argyllcms

P.S. Mám též "téměř" AdobeRGB monitor a také by se mi líbilo, kdyby už fungoval CM pro všechny grafické prvky v uživatelském desktopu, nejen pro zobrazení fotek v pár aplikacích...

[Stanislav Brabec]

Proč by bylo AdobeRGB jako profil monitoru nepoužitelné, když vám monitor dá záruku, že své LUT vždy nastaví tak, aby zobrazoval správné barvy? Jediné, co nebude fungovat, je zobrazení barev mimo gamut monitoru (počítač jej nezná, proto musíte vždy použít absolutní kolorimetrický záměr a monitor se s tím pak nějak musí poprat; použití jiných barevných záměrů se však v prepress stejně nepoužívá – tam jde o to, že jsou přesně barvy uvnitř gamutu, a skutečnost, že 100% žlutá je mimo zobrazitelný rozsah, se musí oželet).

Vzhledem k tomu, že zdůrazňují, že kalibrace funguje i při vypnutém počítači, očekávám, že monitor se sondou bude fungovat buď právě takto, nebo nějak dopraví změřený profil do počítače.

[MilanK]

Proč by bylo AdobeRGB jako profil monitoru nepoužitelné, když vám monitor dá záruku, že své LUT vždy nastaví tak, aby zobrazoval správné barvy?

Nejsa matematik, v této oblasti nedokážu argumentovat - nicméně v argyllcms mailing listu se o tomto již diskutovalo.

Osobně bych řekl, že monitor se sám dokáže zkalibrovat tak, aby hodnota bílého bodu, černého bodu, gama, XYZ koloranty pro R, G a B co nejblíže ("téměř") definici AdobeRGB.

Pokud v GIMPu nastavíte profil monitoru AdobeRGB, máte obrázek v sRGB, pak GIMP přepočte R=255, G=0, B=0 na nižší hodnoty (AdobeRGB má sytější červenou než sRGB), třeba R=220, G=0, B=0, a pošle toto na grafický výstup. Monitor mapuje R=0 na nejnižší úroveň červené, které zvládne (zhasnutý R pixel), a R=255 na maximální hodnotu, kterou zvládne či emuluje (100% jas R pixelu).

Pokud 100% jas R pixelu monitoru je nižší než definice 100% červené v AdobeRGB, pak zobrazení R=220 nebude odpovídat očekávání.

Pochybuju, že by hw nastavením monitoru do "téměř" AdobeRGB došlo ke korekci barev v monitoru pro nezobrazitelné barvy (tj. např. R=253 by se zobrazilo stejně jako R=255) - to by znamenalo, že v monitoru je CMS engine, která očekává vstupní data dle (skutečného) AdobeRGB a převádí je do "téměř" AdobeRGB monitoru.

P.S. Jo, kdyby monitor podporoval např. 107 % AdobeRGB, tak neřeknu ani popel - prostě se jen trochu "omezí" na 100 % AdobeRGB a je to.

Vzhledem k tomu, že zdůrazňují, že kalibrace funguje i při vypnutém počítači, očekávám, že monitor se sondou bude fungovat buď právě takto, nebo nějak dopraví změřený profil do počítače.

Význam je v něčem jiném: jakmile jednou charakterizujete ICC profilem zkalibrovaný monitor, tak v budoucnu vám stačí ověřit, že monitor se nachází stále ve zkalibrovaném stavu - a tedy jeho charakterizace (ICC profil) stále platně popisuje barevné chování monitoru. A překalibrovat monitor (WP, BP, gamma, XYZ kolorantů) je rychlejší než opětovná charakterizace (a tedy aktualizace ICC profilu v systému a pro všechny aplikace) a EIZO kalibraci úplně zautomatizoval a učinil nezávislým na počítači.

Komunikace mezi monitorem a počítačem je možná (po D-SUB i DVI), ale často proprietární - tuším, že Richard Hughes (gnome-color-manager, gnome-color-daemon) se snaží z monitoru "vytáhnout" informace o jeho stavu (tedy aktuálně zvolené kalibraci/emulaci), ale nevím, jak je daleko. Např. můj Samsung XL20 produkuje neustále stejné EDID, ať už je v jakémkoliv režimu (emulace či kalibrace).

[Stanislav Brabec]

Ano, máte pravdu, kalibrace na barevný prostor s odlišným bílým bodem omezí nejvyšší jas monitoru. Pokud to však dělá přímo monitor, není to až takový problém. Kvalitní LCD monitory prakticky nikdy nezobrazují 100% jas pixelu. Pokud se dostanu do servisního menu mého monitoru, zjistím, že 100% signál z počítače odpovídá jen 50–70% maximálního dosažitelného jasu pixelu. Každý profil je tedy kompromisem mezi dosažitelným jasem a spotřebou na jedné straně a využitelnou škálou jasů (a pravděpodobně rychlostí odezvy, linearitou a stabilitou) na druhé straně.

Tak, jak to popisujete vy, by výrobce mohl dodávat tovární ICC profil, a monitor by jej pak automaticky dodržoval za všech podmínek. To samozřejme také dává smysl.

Také jsem se pokoušel vytáhnout informace z monitoru přes EDID/DDC, a také jsem zjistil, že je to značně zachybované. Mám Dell U2410, a AdobeRGB například pomocí DDC nezapnu.