Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Pro fungování se používá zařízení nazvané nanofotonický lavinový fotodetektor (nanophotonic avalanche photodetector), které je průlomem v celé oblasti. Jejich práce je založená na průzkumu „lavinového efektu“ v germaniu, což je materiál, který se v současnosti používá při produkci mikroprocesorů. Proč právě lavinový efekt? Příchozí impulz světla uvolní nejprve jen několik nábojů, které pak uvolňují další náboje, a tak dále, a tak dále, což se podobá lavině. Běžné fotodetektory přitom nejsou dostatečně výkonné.
Fotodetektor, který předvedla IBM, je zatím nejrychlejší svého druhu. Dokáže přijímat optické signály rychlostí 40 Gbps a současně je desetinásobně zesilovat. Zařízení navíc stačí napájení 1,5 V, obvykle bylo zapotřebí 20 až 30 voltů.
K lavinovému efektu dochází v rámci několika desítek nanometrů a dochází k němu velmi rychle. Malá velikost navíc přináší snížení šumu vzniklého při zesilování, konkrétně je šum menší o 50 až 70 % ve srovnání s běžnými fotodetektory.
V minulých letech dosáhla IBM celé řady dalších úspěchů v této oblasti: v roce 2006 šlo o nanofotonickou zpožďovací linku, která se používá k bufferování přijatých informací. O rok později byl vyvinut kompaktní elektrooptický konvertor, který, jak název napovídá, slouží pro převod elektrického signálu na optický. A v roce 2008 spatřil světlo světa (a to doslova) zase nejmenší optický přepínač na světě, který slouží ke směrování optických signálů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: