Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Současné vývojové jádro je 4.11-rc6, vydané 9. dubna. Linus řekl: „Vypadá to vcelku normálně, takže je tu pravidelné týdenní vydání rc. Je o něco větší než rc5, ale nijak výrazně a nic nevypadá zvláště znepokojivě.“
Seznam regresí verze 4.11 z 9. dubna obsahuje 15 známých problémů.
Stabilní aktualizace: 4.10.9, 4.9.21 a 4.4.60 byly vydány 8. dubna. Následovaly je aktualizace 4.10.10, 4.9.22 a 4.4.61 dne 12. dubna.
Nemyslím si, že bychom měli někdy všem aplikacím povolit přístup k celému adresnímu prostoru. Nemá to smysl. /bin/true nepotřebuje víc než 64 TB virtuální paměti. A doufám, že ani nikdy nebude.
—Kirill Šutemov (díky Jonu Mastersovi)
Uvědomuješ si, že tohle lidé říkali o téměř každém hranici paměti od 64K dál?
Daniel Vetter píše o tom, jak lidi dostat k tomu, aby revidovali kód. „Dojem z těch dvou článků by mohl být takový, že revidování kódu je těžké, neustále se nedostává schopných a ochotných recenzentů a tohle je stav, který panuje odnepaměti. Chtěl bych to vyvrátit díky našim vlastním zkušenostem v grafickém subsystému, kde jsme zavedli dobře fungující proces revidování ovladače Intel, centrálního subsystému a nejnověji prací na společně udržovaných menších ovladačích, který funguje úspěšně a ani to až zas tak nebolí.“
Stalo se již tradicí, že se jaderná síťová komunita schází dvakrát do roka na dvoufázové konferenci: neformální dvoudenní plenární zasedání pouze pro zvané, pojmenované Netconf, které se tento rok konalo v Torontu, a obvykleji vedená konference s jedinou stopou, otevřená veřejnosti a nazvaná Netdev. Autor tohoto článku, Antoine Beaupré, byl přizván, aby letos napsal o obou konferencích, jelikož se Netdev konala v Montrealu, jeho bydlišti, kde se rád setkal se všemi vývojáři, kteří se starají o tu část jádra Linuxu, která má na starosti síťování.
Tento článek se týká prvního dne konference, která spočívala v setkání zhruba 25 linuxových vývojářů pod taktovkou Davida Millera, správce jaderného síťového subsystému. Netconf nemá žádná formální sezení. Přestože někteří lidé přednášeli se slajdy, docházelo k častým přerušením (vlastně vítaným) a důraz byl kladen na odstraňování problémů, které se zasekly v e-mailové konferenci, a získávání návrhů, nápadů, řešení a zpětné vazby od ostatních kolegů.
Jedna z prvních větších debat se týkala funkce ndo_select_queue(), klíčové součásti linuxového systému pro polling, která určuje, kdy a jak se mají posílat pakety přes síťové rozhraní (viz netdev_pick_tx a spol.). Základní otázka spočívala v tom, zda je používání ndo_select_queue() v ovladačích dobrý nápad. Alexander Duyck vysvětlil, že lidé z Intelu zvažovali využití ndo_select_queue() k přiřazování front pro příjem a odesílání. Intelovské ovladače v současné době nevyužívají háček (hook) poskytovaný linuxovým jádrem a ukazuje se, že s funkcí ndo_select_queue() vlastně nikdo není spokojený. Heuristika, kterou používá, totiž nikoho netěší. Všichni (včetně Duycka) se shodli na tom, že by se již neměla používat, nebo alespoň ne pro tento účel.
Diskuze se obrátila směrem k bezdrátovým sítím, kde se tato funkce využívá extenzivně, ovšem k jiným účelům. Johannes Berg vysvětlil, že tamní využití ndo_select_queue() spočívá v klasifikaci provozu, například propasírování hlasové komunikace, i když je best-effort fronta již zabrána. V případě bezdrátových připojení by tuto funkci šlo nahradit řízením toku (flow control) interně, kde již pro jiné účely využívá mechanismus fq_codel, takže opuštění ndo_select_queue() se zdá být možné.
Problémem je pak aktualizace všech ovladačů, aby změnily své chování, což by představovalo spoustu práce. I tak to vypadá, že lidé přestávají používat obecné rozhraní ndo_select_queue() a preferují rozhraní pro správu front, která jsou specifická pro danou doménu nebo dokonce konkrétní ovladač (v případě Intelu).
Poznámka redakce: Reportáž ze zbytku prvního dne a ze dne druhého najdete na LWN.net.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz