Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Do konference přišlo celkem 1660 emailů, nejvíce jich poslali Andrew Morton, Ingo Molnar a Lee Revell.
9. črc - 29. črc
Ingo Molnar napsal:
Jak asi povětšinou víte, objevily se v této konferenci stížnosti, že se jádro 2.6 kvůli vysokým rozvrhovacím latencím nehodí pro opravdovou práci se zvukem (stěžovali si např. lidé z projektu Jack). Podíval jsem se na ty latence a v 2.6.7 jsou skutečně dost špatné - až 50 msec (!) latencí lze snadno dosáhnout při běžném zatížení na rychlých 2GHz+ x86 systémech - i při použití plně preemptivního jádra.
Abychom tento problém vyřešili, zjišťoval jsem spolu s Arjan van de Venem preemtibilitu nejrůznějších funkcí v jádře. Od začátku jsme pak znovuvytvořili patch, který se výkonem vyrovná lowlatency (nízká latence) patchům pro 2.4. Náš patch má však jiný design, dopad i přístup:
http://redhat.com/~mingo/voluntary-preempt/voluntary-pree mpt-2.6.7-bk20-H2
Narozdíl od lowlatency patchů nepřidává tento do zdrojáků spoustu rozvrhovacích bodů. Místo toho využívá bohatou, avšak v současné době neaktivní, sadu rozvrhovacích bodů, které už v jádře 2.6 jsou: debugovací kontroly might_sleep(). Jakýkoliv kód, který provádí might_sleep(), je vlastně v tu chvíli připraven spát. Patch tyto debugovací kontroly aktivuje a udělá z nich rozvrhovací body. To výrazně snižuje komplexnost a dopad.
I při použití těchto might_sleep() bodů (přes sto) však jádře zůstávalo dost zdrojů latence. Ty jsme nalezli a ručně opravili. Buď pomocí dalších kontrol might_sleep(), nebo pomocí explicitních přerozvrhovacích bodů. Občas bylo zapotřebí i zámku-brzdy.
Praktickým cílem tohoto patche je opravení všech zdrojů latence, které způsobují latence vyšší než ~1 msec. Rádi bychom se dozvěděli o pracovních zatíženích, která i nadále způsobují přeskakovaní zvuku i s aplikovaným patchem. Mně se takovou zátěž vytvořit nepodařilo (když nepočítám inicializační rutiny ovladačů).
Patch je také možné více konfigurovat než lowlatency patche pro 2.4: přidali jsme položku do .config, díky které lze volitelnou preempci povolit, za běhu lze použít nastavovadla v /proc/sys a při bootu parametry, kterými může být volitelná preemce (CONFIG_VOLUNTARY_PREEMPT) a jaderná preempce (CONFIG_PREEMPT) zapnuta i vypnuta.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
# zapnutí/vypnutí volitelné preempce (při
CONFIG_VOLUNTARY_PREEMPT)
echo 1 > /proc/sys/kernel/voluntary_preemption
echo 0 > /proc/sys/kernel/voluntary_preemption
# zapnutí/vypnutí jaderné preempce (při CONFIG_PREEMPT)
/proc/sys/kernel/kernel_preemption
/proc/sys/kernel/kernel_preemption
Přepínače 'voluntary-preemption=0/1' a 'kernel-preemption=0/1' můžete použít při bootu.
Všechny čtyři kombinace dávají smysl, jsou-li CONFIG_PREEMPT i CONFIG_VOLUNTARY_PREEMPT povoleny - ideální pro testování a porovnávání výkonu/latence.
Základní 2.6 jádro vypadá takto:
voluntary_preemption:0 kernel_preemption:0
2.6 kernel s povolenou volitelnou preempcí jádra odpovídá:
voluntary_preemption:1 kernel_preemption:0
2.6 kernel s jadernou preempcí je:
voluntary_preemption:0 kernel_preemption:1
a preemptivní kernel vylepšený o dodatečné zámky-brzdy se spustí takto:
voluntary_preemption:1 kernel_preemption:1
Všechny parametry mohou být kdykoliv bezpečně měněny.
Patch je proti 2.6.7-bk20 a obsahuje i opravy chyb v jádře, které byly odhaleny během vývoje patche. U mě sice funguje, ale stejně se při jeho používání mějte na pozoru!
Následovala rozsáhlá diskuze. Zprvu někteří vývojáři patch podporovali a k tomu se přidala spousta komentářů a kritiky od jiných lidí. Ale Andrew Morton neměl pocit, že by situace byla tak jasná. Považoval za vhodné prozkoumat konkrétní zátěže, které způsobovaly problémy. Napsal:
2.6+preempt určitě není teď tak dobrý jako 2.4+LL, ale 2.6 není ani tak hrozný. I při velkém zatížení filesystémů je těžké překročit zdržení 0,5 milisekundy. Existuje několik problémů v tom, jak ext3 nakládá s bufferem kontrolních bodů, ale na ty je docela těžké narazit. Mám pochybnosti o tom, jestli lidé od Jack používali při testování 'dbench 1000'.
Z toho všeho nabývám podezření, že problémy, na které narazili testeři Jacku, nebyly přímo spojené s dlouhými okamžiky nepreemptivnosti v jádře. Alespoň ne v základním kódu kernelu/fs/mm. V minulosti byly potíže s ovladači i2c, rolováním fbdev atd.
Musíme audio testery přivést k používání ALSA ovladačů, povolení CONFIG_SND_DEBUG při kompilaci jádra a nastavení /proc/asound/*/*/xrun_debug. Pak nám budou moci poslat postupy [traces] vedoucí k jejich výsledkům.
Co se patche týče, no, rozhazovat všude přerozvrhovací body není ani teď preferovaný způsob. Ale přidávání dalších kontrol might_sleep() je vychytralý způsob, jak to trochu zatraktivnit ;).
A poblíž dodal:
Opakuji, že nejsem přesvědčen o správnosti diagnózy současných problémů s audiem - podrobnější analýza může samozřejmě prokázat, že se mýlím.
Jinými slovy, ptám se, zda vůbec potřebujeme "volitelnou preempci", když "běžná preempce" funguje bezvadně.
O něco dále Ingo odpověděl v tom smyslu, že jedním z důvodů je i velikost kódu a rychlost. V distribuci Fedora zatím nechtějí zapínat běžný preemtivní kernel, protože s tím příliš mnoho věcí nefunguje a má výrazný dopad. Takže jsme hledali řešení, které by mohla využít běžná distribuce.
20. črc - 27. črc
Hannes Reinecke napsal:
Připojený patch omezuje počet současných hotplug procesů. Hlavním důvodem je současná situace, kdy každé zavolání call_usermodehelper způsobí execve() programu "/sbin/hotplug" bez kontroly, zda je k dispozici dostatek zdrojů pro úspěšné spuštění. To vede k tomu, že se hotplug zasekne, v nejhorších případech stroj ani nenaběhne.
Andrew Morton byl podobným chováním překvapen a zeptal se, co způsobuje tolik požadavků, že je výsledkem zatuhnutí. Christian Borntraeger odpověděl:
Nevím, jak se to podařilo Hannesovi, ale podobnou věc je docela lehké docílit skoro s každým s390/zSeries.
S pomocí Hardware Management Console nebo z/VM můžeš hotplugem připojit (deaktivovat/aktivovat/připojit/odpojit) téměř každou cestu kanálu. A protože cesta kanálu může připojit spoustu zařízení, spustí to hodně kontrol systému, což způsobí hodně hotplugů. Stejný počet kontrol systému může nastat při vadě hardwaru.
Asi před měsícem jsem si pohrával s vykostěnou verzí hotplug. Ten program byl tak malý a rychlý, že v mém případě korektně fungoval. Ale jak říkal Hannes, to by problém pouze oddálilo.
A Hannes potvrdil: Jak řekl Christian Borntraeger, nejde ani tak o explozi žádostí o modul, ale spíše nastartování mnoha událostí. Představ si natahování scsi_debug s 512 nebo více zařízeními...
23. črc
Mario Lang napsal:
Pracuji na BRLTTY[1], což je uživatelský démon, kterým se ovládají Braillovy terminály na unixových platformách. Jeden z našich ovladačů terminálů před nedávnem získal možnost přijímat (set 2) scankódy z klávesnice připojené přímo na terminál. To je moc fajn funkce, protože ten zmíněný terminál má bluetooth rozhraní a to z něj dělá kompletně bezdrátový terminál (vstup i výstup stejným připojením).
Přináší to však také problémy. Především se teď musíme zabývat rozloženími klávesnic. Kromě toho - vzhledem k tomu, že v současné době vkládáme přes TIOCSTI, myslím, že s tím mohou být problémy, jakmile se někdo přepne do konzole v X Window a přihlásí se o slovo modifikátory.
Nevíte někdo (a mohli byste mě nasměrovat), jestli má Linux nějaký mechanismus umožňující zpracování uživatelských dat z klávesnice kernelem, jakoby byla přijata z klávesnice systému? Tj. rozložení klávesnice by bylo ošetřeno stejným mapováním, jako je nastaveno pro systém.
Marcel Holtmann navrhl: Podívej se na podporu ovladačů na úrovni uživatele (uinput). A Samuel Thibault připojil:
Ohledně modifikátorů jsem poslal Daveovi patch, aby byly zpracovávány správně.
Ale překlad ASCII do scankódů i nadále závisí na překladu scankódů do ASCII prováděném kernelem, takže ta otázka je stále platná. Prohlédnu si uinput.
O několik dní později informoval Mario o postupu: Podpora uinput je teď vázaná na scr_linux.c. K napsání tohoto emailu
již používám přes uinput externí klávesnici mého bluetooth Braillova
terminálu 
. Používá se stejné rozložení jako je nakonfigurované pro
počítač. Naše obecná podpora AT2 mapuje na příkazy VAL_PASSKEY a AT2
podpora pro Linux mapuje AT2 sadu scankódů na to, co používá Linux
pro scankódy interně (tak trochu XT sada scankódů, ale ne úplně).
23. črc - 29. črc
Adrian Bunk napsal:
Vím, že je to off-topic, ale soud u nás v Mnichově rozhodl, že výrobce routerů (Sitecom) musí respektovat dopis, ve kterém jej Harald Welte vyzval, aby ukončil prodej svého routeru (pod pokutou 100.000 Euro), který používá netfilter/iptables, ale nejsou k němu zveřejněny zdrojáky firmwaru (německá verze rozhodnutí těch tří soudců je na http://www.jbb.de/ urteil_lg_muenchen_gpl.pdf).
Je docela pěkné slyšet, že soud rozhodl o vymahatelnosti GPL v německém právním řádu.
Prakash K. Cheemplavam poznamenal: Jak jsem tomu porozuměl, tak tohle bylo pouze předběžné opatření. "Skutečný" soud bude později. Prozatím připadá soudu rozumné ten dopis podpořit před finálním rozhodnutím, protože je vysoká "pravděpodobnost", že je GPL kompatibilní s německými zákony. A i kdyby nebyla, ta firma by nesměla GPL software používat.
Matthias Andree se zeptal, jestli už je konečný verdikt a Adrian odpověděl, že ne.
V originálu Kernel Traffic 272 vyšla navíc ještě tato témata:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
, ale česky tomu nějak vůbec nerozumím. Nechybí tam nějaká slovesa a podměty?
Chtelo to dat ten dopis do uvozovek...
Je tam "einstweilige Verfügung", čili skutečně "předběžné opatření"