Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Dnes ve 12:00 byla spuštěna první aukce domén .CZ. Zatím největší zájem je o dro.cz, kachnicka.cz, octavie.cz, uvycepu.cz a vnady.cz [𝕏].
JackTrip byl vydán ve verzi 2.3.0. Jedná se o multiplatformní open source software umožňující hudebníkům z různých částí světa společné hraní. JackTrip lze instalovat také z Flathubu.
Patnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 4. – 6. října 2024 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytváří všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Znáte to. Zaplatíte za softwarové vybavení počítače skoro dvacet tisíc korun. Máte-li štěstí, vše poběží, jak má. Nemáte-li a operační systém se začne sekat nebo textový editor po dopsání poslední stránky kompletně zničí formátování dokumentu, co uděláte? Kdyby software byl jako boty, šli byste jej reklamovat a žádali jeho výměnu za funkční produkt. Jenže softwaru to neplatí - přečtěte si licenční ujednání. Přišli jste po pádu o veškerou obchodní korespondenci? Zapomeňte na žalobu o náhradu škody. Přečtěte si licenci a zjistíte, že nemáte vůbec žádná práva. Jste jen otrokem či rukojmím v rukou softwarových firem.
Existuje cesta ven, k nezávislosti a svobodě. Je jím Linux a projekt GNU, jehož cílem je vytvořit svobodný software. Tady často dochází k nedorozumění - lidé si pod termínem Free Software představují nějaký freeware či obecně software, který je zdarma. Free ale není o ceně, nýbrž o vašich právech. Většina softwaru v tomto světě používá licenci GNU GPL 2, která vám sice podobně jako u komerčních firem neposkytuje žádné záruky o funkčnosti, ale na druhou stranu vám dává výrazná práva k danému dílu. A hlavně zaručuje, že vám tato práva někdo v další verzi nevezme.
Free Software je hlavně o pokroku a spolupráci. Někteří jeho ideje pohrdavě nazývají komunistickými, ale to je nesmysl. Takoví lidé je buď nepochopili, anebo se úmyslně snaží poškodit dobré jméno tohoto hnutí. Hlavní cíle vycházejí z vědecké praxe, která byla uplatňována po celou existenci lidstva. Myslíte si snad, že se za použití ohně či kola platily v pravěku licenční poplatky? Jak by svět vypadal, kdyby námořní kapitáni považovali mapy za své intelektuální vlastnictví a nikomu je neukazovali? Spolupráce a volná výměna znalostí a zkušeností akceleruje vývoj. Různé patenty jej naopak brzdí. Proto Free Software (či obdobné hnutí Open Source) pokládá takový důraz na svobodu zdrojového kódu.
V osmdesátých letech Richard Stallman založil hnutí Free Software, které započalo pracovat na projektu GNU. Jejich snahou bylo vytvořit programové prostředí, které má a vždy bude mít svobodný zdrojový kód. Vývojáři dokázali vytvořit překládač programovacího jazyka C a všechny hlavní nástroje a aplikace. Chybělo jim však jádro, s nímž by dokázali vytvořit kompletní operační systém.
Začátek devadesátých let přinesl levný hardware (PC založené na procesoru 80x86) a nástup internetu. Finský student Linus Torvalds byl znechucen omezeními operačního systému Minix a zkusil si naprogramovat vlastní operační systém pro svůj počítač s procesorem 386. Své pokusy publikoval na internetu pod licencí GPL. A stalo se nečekané - desítky vývojářů z celého světa se k němu připojily a začaly mu pomáhat vylepšovat tuto malou práci. Během krátké doby vznikl použitelný kód, který dokázal obsluhovat počítač! A to počítač, který byl cenově dostupný, ne drahé sálové počítače. Projekt GNU tak získal funkční jádro a zformoval tak svůj první kompletní operační systém.
Během několika let se komunita kolem Linuxu rozrostla z desítek vývojářů na několik set tisíc. Proč? Zvolená licence zajišťovala, že jejich příspěvek v podobě úprav zdrojového kódu nikdy nebude ztracen či zneužit v uzavřeném softwaru. První je zaručeno tím, že kdokoliv smí dělat úpravy, ale nesmí změnit licenci. Takže i kdyby se původní autor přestal věnovat vývoji, může být snadno nahrazen. A zneužití je zabráněno nakažlivostí zdrojového kódu vydaného pod licencí GPL. Začlenění třeba jediné řádky takového kódu znamená, že i veškerý ostatní kód musí být šířen pod touto licencí. Což ve svém důsledku znamená zveřejnění zdrojového kódu.
Operační systém GNU Linux je tvořen jádrem, základními knihovnami, nástroji, grafickým rozhraním a aplikacemi. Všechny tyto součásti jsou chráněné licencí GNU GPL verze 2. Ta zaručuje, že tyto prvky vždy zůstanou pod touto licencí. Z toho vyplývá, že Linux je a vždy bude zdarma.
Jak je ale možné, že některé distribuce jsou komerční a za jejich používání se platí? Tyto firmy neprodávají Linux, ale jeho balení. Vezmou totiž jednotlivé části a přeloží je do binární podoby, propojí je, otestují výsledek, napíší instalační příručku a výsledek zabalí do úhledné krabice. Navrch ještě přidají podporu, ať už emailem nebo po telefonu. Úpravy zdrojového kódu jednotlivých komponent v souladu s licencí GPL zveřejní.
Ale distribuce sama je samostatný produkt, pro který si mohou zvolit libovolnou licenci - třeba i komerční. GPL se týká nakládání se zdrojovým kódem, nikoliv používání výsledného programu, proto ji distributoři neporušují. Ve skutečnosti tyto firmy jako MandrakeSoft, Redhat, nebo SuSE výrazně přispívají vývoji Linuxu, neboť zaměstnávají spoustu vývojářů Free Softwaru. Takže zakoupením distribuce vlastně zprostředkovaně podporujete další vývoj Linuxu.
Jak jste si mohli přečíst, operační systém Linux je opravdu šířen zdarma. Jeho licence zaručuje, že tomu tak bude navždy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
To by bola "BSD-style licence". GPL uklada povinnosti tomu, kto modifikuje GPL kod a tuto modifikaciu siri. Z tychto povinnosti tazia ostatni.