MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Zatim.
) tak to neni jedine vetsi na cem delam.
Takze v nekterych vecech z uzivatelskeho hlediska je na tom Linux lepe, ovsem stale ma co dohanet. Jde o to, co Windows uz leta maji, a Linux sice taky, ale ne "much user-friendly".
Doufam, ze se Linuxu do budoucna podari vytvorit distribuce natolik uzivatelsky jednoduche, ze laik bude muset uvazovat opravdu pouze nad vlozenim instalacniho CD do sveho PC (v pripade instalace), ci zmacknutim nejakeho tlacitka v prostredi X-Window. Ze se Linuxu podari odstranit obcasne (ci stale) uzivani konzole a jinych veci, ktere uz po uzivateli chteji, aby se v Linuxu vyznal.
Jde o desktop. Jediny duvod, kvuli ktereho vetsina plain-users basni pouze o Windows, je krome neznalosti niceho jineho (MS Office, jen MSOffice!... treba) slozitost pri reseni urcitych problemu v Linuxu. Plain user pocitac potrebuje pouze ke sve praci. Uz nyni vi, ze pro spusteni sve kartoteky pacientu ci jinych aplikaci mu staci zmacknout jednu ikonku na desktopu, a je ve svem dobre znamem prostredi.
To je to, co uzivatel potrebuje! Jestli je to pod Windows, ci Linuxem nebo MacOS, mu je ukradene!
Musi mit pred sebou prijemne jednoduche graficke prostredi, ve kterem se jednoduse zorientuje a dopidi se ke kyzenemu cili, at jiz se zobrazeni fotek ci dalsich veci tyce.
A tohle Linuxu obcas jeste stale chybi. Jednoduchost. O to by se mely postarat distribuce, jako treba Mandrake ci jine (zadnou krome Redhat jsem jeste nikdy nepouzival, takze nemuzu distros prilis rozebirat
.
Doufam, ze se to Linuxu jednou podari. Co nejdrive. Aby i domaci uzivatele mohli pouzivat Linux stejne jako Windows, aniz by kvuli beznym operacim museli treba zbytecne platit za licence a ruzne zalezitosti kolem SW licenci spjate.
User-friendly desktop. Tohle je myslim jedina vec, ve ktere Linux pokulhava za Windows. A stale tuto zalezitost dohani (diky ruznym distros, jak uz jsem rekl). Jakmile se to nektere distribuci jednou podari, normalni uzivatel vam klidne prejde pod Linux. Protoze tomu je to opravdu jedno.
U MacOS je hlavni nevyhoda v tom, ze pocita vyhradne s anglictinou a ne vicejazycnym prostredim. Takze tudy cesta nevede. Coz znamena, ze MacOS zustane i nadale vyhradne pouze na americkem ci anglicky mluvicim trhu uzivatelu.
U Linuxu jde jen o to smazat rozdil v user-interface mezi jakymkoli operacnim systemem, a ma vyhrano. Respektive, potom nebude mit jediny duvod, proc by ho nemohli pouzivat i plain users, at jiz doma ci v praci. Az se tohle Linuxu podari, dostane se do dalsi faze, a sice podpory aplikaci (tedy SW). Vetsina SW se dnes vyviji na platforme Win32API. Jsem rad, ze nektere firmy pri vyvoji projektu jiz nyni zacinaji pocitat s multiplatformnim nasazenim jejich prave vyvijene aplikace. Jenomze takovych firem je jeste strasne malo. A tam vidim hlavni problem budoucnosti Linuxu.
Pokud si plain user koupi jednu aplikaci, a zjisti, ze ji muze spustit na jakekoli platforme, potom ma firma o zakazniky vystarano. Jenomze tato stranka jeste stale vyrazne pokulhava. Bohuzel.
Totiz hlediska se prekryvaji a to obchodni ja take dulezite. Programatori budou radeji vyvijet pod Windows, protoze si za to mohou vyinkasovat vetsi odmenu a problemy svezt na operacni system. Podobne jako u nasich mobilnich operatoru: Oskar bude vzdy tim nejmensim, protoze nezavisli prodejci na nem nevydelaji a ti budou vzdy uprednostnovat ten drahy zbytek.
Muselo by se jit k tomu od zacatku: kdy se clovek poprve dostane k pocitaci? Doma nebo ve skole a tam je mu vysvetleno, ze na internet se dostane pres ikonu e a psat muze kliknutim na ikonu W. V te dobe je mu uplne jedno co je za tim a u 99% uzivatelu to tak zustane. Nemaji moznost zjistit, ze existuje neco jineho a tomu obycejnemu uzivateli je to take uplne jedno. V te dobe by se mu melo vysvetlit, ze internetovych prohlizecu je vic druhu, ze psat dopis muze v jinem programu.
A na konci: Na konci je treba distribuce, ktera bude schopna po instalaci bezet a provozovat zakladni programy bez problemu. Radsi jeden program v distribuci, ale funkcni, nez pet, ktere neslapou. Duvody proc neslapou jsou pro linuxaky drobnosti (napr. bezi pouze pod rootem, ale chybove hlasky se tykaji neceho jineho, instalace nenastavila linky ap) ale BFU jen nastve, ze nejede.
A linuxova specialitka: Na jedne distribuci program bezi, na jine ne. Tady ma Linux co zlepsovat.
Zak nebo student, ktery po vystudovani (ne oboru pocitacu) bude hledat praci, kterou nenajde.
Vsude chteji pracovnika znaleho Office a Windows nebo jine WIN aplikace.
Ten si pote rekne: "Na co mi ten Linux je, kdyz vsude chteji Win ?"
Na zaklade teto skutecnosti posle sve pripadne deti do jine WIN skoly a skoly s Linuxem se mohou klidne zavrit.
Jinak jsem velky fanda LINUXU a nechtel jsem ho tim nejak ocernit.
Ad RedHat: Uvedena kauza mirne souvisi s faktem, ze dost lidi si mysli, ze RedHat se nechova prave moc ferove k nekterym subjektum - konkretne KDE. RedHat si jako svuj "desktop of choice" zvolil Gnome (coz melo pravdepodobne co delat s tehdejsimi licencnimi podminkami Qt). S tim nikdo problem nema. Od te doby, co vsak RH KDE dodava (predevsim verzi 3.x, tedy RH 8 a vyse) - prevazne kvuli popularite toho desktopu - to je jedna dlouha serie, abych se vyjadril diplomaticky, nestastnych rozhodnuti. Projevuje se to jak na poli PR, tak primo v softwarove rovine.
Jinak musim zminit, ze me podobne veci sice zajimaji, ale pouze proto, ze me bavi sledovat diskuze, ktere se kolem toho toci. Zadnou primou ucast na nich nemam. Pro me to konci tim, ze RH proste nepouzivam - priznavam, ze otazka taiwanske vlajecky je dost k tomu, abych se proste poohledl jinde, ale vzhledem k tomu, ze mi nevyhovuji rpm-based distra, tak to stejne nemusim resit.
Tiskni
Sdílej: