Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Soubor /etc/fstab
je, jak už to tak v systémech unixového
typu bývá, obyčejný textový soubor. Jeho účelem je systému popsat
jednotlivé diskové svazky a vysvětlit mu, co, jak, kdy a podobně.
Fstab je na první pohled podivné slovo, ale je to jednoduchá zkratka ze slov filesystem table, což můžeme volně přeložit jako "tabulka souborových systémů".
Jako do všech důležitých souborů má do něj přístup pouze velitel systému (chcete-li, třeba root). Ten jako jediný může rozhodovat o osudu jednotlivých svazků.
Těmito svazky jsou obvykle jednotlivé oddíly disků, ale není to
pravidlem. Fstab může vlastně popisovat cokoliv, co lze připojit příkazem
mount. Malý příklad: Chceme připojit disketu do adresáře
/mnt/floppy
. První disketová jednotka je označená v systému
jako fd0, takže jako root zadáme příkaz
# mount /dev/fd0 /mnt/floppy -t vfat
Tímto příkazem říkáme, že chceme připojit blokové zařízení
/dev/fd0
do adresáře /mnt/floppy
a že je na něm
souborový systém typu vfat.
Představte si, že byste takový příkaz vypisovali při každém připojení jednotlivého média. Navíc byste znemožnili práci s disky obyčejným uživatelům, kteří nemají práva na připojování a odpojování svazků.
Už je vám asi jasné, že právě toto řeší soubor fstab
. Jeho
syntaxe je prostá: co řádek, to svazek. Na každém řádku je několik položek
oddělených standardními oddělovači (mezerami nebo tabulátory). Pořadí je
podstatné a nezaměnitelné a musíme jej dodržet.
Malý příklad takového řádku:
1 2 3 4 5 6 /dev/fd0 /mnt/floppy vfat noauto,user 0 0
Tohle je stručné vysvětlení jednotlivých položek. Většina z nich si zaslouží podrobnější popis, takže jdeme na to:
/dev/hda2
), tak i
označení vzdáleného svazku, třeba přes SMB
(//kuchyn/dokumenty
)./mnt
. Pro swap se zadává none
, protože ten se
nikam nepřipojuje./proc/filesystems
. Jejich množství a typ záleží na
verzi jádra a zavedených modulech. Mohou to být: proc, tmpfs, ext2, ramfs,
iso9660, devpts, ext3, usbdevfs, usbfs a další. Můžete také použít výraz
auto a jádro se pokusí obsah samo detekovat.noauto
(nepřipojuje svazek automaticky při startu)users
(s tímto svazkem mohou pracovat i běžní
uživatelé)codepage
(znaková sada, ve které jsou názvy souborů)iocharset
(znaková sada, do které se budou převádět
názvy souborů)noexec
(nespouštěj soubory na tomto médiu)umask
(nastavení práv u souborů)ro
(read only - pouze ke čtení)rw
(read write - čtení i zápis)dump
, který podle ní pozná,
zda má provádět zálohu svazku. Jednička znamená zálohovat, nula
nezálohovat.fsck
aby zjistil, jako kolikátý bude svazek
kontrolován. Jednička by měla označovat kořenový
svazek (připojuje se do /
), dvojka pak ostatní a nula ty,
které se kontrolovat nebudou.Každý řádek (tedy i poslední) musí být ukončen enterem (odřádkován). Podle něj pak programy poznají, že informace o svazku končí. Častou chybou je nezapsání enteru na konec posledního řádku. Pokus o připojení pak končí chybou.
Oddíly označené jako swap, jsou připojovány při startu systému pomocé
příkazu swapon -a
. Stejně tak je lze odpojit
pomocí swapoff -a
.
Soubor jsme si popsali a teď se ještě podíváme na nejčastěji kladené otázky, čili FAQ:
Souborový systém FAT (a některé další) neumožňují ukládání práv.
Proto souborům na nich jádro přidělí jen virtuální práva. Toto chování lze
nastavit pomocí parametrů uid
a gid
, za nimiž
následují id čísla uživatele a skupiny, které budou patřit soubory na daném
svazku. Dalším důležitým parametrem je umask
, který nastavuje
bity, které ve výsledku nebudou u souboru nastaveny. Nejčastěji
chceme, aby nebyly všechny soubory spustitelné. To nám zajistí právě umask.
Chceme vypnout spouštěcí právo, což je první bit. Problém ale nastane s
adresáři, které přijdou o právo x a nebude možno do nich vstoupit. To řeší
parametr dmask
, který pracuje stejně, ale týká se pouze
adresářů. Příklad:
/dev/hda3 /mnt/fat vfat
umask=111,dmask=000,gid=500,uid=500 0 0
Při dotazu na souborový systém dostane jádro názvy souborů v určitém kódování. Tak se vám i zobrazí. Součástí jádra je ale i mechanismus pro jejich převedení do kódování, které používáte. K tomu slouží parametry codepage a iocharset. Příklad převedení kódování z 852 do iso8859-2:
/dev/hda3 /mnt/fat vfat iocharset=iso8859-2,codepage=852 0 0
Aktualizace: Na většině moderních systémů se již používá kódování UTF8, takže by řádek vypadal takto:
/dev/hda3 /mnt/fat vfat iocharset=utf8,codepage=852 0 0
Díky tomu, že FAT nemá zmíněná práva, nedaří se jádru do něj tyto
informace dostat. K tomu, abychom nebyli pořád upozorňováni, souží parametr
quiet
. Příklad:
/dev/hda3 /mnt/fat vfat quiet 0 0
Tak je to v unixu zařízeno. Standardně je možno se zařízeními pracovat jen jako root. Asi byste nebyli rádi, kdyby vám nějaký uživatel na serveru odpojil půlku věcí. Pokud ale chcete i uživatelům dovolit připojovat/odpojovat některé svazky (obvykle cdrom, diskety, apod.), použijte parametr users. Přiklad:
/dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 users 0 0
Některé "přítulné" distribuce používají k automatickému připojování démona, který sám sleduje, co se děje a automaticky připojuje/odpojuje zařízení. fstab používá stále jako svůj konfigurační soubor. Řádek pro supermount může vypadat třeba takto:
none /mnt/cdrom supermount
dev=/dev/hdc,fs=auto,ro,--,iocharset=iso8859-1,codepage=850 0
0
Položky jsou velmi podobné, jen místo souborového systému je potřeba zapsat supermount a do parametrů přidat několik informací pro démona.
Jádro podporuje některé speciální souborové systémy jako tmpfs a
procfs. Oba jsou to virtuální souborové systémy. Tmpfs slouží jako ramdisk.
Data, která na něj uložíme, zůstávají v paměti a neukládají se nikam na
disk. Procfs je standardně připojen v adresáři /proc
a
umožňuje získávat důležité informace od jádra. Opět doopravdy neexistuje a
jádro jej vytváří virtuálně.
NFS je standardní unixový způsob sdílení dat po síti. Máte-li přístup k síťovému svazku na NFS, stačí přidat řádek, jehož prvním parametrem bude název serveru a celá cesta ke svazku:
server:/usr/local/pub /mnt/pub nfs ro 0 0
Nfs má některé svá specifika a řadu parametrů, kterými lze ovlivnit jeho chování. Doporučuji proto prostudovat manuálovou stránku nfs(5).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
fsck
ví nejlépe, co paralelizovat a co ne. Ale výjimečně může být vhodnější mu pořadí předepsat.
0 000 1 000 11 010 11 0 100 0 110 10 100 00a právě takové soubory mně lákají. Např jak vydolovat informace z i2c co sídlí v /proc nebo /sys :)
Může být. Napište, co vás zajímá a pokud to bude téma zajímavé pro všechmy, vzniknou další podobné články.mna by zaujimalo z fstab smbmount. Viem, ze je to v manuale,alebo na webe,ale Vas clanok bol velmi pekne a prehladne napisany.
noexec
ci showexec
muze fungovat spise jen pro fat, pro iso non Rock Ridge je urcen parametr mode=
sync
a system bude vse rovnou zapisovat
man mount
man mount
.