Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
S 3.11 jsem nic moc nedělal, vytvářel „skripty“ na automatické rozbalení her spuštění, uložení nastavení a opětovné zabalení a pak to všechno narval do M602 do N-úrovňového menu. A pak jsem valil v DOSu a bcc 3.1 a snažil se udělat od základu, „GUI-objekty“ jako v turbovision, dosud mám mini-blok v hlavě, kdyby mi někdo řekl, že mám udělat „edit“ (zadávací pole) rolovací v levo v pravo se šipkami s možností označení a copy∧paste, přepis či vkládání. Pak jsem mi to přestalo líbit a dělal jsem CAD/CAM pro soutružení ve VGA grafice pod DOS (z kterého nic nebylo, jen prostředí načítající DXF plus pár fcí.)
S tím co píšeš jsem blbnul až s W95 a taky tenkrát jsem udělal první hardcore předchůdce layout-u ke klávesnici.
Co Yahoo, ale co pak Altavista ;).
turbovisionVtedy bolo slovo turbo veľmi "IN". Všetko bolo turbo, Turbo pascal, Turbo C a aj na počítači bolo tlačítko turbo ktoré mal každý stále zapnuté a preto nejak postrádalo zmysel, ale bolo to "IN" :)
a dělal jsem CAD/CAM pro soutružení ve VGA grafice pod DOSTo ja som urobil program ktorý vedel krásne robiť s bezierovymi krivkami. Vtedy bol populárny Corel Draw, ale zďaleka to nevedel tak dobre ako Signlab ktorý to všetko robil intuitívne. Ja som zobral to najlepšie z oboch a popritom začal stavať CNC frézku, nič z toho som nedokončil. Ale na prácu z krivkami čo som naprogramoval som bol ešte dlho pyšný.
jsem udělal první hardcore předchůdce layout-u ke klávesnici.Pekné :)
Co Yahoo, ale co pak Altavista ;).Asi preto som ju nepoužíval :)
Keď vyšiel Win95 šéf ho chcel kúpiť a ja som kdesi zohnal free utilitku ktorá z 3.11 spravila na nerozoznanie 95.Calmira
Schválně jsem tam vyfotil „sledování systému“, na tom bylo bezva, že i úplný „neznalec“ po týdení práci pochopil, co to dělá a kde je případně problém/úzké místo.
Žádné 32bit šmejďárny (ani v HW ani v SW)
Ale hlavně obraz, grafika(48bit RGBA) + kábl + kvalitní monitor = jemnost a věrnost, která tu už není.
A co jako navíc?
Hry na to pařit šlo, má to optické výstupy, cinche in i out, i digital in i out, externí SCSII, přípojku na 3D brýle. Video ustřiháš se zvukem si pohraješ a grafiku na dobrém monitoru stále „citlivější“ než nejnovější HW, nohy ti to ohřeje a na 256MiB RAM udělal's třeba v CAD/CAM věci na co dnes nestačí 16GiB. A ten FileManager i některé desktop fitčurky by mohly závidět nejnovější prostředí. Jen design je holt před-rokem 2000 (vyfocený je téměř „default“ a „ořezaný“ systém).
Mám to, neřekl bych, že to používám aktivně, chtěl jsem trochu rozčísnout ty monotóní desktopy .
Je to větší než „kyslík“ ...... Octane2.
Můžu tě ubezpečit, že někdy je to stále pecka a řekneš si, vždyť už tenkrát to měli oni vyřešené a tady se s tím někdo patlá fčul a objevuje nový světadíl… tuším Ameriku…
Toto je mašina, která měla původně myslím 512MiB nebo 1GiB RAM a je to jedna z posledních (pak se ještě chvilku na to brali SUN-y) co byla pro CAD/CAM CATIA V4, s CATIA V4 se u nás začínalo začínalo se na SGI Indigo² IMPACT R10000 původně 128MiB RAM a pak se zvedla na 256MiB RAM, výkon oproti PC byl úplně někde jinde a obraz (stínovaný režim) nebyl, dle mého, doposud překonán, ale vyžaduje to srovnání na kvalitním CRT. A možnost paralelně počítat a dále pracovat (bez omezení), byla dohnána (a předehnána) relativně nedávno (5 let zpět s použitím XENON-ů a 15K či SSD disků pro prac. stanice).
A schopnost zpracovat velké množství dat s malou RAM s dobře napsaným SW byla a stále je úžasná - nyní se jede na to že HW není problém, takže se nešetří a nemyslí (zjednodušuje se vývojová práce). V nových SW (CAD) jsou velké problémy se specifickým zpracováním dat a to i když je 32+GiB RAM, a tenkrát se to dělalo i na 256MiB RAM (je to hodně o datovém stromovém/objektovém a provázaném přístupu, což je často fajn, ale omezení rostou kdoví z jakou mocninou a to HW ve specifických případech nedožene).
Tiskni
Sdílej: