Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Počítač na který se potřebujeme dostat, běží ve vnitřní síti (s neveřejnou IP adresou) a jediný způsob jakým se uživatel může dostávat na web je prostřednictvím autorizované HTTP proxy. Za předpokladu že je správce proxy paranoik jsou pro komunikaci povoleny maximálně porty 80 (http) a 443 (https).
V takovém případě nezbývá, než mít možnost spustit na vzdáleném stroji ssh démona tak aby naslouchal na některém z povolených portů.
Přitom je třeba zajistit, aby se nedostal do konfliktu s jinou aplikací. Tj. pokud na vzdáleném stroji běží také https tak může mezi ním a ssh démonem na portu 443 vznikat problém. Dejme tomu, že na proxy je povolen také port 17222. Pak tedy na vzdáleném stroji spustíme ssh démona naslouchajícího na tomto portu:
UserVenku@verejnystroj~$ /usr/sbin/sshd -p 17222
Tím získáme ssh server naslouchající na povoleném portu ke kterému se může uživatel z vnitřní sítě připojit. Protože je však v síti za autorizovanou HTTP proxy, tak to nemůže provést přímo, ale musí mít k dispozici nějaký nástroj, který mu to umožní.
Takovým nástrojem je třeba aplikace proxytunnel. Pokud je v systému nainstalovaná, stačí do souboru ~/.ssh/config
v adresáři uživatele, ketrý se bude připojovat na verejnystroj přidat následující:
Host cokoliv ProtocolKeepAlives 30 ProxyCommand /usr/local/bin/proxytunnel -p <IPproxy>:<PortProxy> \ -u <ProxyUser> -s <ProxyUserPass> \ -d <IPverejnystroj>:17222
Je doufám jasné, že místo údajů v lomených závorkách je třeba dosadit příslušné údaje. Parametr ProtocolKeepAlives zajistí, že ssh klient v pravidelných 30 sekundových intervalech pošle datový paket, kterým spojení oživí. Pokud bychom tento parametr neuvedli, tak je velmi pravděpodobné, že by nám proxy brzy toto spojení odstřihla.
Pokud jste se dostali až sem, tak by mělo být možné se přihlásit z terminálu počítače ve vnitřní síti pomocí na stroj venku.
user@stroj~$ ssh UserVenku@cokoliv
Jistě jste si povšimli, že při připojení není uvedena přímo adresa veřejného stroje, ale název, kterým je toto připojení identifikováno v souboru ~/.ssh/config
Pokud nám výše uvedený postup funguje a uživatel ze stroje ve vnitřní síti se přihlásí na veřejný stroj, tak by již mělo jít vytvořit také ssh tunel z veřejného stroje na stroj uvnitř.
Jak už jsem uvedl, aby to bylo možné, musí běžet také na stroji ve vnitřní síti ssh démon. Většinou tomu tak je a běží na standardním portu 22, ale nemusí tomu tak být. Pak je třeba, aby měl uživatel možnost sám spustit ssh démona na některém neobsazeném portu třeba pomocí sudo
user@stroj~$ sudo /usr/sbin/sshd -p 444
Pak vytvoří tunel:
user@stroj~$ ssh -R <LibovolnyPort>:localhost:<PortSshStroje> UserVenku@cokoliv
Po vytvoření tunelu se pak může kdokoliv kdo má účet na stroji ve vnitřní sítě z tohoto veřejného stroje přihlásit na jeho stroj následujícím příkazem:
JinyUserVenku@verejnystroj~$ ssh -p <LibovolnyPort> JinyUserUvnitr@localhost
Připojení na vnitřní stroj by mělo být možné po dobu trvání tunelu. Tzn. dokud jeji uživatel z vnitřní sítě nezruší, nebo dokud "neodstřelí" démona naslouchajícího na jeho stroji.
Pro správce: Uvědomte si, že každý takový tunel je bezpečnostním rizikem pro vnitřní síť, proto dobře zvažte komu umožníte přístup k ssh na vzdáleném stroji (nahradit vnitřní stroj vlastním není až takový problém) a stávajícího ssh démona pokud možno co nejvíc zajistěte proti zneužití. Také zakažte všechny nepužívané porty a ty které necháte povolené průběžně monitorujte.
Pro uživatele: Pamatujte, že na internetu je člověk jako nahý. Každá datová komunikace se někde loguje a není vůbec žádný problém pro zkušenějšího administrátora zjistit že někdo dělá neplechu. Jen paranoik si může myslet, že mu někdo analyzuje obsah odchozích a příchozích dat, nicméně síťové adresy, použité porty, uživatelská jména a objem dat napoví mnohé. Nehřešte na benevolenci svých správců a nezneužívejte možností tunelování. Vyhnete se tak nepříjemným otázkám.
Dokument vytvořil: Aleš Kapica, 25.1.2007 10:54 | Poslední úprava: miso, 3.6.2007 20:25 | Historie změn | Zobrazeno: 2158×
Tiskni
Sdílej: