Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
[petr@soban ~]$ uname -a Linux soban.doma 2.6.15-1.1833_FC4 #1 Wed Mar 1 23:41:37 EST 2006 i686 athlon i386 GNU/Linux [petr@soban ~]$ cat /proc/driver/nvidia/version NVRM version: NVIDIA Linux x86 NVIDIA Kernel Module 1.0-8174 Tue Nov 22 17:48:37 PST 2005 GCC version: gcc version 4.0.2 20051125 (Red Hat 4.0.2-8) [petr@soban ~]$
PS. Takže jak nainstaluji FC5 tak použiji jádro z FC4 a bude klid.
přinejhorším bych si jádro přeložil sám - budu to potřebovat.
Zatím tahám DVD FC5 takže instalace bude asi až v uterý kdy mám celý den volno a budu si s tím moci hrát.
Linux/x86:
# sh /path/to/NVIDIA-Linux-x86-1.0-8178-pkg1.run --extract-only
# cd NVIDIA-Linux-x86-1.0-8178-pkg1
# patch -p0 < /path/to/NVIDIA_kernel-1.0-8178-U012206.diff.txt
# ./nvidia-installer -n
A nakonec upravit patřičně konfigurák Xorg.
Pokud chcete stabilní OS tak nepoužívejte novinky
PS. Již mám FC5 s jádrem 2.6.16-1.2069_FC5 #1 Tue Mar 21 17:12:57 EST 2006 i686 athlon i386 GNU/Linux a i ovladače nvidie NVRM version: NVIDIA Linux x86 NVIDIA Kernel Module 1.0-8178 Wed Dec 14 16:22:51 PST 2005
A nebo se to da videt i naopak. Proc je mozne, ze ve Windows to jde a v Linuxu ne?Myslite ten 5 let stary OS? A taky mi nezbyde nez opakovat prispevek vyse: Jinak pokud jste to ještě nepochopil tak FC je testovací linux od RH
Proc v tom je Linuxu takovy bordel a kazda distibuce si jede po svem?Protoze kazdy si vybere pro sebe takovou, jaka mu vyhovuje, a nemusi se stvat s necim, co mu nesedne. Vsimnete si, ze kdo si uz nejakou distribuci vybral, na ni vetsinou nenadava. Jednak se s ni naucil pracovat, protoze mu jeji styl vyhovuje, a pak je take vetsinou obeznamen s riziky vyvojovych fazi. Napriklad taky vi, ze i v prvnim ostrem release se vetsinou dochytavaji chyby. A to i kdyz jde o "krabicove distro", ktere se prodava zakaznikum, natoz o komunitni distro jako je Fedora.
Ja se nVidii nedivim. Je urcite daleko jednodussi udelat ovladac pro system, ktery je dobre zdokumentovany, nemeni se kazdy mesic, nema miliony verzi a ma stabilni sadu knihoven a rozhrani,neboli se nemeni nekolik let... samozrejme. Taky to nekdo muze videt jako ze takhle vyvoj chcipne. Aneb at si myslite co chcete, lide v nVidia si budou delat, co uznaji za vhodne :P
A stejne je mi divne, ze by to ani jediny z vyvojaru nebo testeru FC neozkousel. To je fakt tezko uveritelny.Ani ne - na neco podobneho clovek narazi kazdou chvili. Tady tusim slo o to, ze to nebylo vcas zarazeno na instalacni CD, ne ze by to nebylo opraveno. A to je vzdycky kompromis, na co cekat a na co ne... Ale i obecne, kdyz se testoval ABC Linux 2005, tak se ani komunita abicko moc nepretrhla (a tim padem na to doplati ti, kteri maji jiny HW nez tech nekolik malo ochotnych testeru). Kazdy jen trochu zkuseny uzivatel Linuxu vi, ze kdyz chce stabilitu, tak se vyplati pockat po vydani novinky na nejdulezitejsi opravy, protoze teprve po vydani ostre verze se zacne poradne testovat (stahnou si to desetitisice nedockavcu ;)
No nic - tesil jsem se, ze si prohlednu novinky v FC5, ale nemam ted hodinu cas se v tom rejpat. Uz to zacina byt oravne. Do urcite doby je to zabava, ale ted uz moc ne.Vite co je problem? Ze se nachazite nikoliv v systemu prodejce-zakaznik, ale v komunite vyvijejici a testujici NOVE technologie. Nikdo vam FC5 nenabizi jako vyzrale reseni do produkce, je to proste novinka - a to ne na trhu, ale novinka predjimajici smer vyvoje distribuce, ktera se prodava (RHEL). Pouze mate tu vzacnou prilezitost jako tovarni jezdec usednou za volant auta, ktere se dostane na trh nejdrive za rok, za dva, a ze se pocita s tim, ze prave VY najdete mozne chyby. Proto muzete svou otravenost pricitat hlavne sve nedockavosti ;)
Pokud se nemylim, existuji distibuce, ktere se "neboji" ne-open-source programu v tom smyslu, ze napr. do urcite miry je na ne daleko jednodussi nainstalovat napr. MP3 nebo ovladace pro nNividi? Neni to treba SuSE?
Tiskni
Sdílej: