Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Kazdopadne tahle anketa me hodne potesila
Vždycky když vidím ta hnusná obrovská tlačítka a vůbec odporné tvary GTK widgetů, naskakuje mi kopřivka. GTK můžou používat jen lidé s rozlišením obrazovky větším než 1600x1200, protože takové plýtvání místem na widgetech se jen tak nevidí. To je taky důvod, proč, ač mandrakista, nemám rád klikací nástroje mandrake.
Ale možná je to usability feature pro uživatele, kteří mají problém trefit se někam myší
Je ale zajímavvé, že všechno ostatní má normální velikost.
GTK dialog SaveAs (pozri si Gnome 2.10, alebo aj starsi 2.8). ... Standarne zobrazuje len najpouzivanejsie veci.eee ... to je ta strašná vlastnost, co se poprvé masověji objevila v M$ Office 2000 nebo tak nějak, a kterou znalejší okamžitě vypínají a méně znalí na ni nadávají kudy chodí, že jim furt mizí položky z menu a nemohou je najít?
I kdyby to důvod nebyl (a to samozřejmě je)Já v tom důvod pro flamování nevidím. Když se lidi hádají o tom, jestli KDE škodí FOSS, jestli je KDE nebo GNOME známkou windowsovatění Linuxu, atd., tak to IMO nemá nic společného se _vzhledem_ toolkitu (a tím myslím pouze toolkitu, ne desktopu). Navíc je to anketa o Qt vs. Gtk+ -- KDE a GNOME je tam zmíněno pouze pro ty, kteří by si pod tím nic nepředstavili.
No a, že na to přišel čtenář Abc?To byla reakce na komentář výše -- nemyslím si, že by čtenáři byli nadšení z nechutných flamewarů, spíše naopak. Takže úmyslně vyvolávat flamy, to není naše snaha.
)), takze je to anketa na dve veci
.
)
) No a takovy pocit mi Qt jeste nedalo. Proste se mi zda, ze v Qt je vsechno moc "humpolacke". Zkousel jsem ruzne styly, nektere se tvarily celkem tence, ale proti Gtk proste nemely sanci. Pokud me nekdo presvedci o opaku, budu jen rad. Jo a taky mi pripada, ze vetsina stylu pro Qt jsou omalovanky a to me nebere.
. Qt je takové hodně strojové a nicneříkající. Aspoň tak to vnímám já. (FYI, používám střídavě WindowsMaker a FluxBox ;)).
Docela mne udivuje propracovany system pseudo-objektu, ktery funguje a ma i zakladni znaky OOP, byt zpracovane trochu odlisnou formou. Chce si to zvykout na par veci, napr. pouzivat markup kdekoliv, kde je nejaky text a je potreba zmena fontu nebo formatovani.
Zkratka jsem spokojeny ze strany API; GTK ma sice sve mouchy, ale to je specificke pro kazdy widget (hlavne GtkTreeView, ktere by potrebovalo jeste vetsi flexibilitu). Vsechno je hlidane assertama, takze clovek dostane info, co kde se nepodarilo nastavit, na druhou stranu je kvuli tomu GUI "relativne" pomalejsi.
Dalsi vec, co me dokaze nastvat, je kompatibilita mezi verzemi - s kazdou novou verzi neco nekde prestane funovat a docela casto se meni chovani nekterych veci - programator pak ma vice prace s testovanim a odladenim pro ruzne verze GTK. Ale to je vyvoj.
KDE je hnusnej, ale šikovnej! 
Já používám KDE na 96MB RAM a P233MMX. Vo co go? Jsem placen od hodiny...
). Pravdou ale je, ze v GTK je spousta moc hezkych themat, ktera bohuzel v Qt nemaji moc obdobu. Jde predevsim o moderni temata ktera jsou variaci na Longhornovska a MacOS-X themata (ted nemam na mysli standarni MacOS-X look, ten je v Qt diky Baghira tematu zvladnut jeste lepe nez v GTK).
Upozornuji ze tohle vsechno jsou jen me nazory. Kazdy mame vkus jiny. Tak prosim zadny flame...
), nicméně nedávno sem instaloval Linux místo Windows-98 sestře na staré PC (Pentium-200 MMX, 96MB RAM). Jako desktop sem jí tam hodil IceWM + ROX.
Problém byl s IM - sám používam SIM (přijde mi absolutně bezkonkurenční, nic se mu IMHO ani vzdáleně nerovná), ale bál sem se ho tam dát že bude pomalý. Zkoušel sem u ní tedy GAIM a LICQ. GAIM byl o hooodně pomalejší než LICQ (které přitom narozdíl od GAIMU používá Qt), ovšem sestře funkčně LICQ moc nevyhovovalo, tak sem tam nakonec zkusil dát SIM. A kupodivu běží krásně rychle! GAIM se tomu ani zdaleka nepřibližuje. To sem přitom považoval SIM za vcelku náročnou Qt aplikaci...
Docela se ale divím, že XFCE tam byla pomalejší... sice na tom starém sestřiném počítači byla XFCE hodně pomalá (proto sem tam taky dal IceWM + ROX), ale jinak sem si myslel, že je přeci jen než KDE rychlejší. To GNOME je podle mě oproti KDE pomalá i na rychlém stroji.
Btw. dostala me ta vase prezdivka Caleb... tak se jmenuje hlavni Gentoo developer starajici se o KDE
Nejste to nahodou vy?
Tiskni
Sdílej: