Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
+---------+ eth0 +----------+ eth1 (maskarada)
|INTERNET |----------------------| |-------------------
+---------+ 128.169.28.1 | | 192.168.1.0/24
verejna IP | |
| FIREWALL |
| | eth2 +-----+
| |-------------------| DMZ | Verejne adresy 128.169.28.3-X
+----------+ 128.169.28.2 +-----+
dalsi verejna IP
vubec si totiz nedokazu predstavit jak by to dopadlo kdyz by se na sitove karty eth0 a eth2 povesil stejny rozsah a jestli by to vubec fungovalo a jak by si s tim poradila routovaci tabulka. Muzete mi prosim popsat pripadne vyhody a nevyhody nebo nastinit jak to jinak zrealizovat ??? Cetl jsem tady uz DNAT/SNAT ale zda se mi to jako neohrabana moznost. Do te DMZ totiz potrebuji pristup z INTERNETU. dekuji za kazdou reakci
Stejné IP rozsahy (resp. podsítě) na eth0 a eth2 skutečně mít nemůžete, to by nefungovalo. Máte-li možnost, nechte si pro DMZ přidělit další rozsah IP adres, ten nastavíte na eth2 a provoz mezi Internetem a DMZ budete na firewallu normálně routovat (a samozřejmě nějak filtrovat, že).
Pokud nemáte možnost získat další blok adres, tak strojům na DMZ přidělíte privátní adresy (jiné, než na eth1). Na firewallu si na eth0 dopřidáte kromě oné 128.169.28.1 i další veřejné adresy (...2, atd.) a pomocí SNAT/DNAT zajistíte, že třeba provoz na 128.169.28.2 přišedší na firewall bude 1:1 (tj. se zachováním čísel portů) předán stroji s IP 192.168.2.1 v DMZ. Je to trochu drbačka, zejména ve světle té maškarády na eth1 (protože se vám otevírá celá řada příležitostí k omylu při nastavování komunikace mezi eth1 a eth2), ale rozhodně to tak nastavit jde a počítače v DMZ budou (téééměř) plnohodnotně přístupné z Internetu.
To není tak úplně pravda, fungovat to může. Jen je potřeba to ošetřit.
Jo, přesně tak.
2. Týkalo by se to nejen providera, ale také ostatních, kdo jsou s firewallem na stejném segmentu (typicky další zákazníci).
Přidělené veřejné adresy
128.169.28.2-X
+----------+ wirelles +---------------+ LAN1 +-----+
| INTERNET |-------------------| |-------------------------| DMZ |
+----------+ | | +-----+
| OVISLINK 1120 |
| | eth0 eth1
| | 128.169.28.1 +--------+ 192.168.1.1 +-----+
| |-------------------| ROUTER |------------------| LAN |
+---------------+ LAN2 | + | +-----+
|FIREWALL|
+--------+
pokud se totiz domnivam spravne tak OVISLINK by mel fungovat jako bridg a tim padem by mel ty verejne IP od poskytovatele bez vetsich problemu propustit
+---------+ eth0 +----------+ eth1 (maskarada)
|INTERNET |----------------------| |-------------------
+---------+ neni IP | | 192.168.1.0/24
| |
| FIREWALL |
eth0:1 | | eth2 +-----+
128.169.28.2 | |-------------------| DMZ | Verejne adresy 128.169.28.2-X
+----------+ neni IP +-----+
mezi rozhranim eth0 a eth2 je vytvoren bridge pomoci utility brctl a neni na nej prirazena IP adresa tim padem se to bude chovat jako OVISLINK. Ten alias eth0:1 je tam pouze kvuli tomu aby byl na router pristup i z venku. Jedina nevyhoda je u komunikace mezi LANem za eth1 a DMZ pac se na nej bude aplikovat firewall 2x respektive 4x. ale tohle jde uz vyresit.
Tiskni
Sdílej: