Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
| Podpora: | kompletní |
| Ovladač: | v jádře |
Jedna se o zprovozneni teto karty pod XFree86 4.0.1 ne pod starym XFree86 3.3.x! Takze, pocatecni informace na strankach projektu XFree86 vas mohou zmast neb tam neni vypsana podpora pro tuto kartu. Jelikoz RedHat zahrnul nove XFree86 do sve distribuce s cislem 7.0 uvedomil take uzivatele o tom, ze tuto kartu je mozne zprovoznit pod XFree86 4.0.1 (URL: http://hardware.redhat.com/redhatready/cgi-bin/us/detaillist.cgi?item=1027). Z teto adresy se dostaneme na stranky nVidia kde mame moznost stahnout si ovladac pro tuto kartu. Jedna se o adresu ftp://ftp1.detonator.nvidia.com/pub/drivers/english/XFree86_40/. V dobe kdy toto pisu je posledni ovladac oznacen cislem 0.9-5, takze si stahneme soubory NVIDIA_GLX-0.9-5.tar.gz a NVIDIA_kernel-0.9-5.tar.gz.
NVIDIA_kernel-0.9-5.tar.gz
tar xvfz NVIDIA_kernel-0.9-5.tar.gz cd NVIDIA_kernel-0.9-5 make make installNVIDIA_GLX-0.9-5.tar.gzPosledni krok (make install) musime provest jako uzivatel root. V tomto kroku se vytvori prislusne zarizeni v /dev/, upravi se modules.conf (ci conf.modules - pozna sam), nainstaluje se spravny modul a pote se zavede.
kernel 2.4.0-test10: Byl sem upozornen Petrem Husakem, ze to nelze zkompilovat na tomto kernelu, protoze byla odstranena nektera makra pro praci s moduly. Po nahrazeni maker se kompilace sice zdari, Xserver je mozne spustit, ale system se stane znacne nestabilnim. Zmeny jsou provedeny v souboru wrapper.h.
tar xvfz NVIDIA_GLX-0.9-5.tar.gz make/etc/X11/XF86ConfigPosledni krok (make) provedte jako root. Timto krokem se nainstaluji prislusne sdilene knihovny (libGL.so.xx, libGLcore.so.xx, libglx.so.xx) a ovladac pro XFree86 4.0.1 (nvidia_drv.o).
Jak toto nastavit se podivejte prosim do manualove stranky ci zkonzultujte primo na strankach projektu XFree86. Jedine co mohu poradit, tak ze "Driver" v sekci "Device" je "nvidia".
Puvodni ovladac 'nv', ktery je soucasti XFree86 4.0.1 nefunguje. Je nutne si stahnout ovladace pod Linux primo ze stranek nVidia. Osobne doporucuji nestahovat zadna RPMka, ale stahnout si zdrojaky (NVIDIA_kernel-0.9-769.tar.gz a NVIDIA_GLX-0.9-769.tar.gz) a prekompilovat si je.
Instalace je podrobne popsana v prislusnych balicich a je velmi jednoducha. Mam dojem, ze u modulu jadra staci spustit 'make install' a vse se vyresi samo. U modulu GLX je nutne krome 'make install' jeste trochu pozmenit konfiguracni soubor XF86Config-4 (podrobnosti viz prislusny Readme).
Pak staci restartovat X server, spustit si treba Quake 3 a kochat se... 
Je take dobre se ujistit, ze se spousti novy modularni X server 4.0.1 a ne nejaky stary 3.3.6.
Pokud s tim mate nejake problemy nebo zkusenosti, napiste!
Dokument vytvořil: Robert Vojta, 9.12.2000 19:48 | Poslední úprava: David Heidelberg, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: Redakce, Jan Nejedly | Historie změn | Zobrazeno: 1115×
Tiskni
Sdílej: